První protočení desky - nadšení, další poslechy - sem tam slabiny. Příznivci brutálního deathu se k ní ale určitě vracet budou, protože Gorgasm z řady vybočují a mají něco, dle čeho je okamžitě rozeznáte mezi desítkami ostatních. Nezůstali fanouškům nic dlužni a dle očekávání nahráli solidní USBDM tlačenku. Čekání se vyplatilo.
Ministerstvo kultury varuje: poslech této nahrávky zanechává na jedinci dlouhodobé následky, které vedou k porušení nervové soustavy.
Pamatuji si na okamžik, kdy jsem poprvé spatřil obal desky Masticate to Dominate. Doslova mne zatrnulo v zádech při pohledu na brutální obrázek, který upoutal mou pozornost; muž na vrcholu orgasmu ejakulující místo spermatu hromadu cirkulující krve. Stejně brutální záležitost jako samotní autoři - američtí Gorgasm zkrátka razí brutální cestu death metalem. První zkušenost s kapelou a hned zanechala takto krvavou stopu, protože pocit, který jsem při poslechu zažíval, bych přirovnal k výbuchu jednoho z reaktorů v japonské Fukušimě. Potom ovšem nastalo dlouhé období, při němž kapela přestala být aktivní a nepočítáme-li promo nahrávku z roku 2006, na novou studiovku se muselo čekat dlouhých osm let.
Na letošní desce Orgy of Murder nastalo pár změn - nejmarkantnější je nová sestava a změna labelu (kluci prchli od Unique Leader k Brutal Bands). A kdo by čekal jakékoliv změny nebo experimentování, šeredně by se zmýlil. Jede se pořád tentýž brutální death s nádechem (rozuměj s pořádným odérem) gore. Ale kdo by po této kapele chtěl bourání stylových hranic? Zde se sází na jistotu. Za dobu své existence kapela nasbírala hromadu zkušeností, což se samozřejmě nějak muselo odrazit i na celkovém vyznění desky. Problémem toho všeho je skutečnost, že podobných kapel se pohybuje na hudební scéně přehršel. Osobně si však myslím, že právě Gorgasm něčím vybočují z řady a mají něco, podle čeho je okamžitě rozeznáte mezi desítkami ostatních, ačkoli je novinka jízda od začátku do konce, která se s šílenou rychlostí bicí artilerie místy láme do slamujího ledoborce prorážejícího zamrzlé kry.
Po krátkém intru se z reproduktorů vyvalí mohutný kolos Bloodlust, který do kolem hned srazí veškeré posluchačstvo. Doslova na cucky Vás roztrhá i lehce perverzně začínající mučírna Axe to Mouth a důkazem, že Gorgasm umí kvalitní slam, budiž pětka Decapitation Sodomy, jejíž začátek rozhoupe tepovou frekvenci na nejvyšší otáčky. Dalším dobrý příkladem budiž i šestá Exhibit of Repugnance, jenž ukazuje, jakou sílu má kapela právě v těchto devastujících pasážích. Při detailnějších posleších pak na povrch nahrávky krásně vylézá basa, která nejen zvukově dokonává celou sypací apokalypsu, kde největší prostor samozřejmě dostávají vypalovačky, jenž se jen lehce přehupují přes dvouminutovou stopáž.
Kapela nezůstala svým fanouškům nic dlužna a dle očekávání nahrála kvalitní nahrávku, která je i na nabité americké BDM scéně rozhodně nadprůměrná. Čekání se vyplatilo.
V roce 2006 vydali Gorgasm dvouskladbový promo k desce Destined to Violate, pak se po nich slehla zem a nakonec se objevily zprávy o rozpadu kapely. Gorgasm se totiž schovali pod název Sadichist (ne, nemyslím si, že by znali Hermaphrodit), tři roky v tichosti psali novou desku (materiál k Destined to Violate nechali v šuplíku) a nakonec se vrátili pod názvem Gorgasm.
Původně jsem měl trochu obavy, protože z původních členů zůstal jen Tom Leski. Zbytek sestavy tvoří členové Human Filleted a přece jen je trochu rozdíl hrát v ‚Gorgasm-worship‘ kapele a v Gorgasm samotnejch. Ale pánové příjemně překvapili (hlavně bubeník).
Oproti starším věcem je novinka ‚víc USBDM‘. Ubylo melodií a řezavostí, zmizel heavíkářskej odér (tyhle prvky dodával Tom Tangalos – dnes Peshmerga). Přesto si Gorgasm zachovali vlastní ksicht. Jejich nejsilnější zbraní byla vždycky chytlavost. Tý si tady užijete dosyta. Každá skladba obsahuje dobrý nápady, zapamatovatelný riffy i vokální linky.
Při prvním protočení desky jsem byl nadšenej, ale po delším poslechu jsem objevil slabiny jako například místy kolovrátkovitý pasáže sypací a zbytečně dlouhý slamovací (nejedná se o koncentrovanou nudu jako u nakopávačů vzduchu, ale snesly by zkrátit na polovic). A samozřejmě hlavní problém: Gorgasm už nahráli lepší věci.
Orgy of Murder není deska, kterou protočíte pětkrát za sebou, ale pokud jste příznivci BDM, tak se k ní určitě sem tam vrátíte. Prostě solidní BDM tlačenka, ale další Bleeding pro Fusekli se nekoná. Obal i texty ze života. Co víc si přát?
P.S. Dřívější členové Gorgasm z dob Stabwound Intercouse mají kapelu s názvem PESHMERGA. Pokud vám u současnejch Gorgasm chybí takovej ten řezavej thrashing a džíska-gore feeling (viz Exhumed), tak mrkněte po jejich debutu Murderous Acts of Cruelty.
Vložit komentář