Když se mluví v souvislosti s extrémní hudbou o Kalifornii, je zřejmé, že koncentrace pošuků v této oblasti je enormní. Komanda libující si v extrémní rychlosti, lpění na vypjatých kytarových vyhrávkách – vše opět v děsivém uhánějících tempu, po vokální stránce většinou ničí vyšší sluchové frekvence vřískot, rychlá kadence a zhrubělost hlasivkových vazů. Sleep Terror, Decrepit Birth, Odious Mortem a nyní Brain Drill.

Ti se pohybují na scéně jen kratičkou dobu, ale o to rychleji, spíše až mílovými kroky. V létě roku 2005 se pan Ruskin (gt) rozhodl pro nějaký ten oddychový boční projekt. Ten nabral jiné obrátky, když potkal mladičkého bicmena Marca Pitruzellu (Vital Remains, Vile, Vornagar, Atrocious Hysteria, NUMA a pár dalších extrémních spolků). Už podle počtu odrubaných let za stoličkou a ještě většího čísla kapel je zřejmé, že tento sypací případ nemá problém se něco naučit, natož něco zahrát. Mangini by měl radost, jak rychle se šíří oblíbená technika hraní jednou rukou. Doporučuji opět MySpace – vyskytuje se tam mnoho videí. Přibrali ještě Steva Rathjena (vox) a v březnu tohoto roku si to už sypou do studia, aby na digitální stopě zanechali ve studiové šibeniční lhůtě šestiskladbové EP Parasites. Telegraficky k úplné přítomnosti: původní „výkřikář“ vyhozen, nahrazen novým a kde se vzal, tu se vzal navíc živý (ano, tluče mu srdéčko) baskytarista. Na MySpace se pohybuje video z konce listopadu, kde Brain Drill rozehřívali jeden povedený deathový gig pro Dying Fetus a Cannibal Corpse.

No, popisovat jejich produkci znamená dostat se na samou hranici intenzity. Pro hrubou představu – jestliže u produkce Origin mám pocit, že jsem kontinuálně drcen několika kilometrovou soupravou uhánějícího TGV, zde bych ho nahradil za skromnější vláček s uhelným nákladem, který však na druhou stranu střídá častěji koleje. Skladbám nakonec chybí pevnější bod a kytarové pavoučkovské vyhrávky tu a tam zasmrdí lepem onanie. Ta komplikovaná řízenost připomíná zfetovaný tancující řízek podstupující detox. Halucinace! Je to opravdu sen nebo zvuk rotující vrtačky pronikl až na druhou stranu dutiny lebeční? Další konotací v samotném titulu skupiny nakonec přesto nebude jen vrták, ale hlavně drezúra, striktní nácvik, trénink.

Tudíž krvavé učebnice s sebou. Přezůvky netřeba. Raději zásobu vaty. Tentokrát budou krvácet uši!

P.S.: Nejen Kalifornie. Stavte se na čaj v Kansasu u Origin nebo Unmerciful. Nebo úplně jiným směrem za Crimson Massacre či Beneath The Massacre (neplést!). .:. 8/10

Jsem přešťasten, že vznikají nové a nové kapely, které ihned od začátku mají svou muzicírní úroveň a nemusíme se tudíž již tolik zaobírat počátečními porodními problémy jakými jsou interpretace a vlastní prezentace, potažmo zvuková schránka. Druhá věc je ale to, že stejně jak tomu bylo u metalcoru, začínám u podobných kapel jako Brain Drill (a onDRou zmíněných) mít pocit, že to, co jsem na těchto kapelách předtím cenil, mi na nich začíná vadit.

Vše je sice v pořádku, ale jede se většinou na plnej kotel a občas se mi ztrácí rytmus, moc sype (až moc), prstíčky běhaj po hmatnících, aby toho hodně stihly, bubeník fakt sype (jako kráva) a ještě přes ráfek a mě chyběj hlavní nosný výstavby, který by ve skladbě neměly chybět a na který můžu natřásat páčo. Takhle ale 70% stopáže protáčim vrtuli, protože to je prostě fičák. Naštěstí Brain Drill nevyužívá moc kakaových melodií (i když ke konci…) a jde hodně o death metal amerického střihu (resp. to z něj vychází), ale stejně mi zde chybí více rovnějších jasných riffáží jako otvírák v titulní flákotě The Parasites. Občas by nezaškodilo i trochu toho solíčka, klidně ať je i Rutanovský jako to v Swine Slaughter nebo vyplulá basa hlavně v posledních dvou válcovačkách, hlavně něco pro výdech a nádech… a už zase jedem zvostra. Takže pro všechny brutal i tech smrťáky… .:. 7.5/10