Jako předzvěst věcí příštích působí toto EP velmi slibně. Variace na poctivý severský black metal se velmi povedla. Cult Of Fire hodlám sledovat, pražské podzemí čerstvou krev zatraceně potřebuje.
Československé komando s bytem v Praze Cult Of Fire má za sebou cca rok existence, během kterého stihlo nahrát krátké EPko s názvem 20:11. To nabízí dva fláky Návrat zářného zla a Bytosti z prázdnoty, jejichž hudební aspekt se zde ve stručnosti pokusím nastínit. Ještě předtím však nutno zmínit, že persony stojící za tímto projektem nejsou žádná začátečnická ořezávátka, ale naopak si za dobu svého působení v různých extrémních uskupeních vybudovali na domácí undergroundové scéně už nějaké jméno. Maniac Butcher, Krvavá Práce, Infernal Imperator nebo skvělá Lykathea Aflame – to spolu s hudebními preferencemi jednotlivých pánů je jistý příslib kvality.
A jaké že to ono zářné zlo je? Inu, severské se vším, co k tomu patří. S takovým vysvětlením se ale nelze jen tak spokojit, bereme-li v potaz ohromnou rozmanitost především norské scény. Úvodní riff mi hodně připomněl staré demo Nordisk Vinter norských Grimm, což byl boční projekt členů kapely Carpathian Forest, pouze tempo je o něco rychlejší - rovinka, nahoru, dolů… osvědčená klasika. Téměř okamžitě zaregistrujete vokál oscilující někde mezi Nattefrostem a Nocturnem Cultem na Transilvanian Hunger… taktéž osvědčená klasika. Borci následně valí fajnovou melodickou linku, jíž doprovází takřka pochodové bicí – klep, krátká pauza, několik rychlých klepnutí. Dostáváme se k intermezzu uprostřed skladby, kdy vokalista kvílí jak Bánší, zlo se blíží. Skladba vrcholí vyhrávkami na spodní straně hmatníku, jež oplývají vynikajícím zvukem, který perfektně zapadá do celkové atmosféry skladby a dokáže ji ještě umocnit. Tohle se povedlo.
Bytosti z prázdnoty se nachází zřejmě ještě výše z hlediska feelingu a jeho rozmanitosti, tedy hlavně ve druhé polovině písně (vyjma poslední minuty). První půlku (vyjma úvodní minuty) totiž opanoval polární blizzard, který ve mne ale zanechal o něco slabší dojem, na můj vkus zní moc „švédsky“, čemuž poslední dobou už tolik neholduju. Z vichřice vás probudí konejšivý zvuk kytary a čehosi v pozadí, co zní jako klávesy. A právě zde se 20:11 jeví nejsilnější, když zdařile kombinuje atmosféru raných desek In The Woods, Covenant a jistých kontroverznějších spolků z Polska. To se též povedlo.
Hodnocení se kvůli krátké stopáži „zdržuji“, ale jako předzvěst věcí příštích působí toto EP velmi slibně… jak už od žádné kapely nic neočekávám, tak další dráhu Cult Of Fire hodlám sledovat dál. Pražské blackové podzemí čerstvou krev do žil totiž zatraceně potřebuje.
Vložit komentář