Těžké psát něco o výletu na koncert, který nečítal pouze návštěvu Faválu a jeho večerně hudební složky, když na akci vyrážíme již polednem a ještě v sedmičlenné sestavě, která se v Brně o nějakou tu hlavu navíc i rozrostla… bystří si domyslí, jak vše probíhalo i dopadlo ;-) No nic, nepřipomeneme si tedy pouze tu část hudební, ale tak nějak si zrekapitulujeme…a ostatní postupně zajisté i doplní :-)…celé naše minulé středeční cestování.
Jak jsem uvedl, vyrážíme před polednem Obscure-dodávkou v o něco hubenější sestavě, než bylo původně plánováno, a tak já, Brut, lesíK, Adamos, Žlába, taťka Leon a Violet (někteří z nás již vybaveni náčiním, které se sráží při bowlingových turnajích) dorážíme do Brna cca dvě hodinky od našeho výjezdu. Tour-bus již přistaven, sem tam nějaká ta band-hlava, následně procházíme Favál a já shledávám, že jsem zde odehrál svůj první gig s GT. Ručně si předáváme teplíčko s Igorem a Shindym, pomáháme i s nástrojovkou a pak po menších klikaticích uháníme směr Green a zabijačka, z čehož má radost hlavně

Violet ;) Přidává se také Khaablus, následně Lemmy, pak část druhů odjíždí zpět do klubu, leč Brut, Lemmy, Adamos a já posilněni již nejen Plzní míříme ke Khaablovi na meruňku a také něco z jižní emeriky; ta pálenka z oliv mi tlela v žaludku ještě následnej den...
Ale „už je čas, pane profesore,“ a tak honem zpět směr Favál s Honzou Chodcem, jímž mě Lemmy obdaroval na mé výročí, kde je už poměrně pěkně zaplněno, a to nejen místními, ale i dalšími ze srdce Evropy i těch z Plzně. Na vstupu Leonismo, Igor a Paramba crew, další hubičky a šup do šatny i s Jendou. Ale co to, že by všechny kapely hrály na Floovy bicí? Asi ne… no jasně, ostrovní support se někde zdržel, proto se následně vše dohání světelnou rychlostí, ale kluci byli svižní a i zvučení jim netrvalo dlouho, a tak za chvilku nastupují prvňáčci.
A prvňáčci prakticky doslovně, jelikož část toho, co stálo před námi, bylo holé, bez pupínků a bůhví čeho ještě. Ale jen co spouští svůj randál, dávají zapomenout na všechno, co mi o nich předtím problesklo hlavou. Našlapanej techničtější grindeathcorek, kterému na kráse zvučkem nepřibyl šrámek, ale přímo šrám, kdy oči musely nahradit uši. Zaujal především bubeník, který se oháněl opravdu pěkně a pán u mikrofonu, jenž si jím hned na začátku způsobil obličejové krvácení, to byli Trigger The Bloodshed. Živý dojem shrnout pod pojmem ‘objev‘ by byl na místě, nahrávka rezervy však má, ale pěvně věřím, že to čas spraví.
Ti druzí, jejich sousedi z Ostrovů s nevyslovitelným názvem, ano, Ignominious Incarceration, to správně uměl vyslovit snad jen

Schizmo :), následovali celkem v závěsu. Zkušenostmi života chlapci o malinko oprýskanější, hudebně pak poměrně spříznění, jen s tím rozdílem, že Ignoněco Incaratakdále (kurnik, já to fakt nedám) táhnou víc na branku, celkově je muzika sevřenější, ne tak technická, více melodická a daleko moshovější a corovější, samozřejmě s předponou death, zkrátka údernější. Tím i mnohem jasněji vylezl zvuk. Co se obou Britů týče, musím dít spokojenost a opět jen přemýšlím nad tím, jak je možné, že takto mladé kapely hrají takto… ukažte mi takovouto z ČSR a budu ji milovat!
A naše očekávání pomalu docházejí naplnění, Beneath The Massacre v čele s medvědodlakem (© RIP :)) nastupují. A vlastně nebýt Binýt, ani bysme na Cryptopsy a spol., kteří se u nás ukázali již v červnu, ani nejeli; díky nim sestava, předkapely jsem v tu dobu téměř neznal, získala na atraktivitě. Překvapivě se hrálo hlavně z debutu, zaznělo i něco z jemu předcházejícího minicd, asi dojem nenaposlouchání novinky ze strany peeps ještě nepřekonali, ale to vůbec nevadilo, protože, ač o jistých rezervách díky absenci druhé kytary při živé prezentaci hovořit můžeme stále, skladby z debutu i novinky živě do sebe zapadly náramně! Zvuk i bez druhé kajtry byl zahuštěn dostatečně a oproti našemu minulému výletu to živě tentokrát mlelo a bylo o třídu a půl výš! Dominantní je na první poslech u BTM hlavně zpěv, jenž si opravdu zaslouží to slůvko “killer“, ale kapela se asi za ty odjeté koncerty, které se za poslední dobu značně zhustily, naučila se svým zvukem pracovat, a tak mi vlastně ani podklady na těch tech-běhačkách ani nechyběly. Jedinou slabinku vidím snad jedině v pro Beneath příznačných zpomalených sekačkách, které mne z živého poslechu až tolik nestrhávají, protože mám pocit, že livko je hrají o něco pomaleji - na cedu je to jiná. Ale jak jsem již řekl, BTM naprostá spokojenost a jsem moc rád, že jsem si je dal repete!
A po BTMassacre kanadskou, ve výsledku i celkově úspěšnější, dvojici doplnili jak jinak headlineři Cryptopsy. Co bych k nim řekl, když minule jsem napsal, „dokud bude Flo živ, bude i „jeho“ kapela.“ A to stále platí. Ten člověk hraje jak nečlověk, stroj. Ale celí Cryptopsy vlastně živě „moc“, takže svému jménu i přes některé „výkyvy“ z posledních dvou desek ostudu nedělají a stojí určitě stále v předních liniích. Maličká muška na zvuku by se asi našla, s volume bych šel o něco více doleva, ale rozumět bylo všemu a všude. Navíc Matt McGachy se v kapele již zabydlel naplno, a i když jsem myslel, že ty nehetero vokály naživo zkusí, což se nekonalo, páč tyhle vály Crypto vlastně ani nehrají, a ač show tak bylo prakticky jen „odblito“ a odvřískáno, onen mrazivý dojem z jejich vystoupení nejenže přišel, ale i nějakou dobu přetrval. Určitě se mnou tedy budou všichni, kdož Cryptopsy viděli před čtyřmi měsíci, souhlasit, že se jednalo o výborné vystoupení, které i po tak krátké době mělo smysl navštívit.

Po show pomáháme zase sklízet apce, kecá se a odfocuje se každým a se vším, něco z palety cateringu pozří i naše břucha a nebudu snad ani zmiňovat, že průběhem koncertu mezi každou kapelou vlastně následovala vždy návštěva šatny, ne snad, že bychom stále a stále nakupovali merch, ale to ten rezatej Honzik, kterej vlastně ani nevím, kdy došel :) Takže výlet parádní, koncert explozivní a vzpomínky krásné, i když místy matné…hlavně na cestě zpět ;-) GhAALL-ERKhA by lesíK