NEUROSIS, DEAFKIDS

report

Není mnoho kapel, které dovedou zahrát tak heavy koncert jako Neurosis. Závěr s Through Silver in Blood znamená splněný sen.

Je to téměř pět let, co v Praze hráli Neurosis. Tehdy to byl koncert roku a dodnes na něj vzpomínám jako na jeden z nejlepších hudebních zážitků vůbec. A i když čeští fanoušci měli možnost vidět oaklandskou pětici předloni na Brutal Assaultu, bylo po oznámení letošního koncertu jasné, že se opět sejde nemalý počet příznivců této legendy. Klub je prostě klub, a klubové koncerty Neurosis jsou obzvlášť vypečené!

V roli předkapely vystoupili tentokrát Deaf Kids. Brazilská trojice, jejíž loňská nahrávka Configuração Do Lamento vyšla na labelu Neurot Recordings. Logická vazba na hlavní hvězdu večera je tedy jasná. Samotné album je experimentální crust s hodně výraznými noiserockovými elementy. Naživo však šli Brazilci na dřeň a prim jejich koncertu hrál hluk. Noisové vlny ostře řezaly a hlasitostí nechaly cokoliv dalšího pod sebou. Punkové, někdy až motörheaďácky rockové rytmy bicích byly rovněž znatelné. Kromě nich a skřípění efekty prohnaných kytar však byly zbývající hudební prvky nepatrné. Chápu, že podobná hudba musí být nahlas a sám ji v podobných podmínkách vyžaduji. Deaf Kids šli ale až zbytečně za hranu, což spolu s jednotvárností a samoúčelností jejich hluku značnou část lidí odradilo a donutilo odejít. To Terra Tenebrosa se minule jako předskokan osvědčili mnohem lépe.

NeurosisV případě Neurosis byl zvuk jedinou otázkou. Jejich riffy mají sílu, aby drtily kosti, a ani většině jejich následovníků se nedaří tvořit tak heavy hudbu, kterou N. definovali na začátku předminulého desetiletí. K tomu však třeba dobrých podmínek. Může je nabídnout zrovna MeetFactory? Jasně, když měli hrát Neurosis v Lucerně, také byli všichni moudří, a nakonec se tam podařilo vykouzlit nejlepší zvuk, co jsem kdy v Praze slyšel. Takového křišťálu sice na Smíchově nedosáhli, i tak ale měly kytary pořádnou sílu a vše bylo dostatečně čitelné. Ke spokojenosti všech v sále se snaží Neurosis skládat i své setlisty. Tentokrát jsem je měl tu čest vidět potřetí, opět s jinými songy a opět hráli z většiny desek. Prehistorický hardcore punk samozřejmě vynechávají, fanoušky metalu i romantičtější duše ovšem potěšili. Mě odpálili hned prvním Given to the Rising, který měl sílu jako kopanec do hlavy. Logicky dostala velkou část i prezentace poslední nahrávky Fires Within Fires. Nemohu však říct, že by nové skladby byly slabé. Naopak! Kupříkladu závěr A Shadow Memory považuji za jeden z vrcholů koncertu. A že těch vrcholů bylo po víc! Když začnou skladby z Times of Grace, je jasné, že se přitíží. Kromě samotné hudby byl těžký také vzduch. Pětisethlavému (aby ne ještě početnějšímu) davu se podařilo MeetFactory vydýchat natolik, že pamětníci vzpomínali na legendární Akropoli s vypnutou klimatizací. Ani to ale nebránilo řádnému protaženíkrčních obratlů a kapele k tomu, aby ještě přidala. A to ani při relativně klidnější BurnThe Eye of Every Storm nebo Stones from the Sky připomínající Reach. Jak tomu ale bývá, největší radost přichází se závěrem setu. Notoricky známé bubnování značí jedinou možnost – Through Silver in Blood. Skončit tím nejlepším Neurosis opravdu umí. I minule to s Locust Start naprosto rozsekali. Through Silver in Blood jsem si ale přál slyšet naživo Neurosishodně dlouho, a samozřejmě nezklamala. Při odchodu se na mě Brutusáček usmívá a říká, že to byl nejlepší gig Neurosis, který viděl. V Akropoli jsem sice nebyl a Lucerna měla o něco lepší zvuk, po hodině a půl dlouhé náloži ovšem přemýšlím, že na tom něco bude.

Co dodat? Díky! Snad nebude třeba na další koncert čekat znovu pět let.

Setlist:
Given to the Rising
Bending Light
End of the Harvest
NeurosisA Shadow Memory
Tha Last You'll Know
Burn
An Offering
Reach
Through Silver in Blood

Vložit komentář

brutusáček - 20.06.18 08:40:38
tak samozřejmě relapse období a tyhle desky by byla jiná lahůdka, ale průřez udělali solidní. Kelly hlavičkuje mikro rád, viz Akropole :-)
bros - 19.06.18 21:40:07
Zvuk byl super, hutnej a ostrej, úvodní odpal Given to the Rising člověka přikoval. Co se týče setlistu, osobně bych preferoval víc věcí z období Relapse, především Times of Grace a Through Silver in Blood, příp. The Eye of Every Storm, ale sto lidí, sto chutí. Staroušci se s tím moc nemazali, Kelly dal hlavičku mikrofonu, ale už to asi nikdy nebude tak agresivní jako třeba https://www.youtube.com/watch?v=uXMIjsPC5Ro , ale i tak super! A bylo tam vedro a lidí jak v prdeli.
brutusáček - 18.06.18 08:54:42
samozřejmě středeční meshuggah byl koncert roku neasi, ale vydrželo to do pátku, pro mě lepší než LMB! zvuk, skvěle zazpívaný a setlist jak víno, luxuusní!

Zkus tohle