Jak jsme si v posledních letech už zvykli, Holandsko se stalo úrodnou půdou pro novodobé
(chcete-li) gothic-heavy-metalové kapely se ženským zpěvem (namátkou After Forever, Within Temptation apod.). Ovšem žádná z mnou jmenovaných kapel se svým výrazem nepodobá finským (v tomto stylu) “průkopníkům“ Nightwish tolik, jako právě Epica. I když podobnost by mohla být “jen“ na první poslech a spousta hnidopichů (a jiných podobných vykutálených chlapečků/rozumbradů, kterých tu máme až až, že :o) by po (ani ne) prvním poslechu CD hodila do koše.
Mno, co nám tedy tahle placka nabízí nového? Nového ani tak nic, ale 50 minut příjemné hudby a neotřelých melodií určitě.
Šestice muzikantů (v jejich řadách se nachází i ex kytarista After Forever, Mark Jansen) včele s mladičkou Simone Simons (teprve 18 járů a jak jí to hezky zpívá) to na nás po úvodním intru Adyta vypálí řádně od podlahy.
Úvodní Sensorium je povedený kousek, za který by se nemuseli stydět ani zmínění Nightwish. Simone je opravdu talent a intonaci zvládá na jedničku, což taky dokazuje i v ostatních kompozicích. Nemalou úlohu na CD hrají i sbory, kterých je tu opravdu požehnaně, ale jsou zkomponovány např. jen pro mužské hlasy. Perfektně odvedená práce - obzvlášť, když se naráz přidají všechny sbory, vyvalíte oči a nastražíte uši.
Abych nezapomněl, Simone tu má i svůj protiklad v podobě mur-mur kytaristy. Přiznám se bez mučení, že kdyby tu nebyl, vůbec by mi nechyběl. Všechny skladby disponují hodně chytlavými melodiemi a občas se vyskytne i nějaký ten pěkný aranžérský fígl. Mezi všemi skladbami najdeme jak pomalý song (Feint), tak pořádný heavy náhul (Façade Of Reality či Seif Al Din).
Za zmínku stojí všechny skladby, takže nemá smysl zde nějakou rozebírat nebo vyzdvihovat. Někomu by na The Phantom Agony mohla chybět větší originalita nebo něco, co by posouvalo tento styl zase o kus dál. Vězte ale, že v tomto případě se přimlouvám, protože se jedná o první počin (jemuž předcházelo jedno demo a jeden singlík) a Epica nám může v budoucnu ještě ledacos zajímavého přinésti. Navíc některé melodie jsou fakt supr a nemůžu se jich z mé makovičky ani za nic zbavit.
Držím palce a těším se na další album. Pokud bude alespoň tak kvalitní jako debut, máme se nač těšit.
PS.: Japonská emise obsahuje i bonus v podobě skladby Triumph Of Defeat.

9 / 51:51