BEHEMOTH – XXX Years Ov Blasphemy

Článek

Behemoth své třicetileté výročí oslavili speciálním streamem zaměřeným na celou kariéru. Streamem, který na metalové scéně nemá konkurenci.

O tom, kdo jsou Behemoth, co hrají a jak jsou úspěšnou kapelou, asi netřeba po třiceti letech jejich existence zdlouhavě psát. Kdo se aspoň trochu kdykoliv zajímal o black či death metal, musí jejich jméno znát. A koneckonců i já jsem se o tom, jak jejich profesionalita s každým albem a turné stále roste, už párkrát zmínil.

V době, kdy nelze aktivně koncertovat po celém světě, jak mají Poláci ve zvyku, se však třeba zabavit jinou aktivitou. Jasně, pravděpodobně dělají na novém albu, stejně jako většina dalších, ale nebyli by to Behemoth, kdyby si i během covidové éry nevymysleli něco extra. Nikoho jistě nepřekvapí, když i kapela jejich formátu přijde s nějakým exkluzivním streamem, a navíc ne ledajakým. O tom, že umí zamakat na vizuální stránce, nás přesvědčili už v hromadě svých klipů, ale také loňským streamem In Absentia Dei. Osobně jsem jej sice celý neviděl, ale těch několik ukázek z opuštěného kostela vypadalo naprosto skvěle.

Je zde ovšem už téměř konec roku 2021, přes rok a půl se nedá pořádně koncertovat, a jméno Behemoth slaví již třicet let existence. Nergal a spol. se tedy dokopali k přípravě dalšího speciálního streamu, kterým přesvědčili i mě, abych jim poslal pětikilo, a podíval se na ty audiovizuální orgie, jež šly do vysílání na Halloween. A i když musím říct, že tohle byla asi nejdražší hodina a půl, kterou jsem strávil doma v obýváku místo návštěvy reálného koncertu, jsem za ni rád.

XXX Years Ov Blasphemy, jak již název napovídá, mapuje třicetiletou existenci kapely a nabízí průřez celou její tvorbou. Celý záznam je rozdělený do tří půlhodinových částí, které byly nahrány na odlišných místech a jsou vždy zaměřeny na skladby z konkrétní éry. Ta první – The Scorched Forest – je celá černobílá a složená ze songů z ryze blackmetalových demíček a prvních dvou řadovek. Část druhá – The Path of Via Dolorosa – obsahuje kusy z následujících čtyř alb, tedy Pandemonic IncantationsZos Kia Cultus, a odehrává se na písčité Golgotě s hromadou dřevěných křížů. A během poslední třetiny – The Desecrated Temple – Behemoth zahráli nejnovější materiál od alba Demigod až po poslední desku v zřícenině jakéhosi hradu.

Osobně jsem byl nejvíce zvědavý na to, že uslyším v novějším provedení staré věci, které kapela naživo dávno nehraje, případně na koncertech nezazněly vůbec. A to se mi v první třetině dokonale splnilo až na poslední thrash/blackovou vypalovačku Pure Evil and Hate, kterou jsem slyšel i v roce 2016 v Praze. Kvůli uchování konzistentního zvuku během všech tří setů sice tyto staré kulty neměly toho správného ducha jako na bzučivých nahrávkách z devadesátek, ale rozhodně mě potěšily, protože na opravdu živých koncertech se jich pravděpodobně už nikdy takto pohromadě nedočkáme.

XXX Years Ov Blasphemy ovšem nebyl žádný živý koncert, dokonce ani živý stream, od toho měl opravdu daleko. Mnohem více lze tento záznam nazvat hodinu a půl dlouhým videoklipem, protože jak po vizuální, tak po zvukové stránce je naprosto vypiplaný. I pohyby kapely jsou s hudbou natolik synchronizované a mnohdy tak teatrální, že fakt nelze věřit, že by Behemoth při těchto záběrech fakt hráli hudbu, kterou ve finálním mixu slyšíte. Jasně, oproti studiovkám se liší, ale stejně si dovedu spíše představit, že hudební podklad vznikl nejdříve ve studiu a pak před kamerami nahráli veškeré ty šaškárny.

Tohle vše však nemění nic na tom, že to prostě celé vypadá a hraje sakra dobře. A pokud první třetina byla relativně černobíle minimalistická, v té druhé už jelo vše naplno. Kope se do křížů, plive se krev i oheň a na úplný závěr během klasiky Chant for Eschaton 2000 celá Golgotha shoří. Během The Path of Via Dolorosa se už hrálo trochu více na jistotu, Decade of Therion nikoho nepřekvapí, ale na druhou stranu to je palba, kterou mají skoro všichni rádi. I tak ale došlo třeba na The Thousand Plagues I Witness z Pandemonic Incantations, což je song, s kterým jsem živě neměl tu čest, a 23 The Youth Manifesto (dle aktuálního Nergalova věku přejmenován na 44 The Youth Manifesto) jsem slyšel na koncertu jen jednou.

V závěrečné části se kapela představila asi nejblíže podobě, kterou se prezentovala na koncertech v posledních letech. Hity jako At the Left Hand ov God a Ora Pro Nobis Lucifer se tedy daly čekat. I tak ale z posledních řadovek zaznělo pár skladeb, co kapela jen neopakuje jako kolovrátek. Z Demigod místo klipovek Conquer All nebo Slaves Shall Serve hráli titulní věc, a nejnovější album ILYAYD rovněž reprezentoval song Rom 5:8, který v ČR ještě nezazněl. Vizuálně to však bylo dokonalé. Všude kouř, šlehající ohně, kříže, hořící kříže, hořící Ježíš na převráceném kříži, téměř vše, na co si vzpomenete. K tomu epický závěr v podobě O Father O Satan O Sun! a čau.

Stálo to za to? No, asi záleží, jak moc jste ochotni platit za podobné streamy. Vzhledem k tomu, že je záznam dostupný jen na omezený čas a nic vám z něj nezůstane, je to docela drahé. Sám jsem byl už na několika koncertech Behemoth, které stály podobnou částku nebo byly dokonce levnější, ale to už je pár let zpátky. Tady si holt člověk zaplatil za jistou exkluzivitu a pohodlí, plus opravdu nedostal nějaký béčkový koncert, ale fakt do detailu propracované dílo. Nechci si ani představit, kolik času a financí příprava téhle srandy kapelu stála. Nergal a spol. ovšem už moc dobře ví, jak se vydělávají prachy, a já věřím, že se jim to celé několikrát vrátilo.

Někdo by si mohl postěžovat, že to bylo krátké, těch známých songů mohlo rovněž zaznít mnohem více atd. Promarněný potenciál stvořit opravdu něco epického, u čeho byste strávili několik hodin? Nemyslím si. Takhle těch 90 minut fakt parádně šlapalo, ze všech řadových alb zazněla aspoň jedna skladba plus něco navíc, a stejně se nikdy nelze zavděčit všem. Behemoth se podařilo připravit stream, který minimálně na metalové scéně nemá konkurenci, a důstojně tak oslavili své třicetileté výročí.

———————————————————————————————————————————

Jelikož jsem se na stream díval až ve čtvrtek 4. 11. a vysílání běží pouze do 7. 11., tento článek není úplně aktuální. Možná se tedy na XXX Years Ov Blasphemy už nestihnete podívat online. Pokud ano, klidně to pětikilo ještě obětujte a pokochejte se, je to žrádlo. A pokud ne, počkejte na DVDčko, které dříve nebo později, stejně jako v případě In Absentia Dei, určitě vyjde. Tohle se Behemoth fakt povedlo.

Link na stream: www.momenthouse.com/behemoth

Vložit komentář

k.eight.a - 06.12.21 21:56:43
@ Cronic: In Absentia Dei vychází 17.12.2021 na 2CD a Blu-rayi ... www.metal-archives.com/albums/Behemoth/In_Absentia_Dei/980052 Od 6. září 2020 je WEBRip umístěn na jednom ruském torrent serveru. :-)
Cronic - 09.11.21 10:49:38
tak uz aj In Absentia Dei mali paradne spravene. tam jedine mozno skoda len toho kratkeho streamu, vklude by to mohli nechat zavesene na nete aj dlhsie... popripade ako pridanu hodnotu pre tych co si ten stream zaplatili mohli poslat nejaky zlavovy kupon na dvd/bluray. ja som to pozeral o pol druhej v noci bo na dalsi den som uz cestoval a teda vklude by som si to pozrel este raz a vklude, ale to aby som si to zaplatil este raz :DD
Franta N. - 06.11.21 22:13:34
Podle pár ukázek se těším, až to vyjde na DVD. Ať si tisíc true old school death metalistů a pure evil black metalistů nadává, že je to komerce, divadýlko, forma nad obsahem a nevím co ještě, tak Behemoth prostě ten vizuál umějí. Je to vidět na koncertech, klipech, promo fotkách, na všem. Jasně, je to popkultura jak řemen, s nějakým duchem UG to nemá nic společnýho, ale víte co? Mně to nevadí. Prostě velká kapela s velkou prezentací, a na rozdíl od spousty dalších, oni to řemeslo umějí dělat.
bizzaro - 06.11.21 19:33:30
no musim rict, ze je to cely fakt cool udelany, ale zaver, ten treti blok je teda uplne zabijackej - svetla, zabery, strih, scena. jako dývko, pokud to vyjde, to bude pekny vanocni darek od Jeziska ;)

Zkus tohle