Ceschi, také znám jako Ceschi Ramos, vlastním jménem Julio Francisco Ramos, je borec z amerického New Haven ze státu Connecticut a spoluzaložil vydavatelství Fake Four. Ačkoliv jeho jméno může pro čtenáře těchto stránek znít jakkoliv exoticky, pravdou je, že je to člověk, který má Českou republiku projetou líp než autor těchto řádků. Ceschi se k nám díky lokálním promotérům opakovaně vrací a i v těchto dnech opět brázdí polorozpadlé cesty naší krajiny. Aktuální rozpis jeho zastávek je k nalezení na webu amigohome.cz a zítra se zastaví Praze na Klinice.

Ceschi je multiinstrumentalista a především skladatel. Dokáže vedle sebe postavit velkou zpěvnou hymnu plnou samplů a velkých aranží v opozici ke skladbě, kde je pouze s kytarou a tahací harmonikou. Celý úvod desky to jen potvrzuje. Po prvním tracku s úžasně zpěvným refrénem plným smyčců se v tom druhém (relativně) drží „při zemi“ jen s kytarou. Po něm následuje minutová Forever 33, která je spíš intrem pro klipovku This Won't Last Forever, ve které to Ramos rozjíždí naplno jako v úvodním tracku - co refrén, to singalong, co beat, to hymna. Tyhle vzorce opakuje, provází je nuance, jemná linka, ale nikdy se vlastně nekopíruje.

Základním stavebním prvkem jeho hudby je ale hip hop, nicméně považovat ho čistě za rappera by byl velmi zcestný úsudek. K tomu pro něj tenhle žánr má až moc malé hranice. Vnímám jeho beaty spíše jako pojítko a průvodce, než cíl, jak někoho spolu s nezastavitelným flow udupat do země, ale to navíc s klidem taky zvládá (např. Beyond the End).

Největší pozitivum vidím ale v balanci, jak Ceschi dokáže propojit svět hip-hopu a „obyčejného“ písničkářství. Na desce je spousta samplů a nástrojů a je vidět, že si na jejich aranžích dal spolu s producentem Factorem Chandelierem záležet. Ta propracovanost a soudržnost je až podezřele přirozená a dokáže okamžitě vtáhnout. Pracuje s ní jak na úrovni desky, která nemá ani špetku dramaturgické chyby, tak i v jednotlivých skladbách. Např. pátá Bite Through Stone začne poklidným Ramosovým zpěvem za doprovodu kytary, ale od třetiny se změní na party song. A vůbec polovina skladeb vlastně může z fleku okupovat radiové hitparády.

Broken Bone Ballads je dva roky stará, ale stále aktuální deska. Hostuje na ní i jeho bratr David Ramos nebo Sage Francis. Ti se asi zítra neobjeví, namísto toho ale věřím v nějaké nové věci. Každopádně spolu s Buriers je v sousedství Žižkova zaděláno na fajn večer.