16. prosinec se nesl ve znamení thrash metalu, který nepatří mezi moje oblíbené žánry, avšak Hellocaustor z Žatce jsou mi blízcí, především propojením s již nefungujícími Maniac Butcher (bubeník Brady v této kultovní černotě účinkoval), ale i díky tomu, že mi jejich hudba přijde tímto temnějším stylem mírně ovlivněná - chlapi mají prostě říz, agresi a jsou prostouplí samotným peklem. Kapelu jsem už v minulosti spatřil jako předskokana švédského kázání Valkyrja, proto jsem usoudil, že je čas na opáčko. Zajímavých jmen se však v tento večer pořádaný Enemy Booking vyskytlo povíce a dokonce i mně, člověka holdujícímu jinému žánru, zaujaly.

Celý večer odstartovali magoři Ejakulující Kokos. V jejich čele stojí dvojice pošuků Pigi a Mamut (Barbar Punk) a musím uznat, že bylo úplně jedno, jestli člověk holduje grindu nebo ne, v případě této partičky šlo o zábavu určenou jak pro aktéry samotné, tak pro obecenstvo (zatím dosti prořídlé a spíše sedící u svých zlatavých nápojů). Ulítlá vizáž šla ruku v ruce s ještě ulítlejší hudbou a proslovy, které mě nejednou rozesmály. Jen zvuk byl mírně nevyvážený a možná i přehulený, ale čest kapele, že nehraje jednotvárně, ale dokáže mezi sypanice vměstnat i chytlavější pasáže. Leč se nejedná o nic výjimečného nebo bravurně odehraného, jde především o zábavu. Havajský grind jak se sluší a patří pro pořádné plážové párty.

Na vážnější notu zahráli druzí Kaar. Pražáky jsem si stihl poslechnout ještě před odjezdem do „Béčka”, konkrétně mnou prosvištěla skladba Antikrist, která mě právě zaujala svým smyslem pro agresivitu a práci s melodiemi vsazenými do špinavého old school thrashe. A takto mohu popsat i večerní set kapely. Energie z borců sálala, klub byl již trochu plnější a docházelo i k nějakému tomu projevu zaujetí z řad fans.

Vendeta patřila také mezi bandy, které moji osobu zaujaly. A musím se opět opakovat čím. Svou energičností, smyslem pro melodiku a chytlavostí zasazenou do old schoolového hávu. Vše bylo však ještě o level výše, než-li u předchozích Kaar. Slováci to rozbalili tak, že se vprostřed sálu začal zhmotňovat kotlový vír a masa pařících maniaků, což jsem po „prázdném” začátku opravdu uvítal, i když jsem v jeden moment přestal dávat pozor a uvolněně se zamyslel, aby z kotle vyletěl borec a srazil moji nepřipravenou existenci, která se slušně proletěla směrem ke stolům. Zvukově bylo vše o dost lepší jak na začátku.

Škoda jen, že na Hellocaustor mnoho lidí odešlo. I tu početný dav spíše stál vzadu nebo seděl a já tak pařil téměř sám. Ale nevadilo, důvodem, proč jsem přišel, byli Hellocaustor, a taky jsem si na ně rozbil vařící mozek uvnitř lebky, na níž mi maniakální vokály Diktatora, předvádějícího, jak se má dělat skutečná metalová show, způsobovaly praskliny. Hellocaustor celkově nepůsobili tak chytlavě, jako předchozí bandy, byli zlejší. Jejich tvorba více disponuje špínou a esencí pekla, vím, proč je mám rád!

Dust Bolt jsem nechtěně promeškal. Je mi jasné, že to byla hlavní kapela celé téhle výpravy, avšak mou pozornost poutaly další věci (stane se), avšak poslední banda Purrity mě poměrně překvapila. Ačkoli nejsem corista, tento styl mě naživo neuvěřitelně baví, leč na domácí poslech to opravdu není. Tato mladá parta mě dostala hlavně proto, že jsem vůbec netušil, že hrají podobně nadupaný core, tudíž jsem si na jejich drtivé rytmice krásně zpřelámal páteř, avšak, abych jen celý večer nechválil, musím vznést trochu kritiky. Celý dojem kazily čisté zpěvy, které mi vůbec nesedly - zpěvák by nemusel při těchto pasážích mít tak „přiteplený” projev, líbil se mi až v brutálních úsecích, kdy ze sebe vypouštěl dravé zvíře trhající zbytky opileckých mrtvol na cáry.

Když pominu fakt obtížnosti sepsání reportu (krátce po akci mě zasáhly těžké horečky), večer se opravdu velice vydařil - a nakonec psát reportáž s vyčištěnou hlavou a odstupem také přináší své ovoce. Thrashový večírek v Brooklynu se vyvedl na jedničku a nemám naprosto vůbec co vytýkat. Zvuk byl super, Davidova organizace rovněž (bez zpoždění či jakýkoliv jiných problémů) a kapely šlapaly, jak šlapat měly. Každý fanda žánru musel být stoprocentně uspokojen.