Jak můj otec říkává, celá kráva do polévky je moc. Tohle by asi mohlo být to jediné, co bych mohl vyčíst aktuální desce dánské Hyperdontia. Narubali riffů, sypaček a sól na dvě desky – a pořád sázet na brutalitu a jednu technickou pasáž za druhou může zdecimovat dynamiku desky. Jenže: sypat od začátku do konce mi prostě imponuje, byť to možná na první poslech může být docela únavné.

No a krom této jediné „námitky“ - a je to vůbec námitka? - už mohu jenom chválit. Majestátní riffy a disonantní harmonie (například Beast Within - to je song, že prostě musím říct slovíčko, které jsem si jako recenzent zakázal: „kurva!“). Jsou tu proměny tempa, klepačky a nenápadné, ale perfektně provedené finesy na bicích. Paweł Tunkiewicz za nimi předvádí naprosto luxusní práci, aniž by přitom na sebe strhával pozornost. Na desce najdeme přehršle opravdu fajnových riffů, najdeme tu sóla – a upozorňuji i na basová sóla (Malik Çamlıca je vynikající, naštěstí je basa je v mixu krásně slyšet), která v zemité a prohnilé podobě death metalu nejsou vůbec běžným artiklem. Ale najdeme tu i klasické pasáže, za které by se nemusela stydět žádná deathmetalová legenda od Cannibal Corpse až k Suffocation . Hideous Entity je totiž deska, která se klidně může porovnávat s klasickými díly konce devadesátých let.

Mustafa Gürcalioğlu a Mathias Friborg na kytarách, abych tedy jmenovitě zmínil už všechny členy Hyperdontie, dokonce zvedli ještě o pár coulů laťku, kterou si nasadili brilantním debutem Nexus of Teeth z roku 2018. Aktuální deska Hyperdontia je podle mě tím nejlepším z klasického death metalu, co je momentálně k slyšení. Samozřejmě kromě Archspire .