Datum vydání : 10. leden 2025
Vydali : Three One G
Žánr: industrial, hardcore, noise rock

Haunted Horses jsou rebelové z amerického Seattlu produkující nekomerční avantgardní muziku, která je na jednu stranu jednoduchá, na druhou ale není snadno zaškatulkovatelná. Mám-li nadhodit žánr, tak přesto, že rytmická sekce je hraná živě a elektro efekty nejsou dominantní, jde z valné části o industrial. Díky neortodoxnímu břinčivému zvuku a nekomerčnímu přístupu pasuje i noiserocková alternativa a kvůli naléhavosti až nasranosti může být také punk a hardcore.

Směs namíchaná z uvedených ingrediencí je tvrdá, hlasitá, ve výsledku však není na poslech nijak extra nepříjemná. Kapela transformuje odkaz spolků jako Swans, Killing Joke, The Jesus Lizard, Daughters nebo Godflesh do svých bizarních hudebních představ, které jsou místy, pravda, trochu bolehlav, místy jsou ale docela chytlavé.

V současnosti trio, které ovšem dlouho předtím fungovalo jako duo, vydává čtvrtou velkou desku s názvem Dweller. Oproti předchozím albům jsou nové songy možná o něco tvrdší, zároveň ale vypadají nápaditěji. Každopádně, stejně jako v předchozích případech jde o velmi sugestivní dílo, které posluchače emociálně ždíme po celou hrací dobu. Valivé střední tempo, nemilosrdný rytmický buchar a psychotický vokál vás drží v sevření a nepustí.

Odvážné hudební směřování potvrzuje mimo jiné úplná absence kytary. Na albu jsou z klasických nástrojů slyšet pouze bicí a krásně deformovaná baskytara, které však spolu s doplňujícími hluky a efekty po instrumentální stránce v pohodě utáhnou album samy. Dupající beaty a chrčivý zvuk basy vytváří zpravidla tvrdý a groovy spodek, který pak funguje jako podklad pro expresivní, kazatelský vokál, jež je v Haunted Horses bezesporu dominantní aspekt.

Zpěvákův naléhavý přednes a jeho texty plné zmaru a vnitřních démonů jsou podané velmi přesvědčivě a v kombinaci s netypickou hudbou tvoří pak krásně bizarní produkt, který je podivný, ale zaujme. Vlastně ani nevím, kdy jsem naposledy slyšel podobně nápadité no-guitar album.

Songy jsou si trochu podobné a kolekce vypadá vlastně jako jeden kontinuální track, jsou tu však momenty, jako kupříkladu rytmická linka ve Fucking Hell anebo bicí v The Seed, které donutí posluchače zvýšit pozornost. Můj favorit je ale spíše klidnější, pomalá věc jménem Temple Of Bone, jejíž plazivý flow a strašidelná atmosféra jsou opravdu cool. Vypalovačka Fevered Water ovšem také stojí za to.

Kombinace avantgardního přístupu a chytlavých nápadů na albu Dweller funguje a devět songů za půl hodiny uběhne velmi rychle. Kratší stopáž je v tomto případě myslím v pořádku, protože vyhrocená hudba nestihne být otravná a zpěvákova drzost nezačne obtěžovat.

Haunted Horses mají své nedokonalosti, jde ale o zajímavou záležitost, kterou je třeba, stejně jako další podobně alternativní spolky typu Lightning Bolt, Ditz, Metz, Sex Swing anebo Chat Pile, které bych všechny hodil se seattleskými do jednoho pytle, podporovat. Je dobře, že existují takto experimentální nadšenecké partičky, které se nebojí hledat v hudebním podzemí nové cesty, a jsou ve svém konání úspěšné.