MØSTER! - Springs

recenze free jazz / psychedelic rock
Jukl
Hodnocení:
8

Řízená improvizace z Norska tak, jak to umí jen tam.

Datum vydání: 20. září 2024
Vydali: Action Jazz
Žánrpsychedelic, avant jazz, ethno, jazz rock

Møster! v roce 2011 vznikli jako projekt okolo Kjetila Møstera (zde patrně nejznámější pro účinkování v Ultralyd), v současnosti hlavní postavu projektu doplňuje dvojice Kapstad & Magnus Ryan z Motorpsycho a Nikolain Hængsle, basák z Elephant9 – ti taky letos vydali dvě novinky, to jen tak mimochodem. Neaspirovali zkraje na nějakou hlubší studiovou tvorbu, prvotina Edvard Lygre Møster, jízda vhodná jako podklad pro čtení nejtěžších Burroughsových výplodů, je živým záznamem. Stejně tak se dá mluvit o nahrávkách, které projekt vyprodukoval v krátkém čase - Inner Earth a When You Cut Into The Present.

Zatímco ta první se nesla v duchu čistě freejazzové improv prvotiny s ambientními doplňky, druhá studiová nahrávka přinesla propracovanější celky blížící se místy k avant/progresivnímu pojetí (především Bandha, Journey). Co je pro tvorbu Møster! typické, a zůstává platné dodnes, je žánrová pestrost a ne-unifikovanost jejich nahrávek. S menším odstupem tak vychází dvouplacka States of Minds (2018), povrzující na celé své šíři přesně tento přístup. Úvodní ponurá Brainwave Entertainment přechází v divokou a nesvázanou Unorshed by Chivalry, aby později album posluchače naprosto zmátlo přerodem z ambientních poloh do rytmického tanečku v Life Wobble.

Møster! se v tomto našli. Vyhovuje jim tato práce s nahrávkou a posluchačem, platforma jednotlivých skladeb je neurčitá, neuchopitelná, prim tu má tvůrčí svoboda. Na druhou stranu, zmíněné album z roku 2018 je velmi dlouhé a zasloužilo si daleko lepší “střih”, jednoduše řečeno, jeho nejlepší pasáže a atmosféra se nakonec vypaří v dusné mlze zbylého materiálu. Aby bylo jasno, stále se jedná o skvělý materiál, ale ten skill-cap projektu je stále ještě podstatně výše. Výsledkem bylo v roce 2020 vydané, do značné míry přelomové album Dust Breathing.

Já jim pod ruce nekoukal, ale posluchačsky je patrný daleko větší rozmysl u toho, jak celé album má fungovat na celé své šíři – něco, co původně Møster! na prvních nahrávkách neřešili a co, bohužel, ponížilo kvality jinak skvělé práce na States of Minds. Úvodní The Bonfire, The Sun naprosto přiková posluchače k sedadlu, poskytne návnadu s progovou Waistful Tendensities a v druhé půli umlátí v trojdílném rozkladu Organ of Bodies. Lepší zvuk, podstatně lepší studiová práce, zdá se, že zde dosáhli perfekce.

V září letošního roku vychází novinka Springs, hlavní téma tohoto pojednání. Lehký úvod následován mírným etnem v Dreaming Xaxadu přejde do kolaborace saxu s kytarou v Afterpiece a první část alba je definitivně vybudována v kombinující Spaced Out Invaders. Jednotlivé nástroje přebírají iniciativu, rytmus nekompromisně postupuje v naléhavé tíživosti, Møster! zde dovádí k dokonalosti vše, co za celou svou kariéru vyprodukovali. Tentokráte ještě o stupínek lepší studiová práce doplněná o programovanou stopu nechá vyhasnout první část alba v ambientním trancu.

Druhou půli načne zprvu poměrně něžná Torsional Pendulum, přecházející v závěru v dramatické sólo saxofonu s ponurým podkladem, velmi přirozený přechod k avant-progové Knuckles to the Ground je téměř nerozeznatelný, není to poprvé, co v jejich tvorbě poněkud subjektivně slyším Univers Zero (nebo si zde můžete dosadit libovolnou sedm/osmdesátkovou avant klasiku, you name it).

Přesto. Pokud je na albu něco, co bych mu vytknul, tak je to následující vláčnost v Solar Fumes. Druhé půli jednoduše nesluší. První část celého alba působí věrohodněji, neříkám, že přímo konsolidovaně – to Møster! jednoduše ani nechtějí.  Stavba druhé ovšem jako by byla uměle odložená na později, na chvíli opomenutá, při poslechu z ní vypadávám. Závěrečná, táhlá a gradovaná Atmospheric Entry skvěle uzavírá oblouk započatý úvodním kusem a zmíněná, až téměř bluesová pasáž tuto strukturu zbytečně odsouvá.  Před závěrem si s posluchačem pohraje skvěle pracující saxofon, aby jej nakonec pustil zpět do svého světa.

Tento nesoulad v druhé půli dělá ze závěrečného verdiktu poněkud komplikovanější téma. Springs! je bezpochyby nejlépe zvládnuté album z pohledu produkce a atmosféry. Jednoduše nic tak studiově promakaného nikdy na nahrávkách neměli, předchozí nahrávky se tomuto materiálu neblíží. Opačná strana mince ovšem je, že album pozbývá aspektů, kterých si posluchač mohl cenit na starších albech – absolutní nesourodost volně pohozená v prostoru, která si sice nelibovala v perfektně zpracovaném podání, o to víc dovedla působit svou jiskrou. Hudebníci dávali najevo, že jim příliš nezáleží na tom, aby se posluchač byl schopen plně orientovat ve struktuře nahrávek a skvěle to fungovalo. Ve Springs! slyším daleko větší rozmysl, přesto si nemůžu pomoct, když jde do tuhého, tak album v tom okamžiku mírně selhává a bere mu šmrnc.

Tak jako tak, jedná se o skvělý materiál. Møster! na šíři své diskografie nabízí dostatečnou paletu posluchačských zážitků a Springs! je vývojově logickým krokem po předchozích albech. Ve většině obsahu je i kvalitativně posouvá opět dál a drobné výtky na tom nemůžou nic změnit.


Vložit komentář

Zkus tohle