Datum vydání: 30. srpen 2024
Vydali: Translation Loss Records
Žánr: brutal death metal,  technical death metal, dissonant death metal, sludge

The Will of Hate od amerických Teeth je výživná porce neurvalého death metalu, kterou doporučuji k otestování zejména fanouškům novodobých tvrdých a temných (jeskynních) spolků typu Altarage, Replicant nebo Artificial Brain. Ne příliš známá kapela z Kalifornie, která funguje teprve od roku 2013, na své novince totiž předvádí v daném ranku jak úctyhodnou tvrdost, tak zajímavou kvalitu.

Jedná se o třetí desku, (obě předchozí zpětnou kontrolou hodnotím jako též solidní), kde kvartet pracuje na své hudební vizi, která není pro daný žánr úplně tradiční. Riffy a sóla jsou vymakané a skladby jsou po instrumentální stránce celkově na vysoké úrovni, nicméně nejde o úplně klasickou tech death záležitost.

Kapela má k tomuto stylu samozřejmě nejblíž a veškeré promo materiály ji tak označují, nicméně hudba se dá částečně označit též jako sludge plus občas proběhne i něco málo z deathcoru. Výsledný dojem tedy není úplně čistý death, ovšem právě ta kombinace houpající bahenní riffáže, deathmetalového tlaku a špetky moderny zahraná navíc s příkladně animální energií je to, co mi na albu chutná.

Teeth spíše než na rychlost a složitosti sází na kaskády riffů, které dvojice kytaristů bez přestání sází. Obě kytary se zkušeně doplňují a jejich souhra zní opravdu výborně. Musím pochválit ale i bicí, potažmo rytmiku, a sice z toho důvodu, že nejedou nonstop sbíječku. Baví mě, že flow alba není neustálý sypec a songy, byť jsou svižné, tak často přecházejí do houpavého středního tempa, v kterýchžto momentech dostává muzika mohutné kule. Královskou korunu pak všemu nasazuje nelidský chropot, o který se starají oba kytaristé, a také velmi povedený, brutální zvuk.

Proti starším nahrávkám je novinka o něco bohatší, náročnější a více technicky orientovaná. V jádru jde stále o přímočarou drtičku, která ovšem nezní v detailu na jedno brdo, a naopak působí jako příjemně členitá. První kus Blight je sice fest nadrcený, dvojka Loathe již ale obsahuje nějaké pomalejší předěly a třetí kus Prison je z valné části středně rychlý sludge válec s výrazným sólem. Uvedené polohy se pak na albu šikovně střídají a výsledek, byť působí jako nářez, je příjemně muzikální.

Album je jak po zvukové, tak hudební stránce příjemné na poslech a není třeba s ním bojovat. Instrumentální kvalita, zajímavé nápady a hlavně tlak, které Teeth na albu The Will of Hate předvádí, zkrátka baví a daných třicetdevět minut uteče velmi rychle. Kapela zní dle mého prostě profi a může zaujmout jak fanoušky tech deathů á la Gorguts, tak i příznivce neortodoxních vizí.