Než jsem se zase dokopal k tomu, tuhle recenzi napsat ... no, škoda slov. A protože to už je víc jak 2 měsíce zpátky, nemusím si všechno pamatovat úplně přesně, tak budu rád, když mě opravíte nebo něco doplníte.
Asi půl hodiny po oficiálním začátku rozjeli večer (14:30) ENDLESS. Jejich CD mě ani tak nějak neberou, ale když je slyším na živo, tak mě to vždycky dostane. Jejich živý energický doom byl příjemný na rozproudění, pohupovali jsme se do rytmu, někteří nadšenci se nešetřili a hned začali třepat hlavama. ENDLESS předvedli asi půlhodinové (možná i delší) představení, které mělo silný náboj.
Po tomto melodickém a atmosférickém začátku nastoupili amíci MALEVOLENT CREATION. Jejich (jestli jsem tomu správně rozuměl) proválečný death vyzněl v té době „Žhavých výstřelů na Bagdád“ poněkud zvláštně, ale i tak se to dobře poslouchalo, i když po páté nebo šesté skladbě, které byly pořád ve stejném duchu, bylo cítit, že by většina fanoušků přivítala změnu. Nějak chyběly nápady, kterými by tahle pětka zaujala.
Pak se vedly intenzivní debaty o tom, jestli následující kapela jsou IMMOLATION (jako že jsem ze zpěvákových úst tohle vyrozuměl) a nebo ohlášený nástupce GOD DETHRONED. Protože obě kapely skoro neznám, fakt nemůžu říct, kdo z nich. Hudebně se to zařadilo za Malevolent, ale protože hráli až moc podobně, ke konci už mě to nebavilo. Když já jsem na ty atmosféry.
Ale přečkali jsme to s myšlenkou, že už to bude jen lepší. A taky že sakra bylo! Poprvé jsem měl možnost na živo vidět legendu MARDUK. (atmosféry, neatmosféry) Warpaint, hrdlo, kytara, basa, bicí a fantastický black. V kotli to začalo vřít, rozpumpovali nás a jejich nekonečný a tak krátký set jsme všichni pěkně protřepali. Opravdu masakr!
To už před námi byla jen ta šílená trojka Samael - Anathema - Opeth. Každý chtěl něco jiného, ale když na pódium nachystali španělku, bylo jasné, že teď přijde...
A přišlo to. Bílé světlo, klávesy, lehčí kytarový motiv, který se přehoupl v nezaměnitelnou melodii, v polozaplněné Vítkovické Aréně to začalo vřít ... Fragile Dreams. Šílený hukot, nahodili nám melodii a když už jsme se na ni všichni chytli, tak nás roztřískali o okolní stěny. Ten týpek u světel musel mít tu hudbu sakra nastudovanou, aby světla ladila s atmosférou. Když tu byla ANATHEMA posledně v Praze, nechtělo se mi tam jet a poslouchat to poslední album. Samozřejmě že i teď z něj hráli hodně skladeb, a musím říct, že mě to fakt dostalo. Ze starších alb hráli Judgement, One Last Goodbye, už zmíněné Fragile Dreams, jednu věc z Eternity (ale fakt nevim kterou) a z Enigmy Dying Wish (aspoň myslim :-)) - klidně mě opravte, kdo si to pamatujete. A aby nám ukázali, že metal mají pořád v krvi, zahráli nějaké brutální medley - snad od Iron Maiden, nebo co. Koncert to byl geniální, sami byli překvapení tou odezvou od nás, zvuk byl dokonalý, ale mělo to jednu obrovskou chybu. Hráli snad jen 30 nebo 40 minut. Všichni chtěli víc, ale nevím, co tím pořadatelé sledovali. Bylo asi kolem sedmé...
Pak přišel druhý orgasmus v podobě OPETH. Ale tak jak jsem se na to těšil, musím říct, že to bylo slabší než Anathema. Hráli perfektně, ale jakoby bez chuti. Po druhé skladbě (u Opeth asi 20. minutách) jsme si je úplně „vyřvali“, udělalo to na ně dojem a atmosféra se o hodně zlepšila. Představili nám dvě věci z posledního alba Deliverance, z Parku hráli The Drappery Falls (což mě osobně přivedlo na vrchol blaha), baskytaristovi, který měl ten den narozeniny (bylo to 25, Martino?) nadělili Daemon of the Fall, a pak ještě další skladby, které? … no je to dávno. Na Anathemu sice neměli, ale moc jim nechybělo. A taky mohli hrát dýl!
Po takové náloži jsem si říkal, že si SAMAEL jen vychutnám a odpočinu si u toho, ale prd. To co ti tam předvedli, bylo opravdu šílenství. Kdo jejich písničky nezná, tomu se mohlo zdát (a prý i zdálo), že je to jednotvárné. Je to tím osobitým zpěvem a hutnou kytarou. Největší orgie vytvářel Xy (?) za klávesama a perkusema. Už delší dobu nemají živého bubeníka, ale modul, do kterého ještě ten šílenec hrál na nějaké elektronické perkuse – skákal tam u toho a mocí mermo se to snažil rozmlátit. Měli dokonce i plátno, na které promítali nějaké psychedelické smyšky (asi z PC) – spirály, bubliny, kostičky a jiní mnozí efektové. Performance to byla fakt mega. Úplně mi vykopali mozek z hlavy. Hráli v naprosté pohodě, měli nejdelší set (, což někteří nelibě nesli, že?). Skvělý závěr.
Celá akce zkončila ve čtvrt na 11, což jsme se všichni divili, jako že proč, že bychom ještě chtěli. Ale smolíček. Zas až příště.