S Australskou skupinou Deluge se pravděpodobně stejně jako já setkáváte poprvé. Takže o co běží – je to death (grind) středního tempa s noisovými vlivy. Je to přesně ten typ kapely, který někdo vydrží poslouchat celé dny a někdo se modlí za brzký konec už po první písničce. Mě se jejich hudba docela zamlouvá. Je docela jednoduchá, s klasickou sestavou. Bicí sypou velice slušně, kytara je trochu v pozadí, ale sóla obstarává docela slušná. Ječák se střídá s „chlapáckým“ murmurem (jak to jednou ve slabé chvíli označil Mr.-T.) a ještě s jedním typem vokálu, se skoro čistým mužským zpěvem.
Nahrávka je dost různorodá na to, aby nepřestala bavit. Pomalé pasáže přechází ve velmi rychlou šlehačku. Samozřejmě nemá zrovna krystalicky čistý zvuk, ani příliš lichotivé aranže, ale to mi moc nevadí. Zkrátka jde o celkem originální vyústění death metalu, s patřičným osvěžením skrze různé jiné vlivy (včetně jistých velice melodických linek), snad trochu něco jako Kataklysm, ovšem samozřejmě méně vyhrané, méně běsnivé a bez Sylvaina. Doufám že se už brzo setkám s tímhle materiálm v nějakém lepším balení, než amatérské promo kazetě. Potenciál na straně kapely k tomu je.