Perfektní chaosový core (Hard? Grind? Noise? Není to jedno?) z Jižní Afriky s hodně nadupaným zvukem. Velice chaotická struktura písniček asi odradí hodně posluchačů, ale když se přes tyhle trochu spletitější zašmodrchance riffů a bláznivých klepaček dostanete, ucítíte příval nefalšovaně corové energie. Svou originální muziku, kterou prezentují velice výstižný (byť nicneříkajícím) sloganem southafricore, dotáhli na Whoami na výtečnou muzikantsky-technickou i pocitovou úroveň.
Mě osobně třeba album Fink nijak zvlášť nebralo, takže nerozumím tomu, že jsem se dočetl, že prý je nové Whoami naprosto stejné. Těžko soudit, nehraju si na profíka-kritíka, ale mě připadá mnohem emotivnější, líp se na to zkrátka skáče, je to chytlavější. Ale na druhou stranu vůbec neslevuje ze šílenosti.
Další skvělá výhoda fanouška Groinchurn je, že na každém letošním festu si může svou grupu vychutnat live. Nevím, je-li jejich letošní české působení výsledkem dřívější družby s Krabathor, nebo jestli se jim v ČR prostě jen tak líbí. V každém případě si je (pokud se k vám tahle zpráva donese před uplynutím prázdnin) nenechte naživo ujít. Je to velká zábava. A název turné – whereami je žertík, který prostě musím zvlášť ocenit.