První videoklip v historii kapely, ale co jinak? Station, Geneva, Memorial a „hity“ jako Deficit či Africa. Všechno zůstalo při starém, přitom už bylo lépe. Mají ještě vůbec co nabídnout? Nebo se už jen pohodlně drží své osvědčené formule? I tak by se dala vést konverzace na téma nového alba chicagského post-metalového válce Russian Circles.

To by však nesměl být Mike Sullivan zasranej terminátor, kterej chce svou riffáží zničit svět, Brian Cook kytarista hrající na basu a Dave Turncrantz nevyčerpatelný stroj, jehož bubenická důmyslnost má i po letech co nabídnout.

Russican Circles jsou hudebními architekty, kteří podle svých slov vědí, jak má skvělá deska Russian Circles znít. Základy proto zůstávají pevné, avšak hudební design s každým novým titulem obměňují a zkoušejí různé verze sebe samých. Drží se vlastních instrumentálních stavebních plánů, ale pokaždé na ně nahlížejí z jiného úhlu. Proto uspěli tam, kde jiní zakopli. Jsou věrní vlastnímu autorství, ale nikdy nesklouzli k replikování identických motivů.

Rukopis post-metalových gentlemanů je natolik unikátní, že by si ho měli nechat patentovat. Proč by tedy vůbec měli ze své komfortní zóny vycházet? Jejich zázračná formule funguje i po 15 letech. A i když se v případě Gnosis může dostavit pocit již slyšeného, další poslechy odhalují důmyslnost, s jakou se bloudění ve vlastní genialitě vyvarovali.

Přesto věřím, že k podobné konverzaci nejednou došlo. Co zůstalo při starém? V prvé řadě jednoslovné názvy skladeb. Nikoho už asi nepřekvapí, že jedna položka v tracklistu byla pojmenována českým slovem Vlastimil. Po vzoru předchozího alba Blood Year v ní rozvíří „klidné“ vody blastbeat. A v poslední čtvrtině alba musí být jedno intermezzo, Ó Braonáin.

Riffy se různě vrství, namotávají a klikatí, zatímco bicí tradičně určují dynamiku, na níž Russian Circles svou hudební atraktivitu stavějí. Jednotlivé motivy a aranže v kontrastech zvukové agresivity a atmosféry klasicky zaměstnávají častými proměnami. Novinkou je Cookovo dokreslení atmosféry syntezátory v úvodu titulní Gnosis a Conduit.

Russian Circles už tedy nejsou pouze o kytarových smyčkách, drnčivé base a krutých bicích a Cook již hraje spolu s kytarou celkem na tři nástroje. Russian Circles jsou hodně o zvuku. O jeho tentokrát skutečně brutální a dystopické vyznění se opět postaral Kurt Ballou z Converge. Sound kapely přitvrzoval už na dvou předchozích počinech.

Zbarvení riffů a kdo ví kolika efekty zmutované basy už místy vůbec nepřipomíná strunné nástroje, ale industriální lomoz. A co teprve v živém provedení? Prožít tento kolektivní spirituální zážitek, jak své vystupování kapela popisuje, budete moci už dnes 29. března v pražském klubu Roxy spolu s Cult of Luna a Svalbard.