Dle mého názoru jedna z nejlepších současných živých rockových kapel na naší scéně, Votchi, dala konečně dohromady potřebný materiál na to, aby v druhé polovině roku 2002 přivedla na svět své prvorozené dítko - CD Scary Woman. A nutno dodat, že šestičlenná banda odvedla ve studiu maximum.
Žánrově bych Votchi zařadil někam na pomezí vlivu Deep Purple nebo Rainbow s modernějšími prvky ve stylu Red Hot Chilli Peppers. Namísto Blackmoorovy sólující kytary však ve Votchích jaksepatří řádí flétnista Libor Barto, což celé kapele dává punc výjimečnosti. Zpěv Marka Hnilici je mnohem blíže novějším kapelám, jedná se o procítěnější a rytmičtější projev na úkor rozmáchlých pěveckých výkonů. Trvalo mi delší dobu si na jeho hlas zvyknout, ale nyní po čase musím konstatovat, že jeho výraz k hudbě Votchí parádně sedne. Album odpaluje oblíbené vyzvánění mobilních telefonů - Beethovenova??? - která volně přejde v riff úvodní skladby Shout It Loud (žádná souvislost s Kiss). Hned další sedmiminutová záležitost Robber musí nadchnout snad každého aspoň trošku rockově cítícího posluchače. Pátá titulní Scary Woman dá vzpomenout na staré dobré Rainbow a následná poklidná Secret Place vás naladí zase na jemnější notu. Zkrátka a jednoduše, nudit se nebudete.
Celkově lze říci, že si Votchi vzali to nejlepší z kapel sedmdesátých a osmdesátých let, přizpůsobili to dnešní době, přidali vlastní ksicht a nezbývá, než vyseknout hlubokou poklonu. Naživo na vlastní votchi a uschi můžu jen doporučit!

12 / 53:23