Na velmi slušně zaplněnou Novou Chmelnici jsem tentokrát přišel včas, zato ale v dost bezútěšném stavu a asi bych udělal lépe, kdybych si místo koncertu zalezl do pelíšku. Také se mi to vymstilo a místo toho jsem si poležel týden následující, chřipka (nebo co to bylo za svinstvo, které mne indisponovalo) se nemá přecházet. Ale komu není radno... pojďme raději k hudbě.

BREAK THE RULES slušně rozhýbali Chmelnici hned na začátku metalcorem kořeněným živými samply (rozumějte klučinou, který se o ně staral přímo na pódiu). Nejsilnější stránkou kapely byly sborové zpěvy, do kterých se postupně zapojovali všichni členové, v závěrečné skladbě si pak dali á capella refrén, což byl zároveň nejemotivnější moment celého vystoupení. Nejčastěji ale hlavního vokalistu doprovázeli kytarista a bubeník a především druhé čisté linky bubeníka byly v několika pasážích hlavní oporou Vládi Krátkého (ne v mnoha případech, ale za uši to dokázalo zatáhnout). Jinak hodně příjemný set a možný příslib do budoucna, pokud by se podařilo osvěžit až příliš obecné formulky metalcorových standardů a přinést něco nového (třeba právě více protlačit samply). Osobně jsem trochu alergický na zbytečně silácké proslovy u podobných kapel a nejsem si ani zcela jistý významem knírku á la Samková, ale to jsou podružnosti.

SELF-DEFENCE předvedli výkon srovnatelný se základním kolem vylepšený o lepší zvuk (až na několik zavazbení bylo vše čitelné). Adriana opět pěla jako bohyně - silný sytý hlas byl po celou dobu jistý, bez nejmenšího zaváhání. Stejně precizní výkon podal i bubeník. Strunné nástroje v rozlišení 6-7-8 strun (kytara-kytara-basa) mohly svádět k pomyšlení na djent, ale kdo byl na základním kole, věděl, že se bude spíše power-melodicky rockovat. Právě ona nečitelná hranice mezi metalem a rockem je to, co se mi na kapele líbí - v žádné skladbě není ani jedna služka zcela dominantní, vyjma Black Dog. I přes tento výborný výkon se oproti kolu základnímu už nejednalo o tak intenzivní zážitek (ale možná jsem byl i trochu ovlivněn chorobou, jelikož jsem se na celé vystoupení nedokázal plně koncentrovat). Každopádně ale opět o třídu výše než Break The Rules.

DESIRE FOR SORROW se musím hluboce omluvit za podcenění (nebo nedocenění) v základním kole - větší pódium pro lepší show a správně jedovatý zvuk, kterému přesto k dokonalosti chyběl větší důraz na klávesy (basa přitom byla slyšet naprosto stejně na jakémkoliv místě). A nad vším dominující epické blackové kytarové hradby a výborně do tempa hrající bubeník. A rázem to - i za hlas - byla zcela jiná kapela. Jako u zatím jediné kapely večera se rozjel i menší circle pit pod pódiem (u Self-Defence se pro změnu ploužilo na skladbu Sníh, nicméně i BTR měli pár pařících dobrovolníků pod pódiem). Shrnuto - slušně zaplněná Chmelnice (nějakých 120 hlav) měla na tento večer svého favorita.

U SKLEPMASTER jsem měl zpočátku strach, že se na ně nikdo nepůjde podívat - při první skladbě pod pódiem vymeteno, ale naštěstí to bylo jenom dočasné, než se diváci slezli z okolních prostor a místností. A musím nakonec opavské taky pochválit. Ačkoliv se záskokem u druhé kytary hráli spíše starší věci (nebo mi to tak přišlo), paradoxně mi přišel set rovněž lepší než ten, který je poslal dál z kola základního. Přímočařejší jednoduchý death (až thrash) metal, kde nic nebylo přikrášlováno, žádné zbytečné dlouhé (a hlavně hloupé) proslovy, jedna skladba za druhou. Tak je to správné, tak to má byť. Pořádek a disciplína, to je to hlavní. Takže nad kluky asi ještě lámat hůl nebudu, uvidíme, jaké kolárky si přivezou příště, uvidíme-li se živě.

Po sečtení všech hlasů byl výsledek následující (detailní rozpis i s hlasováním poroty):

Desire For Sorrow - 55 hlasů
Self-Defence - 42 hlasů
Break The Rules - 36 hlasů
Sklepmaster - 23 hlasů
 
Ve 2. semifinálovém kole 5.dubna 2014 se střetnou DRACO HYPNALIS, THE REVOLT, FOURSQUARE a ALL FRIENDS DEAD. Kolo finálové se pak uskuteční 26.4., taktéž v prostředí klubu Nová Chmelnice.

Fotky © MetalGage (kompletní galerie)