Showcase je hudební formát, jehož smyslem je představit mladé talentované interprety a kapely lidem z branže, kteří je mohou v jejich cestě za úspěchem posunout dál. V zahraničí jde o poměrně běžný koncept, který využívají především hudební vydavatelství a bookingové agentury k tomu, aby médiím ukázaly své nové koně. Bandzone v rámci této akce prezentuje svých 6 největších objevů, o kterých se v příštím roce „bude nejvíce mluvit“.

Letošní čtvrtý ročník se uskutečnil 7. prosince 2012 v pražském Rock Café. Po 18 hodině si kapely vylosovaly pořadí, ve kterém se na pódiu představí. Každá kapela měla 10 minut na přípravu a 25 minut na vlastní produkci. Všichni hráli na stejné vybavení/aparát.

Nadějná mladá pražská indie popová čtveřice MAKE MY HEART EXPLODE si vylosovala hraní jako první v osm hodin večer. Zpěvák během vystoupení postupně zahrál hned na několik nástrojů. MMHE by ještě mohli zapracovat na aranžích, dokázal bych si je namísto úsporně minimalistických představit bohatší, také by to vedlo k většímu zapojení sympatické klávesistky Anety, která byla během vystoupení mnohdy nevyužita. Líbili se mi. 

BOMBS FROM HEAVEN hrají špinavý punk 'n roll a jsou z Brna. Zvuk se opravdu nepovedl, takže mě jakž takž bavila jen jediná skladba. Víc k nim bohužel napsat nemůžu.

Královéhradečtí MEMPHIS byli první opravdu vyzrálou kapelou večera. Rádiově „bravíčkový“ pop rock, co by se nemusel ztratit ani v zahraniční středněproudé konkurenci. Překvapením byly dárky pro fanoušky - nejprve bublifuky a pak i fosforeskující tyčinky. Zpětně jsem se dozvěděl, že kapela nepřikládala BZ showcase žádný zásadní význam - údajně to byl jen další koncert v řadě. Na Memphis zaznamenávám poměrně vyostřené názory - jedni je velebí a druzí shazují pro jasné cílení na skupinu mladých holek. Mně v žádném případě neurazili, vlastně se mi docela líbili, ale je otázka, nakolik bych byl jejich hudbu schopen poslouchat opakovaně.

EDWARD FORTYHANDS se věnují modernímu crossoveru vycházející z nu-metalových kořenů, absorbující aktuální alternativní rock, ale i třeba dubstepové prvky (šikovný klávesista). První skladba mě strhla a nebyl jsem sám - přímo před pódiem se do té doby tolik lidí ještě nesešlo. Kupodivu mě s dalšími skladbami přestali bavit a tak to pokračovalo až k závěrečné skladbě, která mě zas chytla. Vypíchl bych především originální zvuk kytary a podivnou image baskytaristy - paruka a zvířecí kožich. Kapela má podle všeho velmi loajální fans a umí je přilákat. Poněkud přehnaná mi přišla „core hra“ kleknem si a pak přijde nátěr, a také pozvání fans na pódium během poslední věci. Dávám přednost hudebním výkonům před takovou formou šou. Nicméně to nejspíš byla dobrá vizitka kapely. Bohužel hudba poněkud zaostávala za schopnostmi „prodat se“.

Plzeňské Y? zpětně považuji za černé koně akce. S výjimkou závěrečné kapely jsem do showcase neměl s ani jednou formací tu čest se seznámit, nicméně na Y? jsem zaznamenal slušné reference (doporučení členů Momma Knows Best). Y? jsou zajímaví mimo jiné částečným použitím češtiny na rozdíl od všech showcase konkurentů, a také hned dvěma velmi šikovnými muzikálními slečnami - zpěvačkou a bubenicí, které doplňovalo pánské kytarové duo. Kapela balancovala na rozhraní crossoveru a alternativního rocku v poměrně svojském pojetí. V tu chvíli pro mě nejlepší vystoupení. Ačkoliv hráli bez kláves (technický problém) a zpěvačka prý také nebyla v optimální hlasové formě, neměl jsem žádných zásadních výhrad. Výborně!

CORPOSANT byla jediná kapela, se kterou jsem v minulosti měl tu čest díky poslechu na BZ profilu. Brněnská skupina se věnuje math metalu s prvky progu a djentu. Nahrávky nejsou vůbec špatné, nicméně něco mi v nich chybí. Naživo byl tento deficit naprosto smazán - předvedli energickou smršť. Ačkoliv občasné čisté vokály nebyly stoprocentní, přesto mi sedly víc než na již zmíněné nahrávce. Nejlepší kapela na závěr.

Akce se zúčastnilo přibližně 400 lidí, avšak silně pochybuji, že se při jednotlivých vystoupení v sále sešla nadpoloviční většina této návštěvy.