Jak to tak chodí, vždycky se na fesťáku najde kapela, která není předem ohlášená a je pro návštěvníky překvapením. Tentokrát nás to potkalo u kapely MEMORIA. Pravda, mám doma Cdčko, ale jejich vystoupení bylo (asi nejen pro mne) šokující. Už u první skladby se lidi chytili a začali hned pařit. Podle sestavy – bicí, bg, 2x kytara, klávesy, housle a ženský vokál – by se dalo očekávat, že budou hrát pomalý, melancholický gothic, ale roztočili to v rychlejším tempu, které nejenže nepovolilo, ještě dokázalo i zrychlit. Ze zpěvačky vyzařovalo tolik pohody, že nás to až nadnášelo. Klávesy i housle nebyly pouhým doplňkem, ale regulérními členy spolku, které uváděly atmosféru do těch správných rovin. Svým vystoupením nasadila Memoria laťku hodně vysoko. Zde je pár otázek (mých) a pár odpovědí (kytaristových):
Jelikož vaše první CD (Children of Doom) je vydáno v roce 2001, je nasnadě se zeptat, zdali máte už i něco nového…
Právě že ne. Nevím, jestli to můžu prozradit, ale chystáme vydání druhé desky na březen 03.
Hráli jste tady něco z nového materiálu? (-sleduji souvislost s mým překvapením)
Všechny věci komplet byly nové.
Sestavu máte pořád stejnou?
Asi půl roku po nahrání první desky odešel zpěvák, tak jsme sehnali novou zpěvačku. Jinak žádné jiné změny.
Koncertujete častěji nebo jste tu náhodou?
Objevili jsme se tu na požádání Tomáše (RedBlack). Jinak víc hrát budeme až po vydání desky.

4 lidičky vlezli na pódium a než jsem se rozkoukal, kdo to bude, nezaměnitelný Skunyho hlas mi udělal jasno – SAD HARMONY. Bez nějakého delšího rozehrávání, doslova po pár akordech si kluci řekli „Jedem?“, a jeli. Bušili to do nás hlava nehlava a s takovou radostí a pohodou, že jsme ani neměli možnost se bránit. A vlastně jsme ani nechtěli. Hráli věci převážně z nového alba <>Tête-à-Tête, ale hodili nám do krmítka i dva kusy z alba Electrula. Zvukař jim obstaral moc kvalitní zvuk – hutný, ale čitelný, že to nemělo chybu. Vokálu bylo krásně rozumět, kytary byly vyvážené a doplňovaly se navzájem a basa jen vrněla. Bicí s přehledem doplňovaly kvarteto. Jestli to takhle půjde dál, tak asi umřu na předávkování fantastickou hudbou.
Jak jsem se bál, že Memoria nasadila laťku moc vysoko, tak zatím všichni nejenže vyrovnali, ale místy ji i zvedli. DARK GAMBALE se svým elektronicko-alternativním metálkem pokračovali v nasazeném tempu k našemu totálnímu zničení. Všichni z kapely nám předvedli ze svého umění to nejlepší. Zpěvák řval a zpíval z plných plic (a že teda má z čeho), i když mu místy nebylo rozumět. Možná to bylo tou „gambálštinou“, možná tím, že jsem byl v první řadě před reprákama. Kytarista i basák pařili a prali to do nás ze svých strun, seč jim svalové snopce stačily. Klávesák (nebo jak toho človíčka u elektroniky popsat) vytvářel pod světlem stroboskopu podivné zvuky, kreace a backing vocals a bubeník v pohodě střídal skoro techno rytmus s metalovou nakládačkou. Výtečná performance.
INSANIA zpustila zvesela ten svůj R´n´R HC, nebo jak by se tomu dalo říkat a od třetí skladby (Klepu na pekelnou bránu) je celé eSko následovalo do Pekla, nebo kamkoliv by chtěli. Lidi zpívali všechny písničky, atmosféra byla skvělá, jen je škoda, že jsem po S.H. a D.G. nebyl naladěn na stejnou strunu. A taky jsem už potřeboval odpočinek. V zadnějších řadách jsem si podupával do rytmu a vychutnával si ten poslech. Kytara byla trochu víc zatřená, tak ji nebylo moc rozumět. Basák i kytarák zpívali z plných hrdel chytlavé melodie, které se nesly jedna za druhou na hlavy nadšených fanoušků.
Celou tuto skvělou akci zakončili SILENTi jako hlavní hvězda, samozřejmě. I přes velké změny v sestavě (kdo tam z té původní vlastně je, že?) potvrdili, že patří ke špičce naší metalové scény. Uvědomil jsem si, že to byl dneska vlastně jediný blackový vokál. Hráli hity ze všech alb, jako přídavek dali Old Woman´s Dance. Cello, housle a ženský vokál nás odnášeli do dávných dob renesance, ale zbytek kapely neustále dokazoval, že žijeme v industriálním světě elektrických kytar a metalové hudby. Co k tomu dodat …
Na závěr snad jen trochu toho marastu. Jeden ortodoxní opilý metalista během vystoupení D.G. na zpěváka hulákal svou rádoby angličtinou nějaké sprosťárny a polil ho pivem, že si to s ním zpěvák musel vyřídit stručně jednou ranou. Člověk by si myslel, že na malých akcích nebude ochranka potřeba, ale to bylo už podruhé (viz minulý AllMetal), kdy fanoušci dělali nepříjemnosti účinkujícím, ale nechci rýpat.