Když jsem zde před necelými třemi roky psal o debutu Perfecitizen, v té době ještě pohrobcích  Alienation Mental, desku jsem dal do přehrávače a ta mě v mžiku a bez varování protáhla všemi devíti zákoutími, které na ní jsou zaznamenány. Vtáhla mě hned na první, poslech následoval poslech a bum, text k ní byl na stole. Počítal-li bych 7“ EP The Indubitable Accordance (split s americkými Meshiha), kde jsou ovšem zaznamenány dvě věci z Through, byl by Corten už třetím počinem s novým materiálem. Není tomu tak. I tak je to ale složitější.

Je Corten deska nebo EP? Co se hracího času týče, ten je pod hranicí dlouhohrajícího alba (Corten má necelých 24 minut), ovšem Perfecitizen ho tak prezentují. Budu se toho držet. Formátu EP, nosiče kratší stopáže, kapely často volí jako předzvěst dlouhohrající desky, načrtnou, nač se těšit, nalákají novou tvorbou a do roka je většinou „velká“ deska na stole.

U Perfecitizen, si ale troufám tvrdit, to tak není. Kdo má s muzikou kapely zkušenost (nebo si jí teď pustí), jistě chápe, co mám na mysli. Perfecitizen nejsou typ kapely, která v oficiální tiskovce do světa vypustí informaci, že má připravených 25 písní a na desku vybere jen ty nejlepší. Tady se skládá notička po notičce, nápad k nápadu a zkouší se varianty, jak co a s čím dát dohromady, jak to udělat, aby formulace nápadů nepřipomínala jinou vlastní skladbu, co rytmicky převrátit, zkouší se různá tempa, piplá se s tóny i jednotlivými údery. A to stojí nejen spoustu invence, ale je to náročné i na čas.

Corten je oproti Through jiné. Je celkově usazenější, není to destrukční vichřice, která vám s prvním poryvem nečekaně vlítne do obýváku, když nedovřete okno. Debut byl neurvalejší, přišel s nápadem a napálil vám ho přímo do ksichtu, je v něm rovněž dost moderních postupů, kdy muzika zasekává a výrazný podíl má grind(core). Tím je debut fakt od rány a to ho od Corten asi nejvíce odlišuje. A pak, podruhé, je usazenější. Ne však pomalejší, i když se tu mnohem více experimentuje. Na materiál na něm si musíte drobně přivyknout, nedostane se thrů vás hned, vše vstřebáváte celkově pomaleji, za čímž stojí i to, že nápady na jednotlivou skladbu nabyly a vám déle trvá, než se tím vším prokoušete; u mě to tak bylo. Je prostě, jak to říci, tučnější. A to i co do zvuku, který je masivnější, plnější a celistvější (líbí se mi mix a sampling), ale i záběrem žánrů. Moderna přetrvala, dokonce se do popředí dostává stále více a přebírá kontrolu, ale od grindcoru se Perfecitizen posunuli mnohem blíže death metalu, ačkoli to death není. Jsou přemýšlivější, opatrnější a i jasnější ve svých formulacích (hodil by se mi neoblíbený termín dospělejší) a… usazenější. Furt si drží svou tvář, rozvíjejí ji a cizelují, posunují se. Dál.

Dělat muziku není jednoduché a psát o ní také ne. Jak náročně někdy hudba vzniká, tak se některé texty nepíší úplně samy. A to i v případě, že máte myšlenky k vyjádření, ale jakmile cokoli dáte na papír, jste v koncích, mažete a nehnete se a nehnete. A takhle je to i při skládání hudby. Proč to píšu?

Vycházím z toho, co jest uvedeno výše. Mám pocit, že Corten kapelu stálo dost sil. Proč? Když, s přihlédnutím na složitost vzniku podobné muziky, po třech letech vydám šestiskladbový kotouč obsahující takhle náročný materiál ve stopáži pod ofiko desku, vychází mi skladba na půl roku (pro mě nic neobvyklého, mám to tak také) a říkám si, že Perfecitizen šli cestou „pojďme lidem už něco dát, než uděláme další dvě věci, uplyne rok.“ Po úspěšném debutu a rostoucím renomé je tu ale cítit zodpovědnost vůči sobě samým, Corten není nedochůdče, tihle lidi si nic nedarují a vyjdou jen s tím, za co se stoprocentně postaví. A tak to má být, tohle je cesta, kdy neztratíte to, proč to děláte, jen to někdy déle trvá. Stejně jako tahle recenze.

A co je vlastně Corten? Bez nutnosti použití nátěru povětrnostně odolná ocel s patinou rzi. Co to pro kapelu může znamenat? Jasně směřující cesta, další křížení nových prvků ve rzivém (starém) kabátku? Parafráze rčení o naučení psa nových kousků? Ať je to jakkoli, toto vše nám Perfecitizen dnes 2.2. zodpoví v naší relaci. Poslouchejte.