Schizofrenie ve frontě..
V. kolona je klubík/bar/sociálně rehabilitační středisko nacházející se v areálu bohnické psychiatrické léčebny. Spadá pod občanské sdružení Green Doors, nestátní, neziskové organizace, která se zabývá pracovní a sociální rehabilitací lidí, kteří onemocněli schizofrenií. Zaměřuje se především na práci s mladými, krátkodobě nemocnými klienty, které podporuje v úsilí překonat krizi způsobenou nemocí a zařadit se co nejrychleji do běžného života. Tak se oficiálně dočtete na ://greendoors.cz. Ve čtvrtek 8. února V. kolona hostila novoplzeneckou kapelu Made By The Fire. Jen tak mimochodem vstup byl dobrovolný.
Začátek koncertu plánovaný na sedmou hodinu se o něco protáhl, ale byť i náhodný turista nemusel být mrzutý až zamračený. Prostor klubu je příjemný,
osazenstvo předkoncertní zvláštní - areální ceny jsou přiměřené a obsluha i jídelní lístek příjemné (mňamózní nakládaný hermelín). Vybarvené stěny jsou zkrášleny obrazy patrně chovanců, u stropu visí drátěná těla knoflíkářů, z místa sálá specifická energie.
Většina z nás doplňovala při předkoncertní debatě hladinu vody v pivu. Prý bez občanky nenalévají – z preventivních důvodů pochopitelných pro závažnost léčby v okolí se nacházejících pacientů. Po mě nikdo občanku nechtěl už leta.. Do sálu nakoukly dvě sestry/doktorky (?) v bílých pláštích, člověku rychle dojde, kde se nachází..
Pivo si vyžádalo své a tak jsem po frontě kolem ucpaných pisoárů poslouchal první tóny MBTF z kóje s keramickou mísou. Alespoň jsem byl obohacen majestátní ozvěnou starobylé budovy divadla. Rychle jsem oklepal, v poklusu zapnul a nedovřenými dveřmi vklouzl do sálu.
Na schizofrenně stísněném pódiu už se zmítali pro dnešek jediní vystupující. Přesněji tři osoby. Ondra (bicí), Honzík (basa), Alan (kytara). Při propagaci akce pořadatelé použili slova Math/Emo a zjednodušeně to patrně i vystihli. Chvílemi zadumaná muzika, kde nikdo zmateně nepobíhá po pódiu. Právě naopak! Plně se
soustředí na hraní a pohybově nadaný, tak působí asi nejvíce se pohybující, Ondra za bicími. Jeden z jeho činelů využívá nechtě, patrně svou letitostí (?), tvaru spirály. Zadumanost (vybrnkávání, akordy) plynně přechází v hutné matematické vzorce a zpět, zaslechl jsem i zdařilý dechovkový part. Nástroje si zdatně sekundují a unisono se sejdou právě u math sekaček. Koláž – podařená osobitá koláž. Těžko zaměnitelná. Bez vokálu a dnes bohužel i saxofonu. Náladu nekazí ani komorní divadelní osvícení prostoru. Jediné blikání vyzařují aparáty a mixážní pult. Zpočátku je kytara mírně rozladěná cestou, ale po krátké pauze vše sedí, jak má. Obavy ze zvuku byly liché. Je přiměřený klubu. Plně vystihuje prostor a dává mu punc autentičnosti a svojství. Měním místa kvůli videozáznamu, který pořizuju, proto si to tu užívám absolutně.
Muzikanti ze všech úhlů pohledů. Můžu jim koukat pod pokličku. Schodiště, balkón, pod pódiem, u stolu, u vstupních dveří.. Lidí se sešlo celkem dost, zdatně zaplnili prostor. Známé tváře české neoficiální scény se tu jen míhají, pozorně poslouchají, v pauzách debatují. Trojice se nezdržuje (Alan skoro neladí :)). Odsekává, rozmazluje, znervózňuje, rozechvívá i vybuchuje, aby člověka přivedla do toho podivného zmítavého transu. Na vlnách emocí. Pět písní vystřídala krátká ohlášená přestávka. Kluci si poté sedli k nástrojům na židle a nějak mi docházelo, že u tohohle typu hudby nejde o pódiovou show, jako jsou laciná pozlátka majority hudební scény. Potlesk byl zasloužený. Honzík zdatně basoval, sice k moliTovi zády, Ondrovi čelem, ale to nevadilo.
Made By The Fire jsem viděl naživo poprvé a namlsal jsem se. Namlsal jsem se a
jako správný konzument chci víc.. Víc koncertů, protože o těch tahle kapela je. Perte mi je rovnou do žíly! Lidi, kteří si nenajdou cestu na koncert může zamrzet snad jen absence jakékoliv oficiální nahrávky, nepočítám-li živák Madebythefire-live (2003, burning tonez) nebo vlastní lenost. Neváhal jsem vhodit penízky do klobouku při „vybírání“ vstupného. Vynikající kapela a velice příjemný koncert!
Poté, co nás vyplivla léčebna (loučit se s čpícím vrátným mě patrně nenapadlo), nás pohltilo noční město a milé bydlení Marastí s Pištou. Ďééékuji pane direktore :-)
Děkuji MbTF, do.bro.u n.oc str..ýčku F.i..d….o, do..b...r..o.u….noc…..d..ě…t….i….
PS - Lidi co pozdě chodí sami sobě škodí (Beherit :)
Vložit komentář