Esencí Žižkovské noci je už dlouhá léta totální přehlcení možnostmi. I letos, na dlouho odkládaném desátém ročníku, hraje přibližně celá česká (československá) scéna od grindu přes písničkáře po techno, plus rostoucí počet zajímavých zahraničních hudebníků. Zorientovat se v tom není jednoduché, proto načrtávám několik možností, jak se k převzetí Žižkova a okolí v nejširším slova smyslu alternativní hudbou a kulturou postavit.
 
Hned zkraje si řekněme, že naprosto, absolutně, totálně zásadní vystoupení jsou právě dvě. Norský vokalista a multiinstrumentalista Sturle Dagsland letos po asi dekádě na SoundCloudu, malých koncertech a velkých showcasech vydal debut, který prakticky nemá paralely. Výbušný experimentální pop připomene japonský a laponský folk, mathrockové kreace, vyhlazovačky á la Melt-Banana i snění Sigur Rós. Desítky nástrojů a vlivů jsou stlačené do kratičkých skladeb, ve kterých se melou, reagují a ve formě energie unikají do prostoru. Kromě toho má Dagsland hlasový rozsah někde na úrovni Maji Ratkje nebo Rully Shabary (Senyawa). Ve čtvrtek po deváté ve Venuši ve Švehlovce.

Pak tu je Duma, keňská dvojice, která smíchala gabber a grind, dva možná nejenergičtější žánry, do jedné z nejlepších desek loňska. Fascinuje mě u nich, že to zdaleka není jen tlak na první dobrou, naopak, pod elektronickými rychtami a řevem jsou vrstevnaté plochy, díky kterým to při domácím poslechu funguje jako skvělý ambient s africkým duchem. Jsem zvědavý, jak se tohle vyznění bude transformovat naživo. V sobotu v jednu v Bike Jesus.

Dále to vezmu chronologicky. Ve čtvrtek se dá zajít do Puncta na minipřehlídku tamního kazetového labelu. Všudypřítomný improvizující trumpetista Petr Vrba si zahraje s Michalem Zbořilem, Mo-du naloží něco kosmische musik a především si tu dají společný set Rouilleux a White Wigwam. Jejich drony, lehká psychedelie, špína a skladatelský talent jsou vždycky super. Ve Venuši doplní večer experimentální písně futuristický A/V pop NIVVA stylizovaný do kreace digitální bytosti a sbor Lada, který interpretuje moravské lidové písně – což je v téhle verzi bez balastu překvapivě silná záležitost. Metalovější cesta může znamenat buď Cross, kde budou vládnout místní oblíbenci Mindwork, nebo Modrou Vopici, kde kromě pár fúzí hardcoru a blacku zahraje Trigal, argentinský projekt s vcelku svěžím zapojením blackových tremol do ambientních až newagových ploch.
 
V pátek to bude složitější. Asi nejspolehlivější je prostě se vydat na Štvanici, kde se bude destruovat (v hlavním sálu Fuchs2), potažmo dekonstruovat (v Bike Jesus) techno. Noise techno Giant Swan bývá naživo energické až likvidační, Operant s novým albem slibují něco blízkého béčkovému, velice zábavnému hybridu metalu a elektroniky ve stylu VMO, C4AT je aktuální, velice přímočarý masakr špinavým technem. Přilehlé DJ sety by tomuhle ladění měly odpovídat. V Bike Jesus by pak měla vůbec poprvé proběhnout společná performance SARC Elvin Brandhi a Olivera Torra – první jmenovaná zahrála v září skvělý a naprosto brutální set na Polomu, druhý dal jen pár dní po ní krásný čtyřkanálový koncert v Punctu. Popravdě to je asi třetí nejzásadnější set na letošním ročníku.

 Podstatně klidnější příprava na krušnou noc může proběhnout ve Vinohradském pivovaru, kde vybírají Heartnoize ze současného post-punku. Zejména v případě německých Bleib Modern by to mělo být dost příjemné. V Punctu bude mít showcase kolektiv Sakraphon, od špinavých kytar, které připomenou i starou českou alternativu, až po drone (starý známý Sweeps04). Z pátku v Crossu vyčnívají trapoví klasici Opak Dissu (i když to už nebude tolik humoru jako kdysi) a především Gleb, který je pro mě autenticky dobrý, i když rap v češtině/slovenštině primárně nezvládám. Asi za tím bude jeho blízkost grimeovým flow a obecně i celému jamajskému kontinuu – vybavuju si track s výbornou bassline produkcí. Plus ve Fatalu zahrají Blues for the Redsun a Möbius a v Carpe Diem je zašitý dadaistický pop s vážnou tváří B4, ale to už se dostáváme do fáze čtvrcení.
 
Poslední den Žižkovské noci se jako nejracionálnější jeví dát scénu polského labelu DYM v Punctu – jemná psychedelie, ambient, abstrakce, náznaky jazzu a improvizace – a pak se přesunout na Štvanici. Vedle Dumy tu bude slovenské industriální techno Tittingur, což by měl být solidní výplach, Ursula Sereghy, která ukáže, zač je toho v současné experimentální elektronice melodie, nebo Jano Doe s magií modulárních synťáků.

Jenže samozřejmě: možností je víc. Arletu jsem viděl v Ostravě, kde byla skvělá a absurdně málo nahlas, a tak bych si její šeptaný trap v Crossu moc rád dal a rovnou se mrkl i na P/\st a FVCK KVLT s Edovým synem. Ve Fatalu bude cajk post-punk A Dull Set a později skvělí Lebanon s nešablonovitým noise rockem. Docela by mě zajímalo, jak bude koncertně působit #pokora, dadaistický no wave s Raptorem Kochem, ale i samotný Raptor v Café Pavlač. A na závěr jeden rozštěp: kdybych potřeboval nekompromisní sypec, jdu do Vopice na večer power violence / fastcoru. Kdybych se chtěl podívat, jak naživo fungují vkusnější a charismatičtější české popy, jdu se mrknout do domu Radost na Ima Tevu a Margo.