Kde: Olomouc, S-klub
Kdy: 20. července 2024
Kdyby mi někdo ještě třeba před rokem a půl tvrdil, že se potáhnu 250 km až do Holo(causto)móce kvůli dvěma brutal/tech death kapelám, tak bych na něj asi nevěřícně zíral. Teda - kdybych věděl, že půjde o Wormed, tak bych zíral míň, ale stejnak bych tomu úplně nevěřil. Loni jsem ale skrzeva Molested Divinity a další desky z NSE „prozřel“ a zjistil, že mě (některý) btdm baví zase nějak víc. Letošní desku Wormed – Omegon točím víc než cokoli ze subžánru za posledních 10 (nebo i více?) let, i jejich starší alba jsem v souvislosti docenil, postupně i poslední 2-3 desky Cenotaph. Zkrátka chuť na pořádnou brutal/tech/dis dm rychtu byla v poslední době náramná.
Už jsem trochu zfotrovatěl a vyhlídka na zevling v Syrečkově do vlaku ve 4 ráno mi nepřišla úplně nejvoňavější (nakonec to bylo fajn), tak se snažím redakční kolegy i svýho „pseudoppelgängera“ zlanařit na výlet autem, který odřídím, ale je to samý: „jel bych, ale…“. Sám jsem se vlastně napevno rozhoupal, že jedu, až 2 dny před akcí, když pominula hrozba, že mi do toho život hodí finanční vidle. Sólo je to autem drahý (a taky neekofašistický), takže vlak a noční alko-turismus. Cesta tam i zpět překvapivě v pohodě, příjezd na minutu přesně.
Hrálo se od jedný, já dorážím až na šestou podvečerní. Nic před Cenotaph, hrajících cca od osmi, mě nezajímalo (sorry jako, ale ne), takže radši trocha alko-turismu. V Olomouci jsem už byl min. jednou, před 7 lety, ale stejnak mě znova trochu překvapilo, jak je to pěkný město (to historický). V ulicích pusto, prázdno, zato kvičení, tatatata a další lomoz doléhal až do Svatováclavský katedrály (v pořádku!). Wormed ulicí (Wurmova) si to šinu k Svatováclavskýmu pivovaru, uvnitř pusto, prázdno (až na zahrádku), 10 i 12ka vynikající, obě jsem polknul během pár minut. Chci mrknout na a fotit lebky na morovým sloupu, ale smůla, až do roku 2026 je komplet zakrytý, v rekonstrukci. Tak alespoň morbidního anděla s kosou na slunečních hodinách. A v ulicích tu lítaj rejnoci.
Pak už se
přibližuju k místu konání Rotten Festu na (Pa)lou(čku)ce vedle S-klubu. V
Parkánových zahradách pod hradbama je snad „půl města“ – něco jako „vinobraní“ resp. chlastací
showcase spousty vinařství s muzikou. Trochu jim to „vylepšuje“ grcání a
sypačky z jedný strany a nějaká sračka (Dymytry/Traktor?) z akce o kus
dál. Do toho tu korzujou rodinky s dětma, sem tam člověk v gore/death
triku, chvíli mě ten bizarní mix baví poslouchat a pozorovat.
U vstupu mě nemile překvapuje (?), že i u takhle malinkýho fesťáčku mi securiťák prohlíží batoh - vlastní jídlo a pití dovnitř ne – jako ok, já bych si ho i odložil rád, ale nic jako šatna/skříňky nejsou, momentálně ani v S-klubu. Tak to po domluvě risknu, že ho nechám u vstupu bez záruky (a ok, nezcizen). Místňáky Mivedantal jsem slyšel spíš z dálky a zblízka jen chvíli, takže jen letmý dojem, že spíš jednodušší death/grind s bicím „automatem“, growl, řev i kvičení. Nevim, dál.
Dle plakátu (fonty
z WordArtu?) jsem předpojatě čekal větší agro, ale valník se nekonal, stejný
profi pódium a aparatura jako na OEF/BA (a už skoro všude), jen menší.
Osmireprákový „banán“ na každý straně, 10 basových beden na zemi a další 2
menší repra u pódia – na velikost akce nadstandardní, řekl bych. Světla taky na
profi úrovni a hned zkraje píšu, že mě Rotten Fest po zvukové i organizační
stránce spíše příjemně překvapil. Program + - pár minut dodržován, slušná
časová rezerva na výměny/zvukovku atd. Lidí bych „bajvoko“ hádal 250 (ale + -
50?), za mě ok, vešlo by se 2-3x tolik, jestli se to pořadatelům zaplatilo, je
otázka. Cenotaph zvučí, já odvážně zkouším točený Radegast 12 (65,-). Po
Svatováclavským je to sešup o pár levelů níž (a pár korun víc), ale na
festivalový poměry vlastně ok, dá sa piť. Fronty žádný/minimální.
CENOTAPH jsou aktuálně turecko-francouzská
kapela. Vedle posledního původního člena, vokalisty Batu Çetina hrál
v Olomouci i turecký baskytarista Eren Pamuk (v C. 5 let, též live
Molested Divinity) a Francouzi Mattis Butcher – kytara (5 let, nahrál s C. Precognition…)
a bubeník Mathieu Desaint (2 roky live) – oba mj. z Darkall Slaves.
Už při zvukovce a první skladbě se mi ulevilo - zvukově to špatný nebude. První 2-3 skladby se to rovnalo, uprostřed přebasovaný kopáky, dál od pódia zase cvak/čvacht-triggery, po nějaký době zvukový turistiky ten nejlepší tradičně nacházím spíš po stranách, cca 6-7 metrů od pódia – tlak i čitelnost. Očekávatelně nejlíp vyznívají pomalejší pasáže, Suffo-tupačky, slamy, skříp/pískačky, v sypačkách s kobercem a muting-běhačkama se to občas trochu slejvá, kytaru by to chtělo ještě trošku víc/konkrétnější, kopáky trochu míň, ale v půlce setu už to zní dobře a v poslední třetině (skoro?) skvěle. Baskytara míň konkrétní než na Perverse Dehumanized Dysfunctions, ale hutnila, v pár chvilkách i vyjela.
Sehraný, zahraný, nasypaný výtečně (neasi). Çetinův vokál mi přišel snad lepší než z desek – guturál chrlení v různých hloubkách/odstínech i frázovanější, hluboký growling – místy i cca chlívnější polohy Mullena, i některý gesta podobný, pohybovka přirozená atd. Kotel občas jede – paří death/grindeři, blackmetalisti i gotička, já napůl taky, napůl poslouchám a koukám.
Žádnej wrestling, spíš circle než mosh, chvílema i nic, Batu hecuje – nemuselo být, ale ještě v normě (oproti Enslaved a vlastně i letošním Suffocation třeba), bez hej hej. I když jsem je zvláště v posledním týdnu poslouchal dost intenzivně, tak jsem identifikoval jen 3 skladby. Ne že by tam nebyly výraznější/pamětihodnější nápady, ale pořád se mi to trochu slejvá (spíš konstatování než výtka, o hitovost tu nejde).
Určitě hráli otvírák Rancid…, vrcholem pro mě byla pomalejší, temnější Antagony… (obě z PDD) a Into the Septic… (z PtE) v druhé polovině setu, (pa)rohy hrozím/e nebi. V nich se ten „jejich“ Suffo-Disgorge se skřípáním Malignancy (Pamuk hrál v jejich triku) přibližuje i starším Immolation/Gorguts, nebo taky novějším Disentomb. Vlastně některý ty „pinch harmonics“ mi i v jiných skladbách připomínají spíš Vignu (mj. HiA, ale pískal už na demu 89) než Kachnice, občas i azagthothovský dis-flažolet (NiN :) ) atd. Pak se jdu i kapely přeptat a oni, že hráli i 4 nový skladby – ahá! Nějaký změny/posunu jsem si nevšimnul, ale bavily mě. Nová deska prý ještě nenahraná („on the way“) a „dark vibe“ budou pěstovat dál.
Takže jo, Cenotaph dobrý/hodně dobrý, spokojenost, zvláště v druhý polovině to energo-dynamicky drtilo, řezalo i zazlobilo, místy nadšení. Set cca 40 minut? Çetin mimo stage kouří jak fabrika, pár lidí kupuje merch, CDčka, PDD už neměli (ani vinyl, ani CD), PtE mít nemusím, tak alespoň nášivku (moje první bdm!). Na bandcampu mají alba za 3 eura (!), tak jim něco přisypu(/pte) o dalším bcf.
Radegast došel
(Budvar nedík!), tak doufám v Plzeň v přilehlý Kozlovně, ale už taky
došla a nebude, fňuk. Zpětně nechápu, ale zkouším Kozla 11ku a jejejej to byla
chyba! Není to hnusný, spíš „nijaký“, zlatej Radegast. Možná bych stihnul
zaběhnout i do Svatováclavskýho, ale jsem línej a za trest poslouchám běloruský
EXTERMINATION DISMEMBERMENT.
Do areálu nejdu, ale i 150 metrů od pódia měli dobrý zvuk (z palet před hospodou šlo krásně vidět na pódium), což je ale asi jediný klad jejich vystoupení. Slam. Blbej a blbější, tupej a tupější. Může to být ještě horší? Může. Pompézní atmo-samply a snad až groove/nu-metal/core „jump, jump!“ vlivy included. Strašný, zdrhám do parku, kde hraje šlágry nějaká zábavovka, ale i to je lepší než ED. Černá Hora došla, víno po pivech neriskuju, tak doplňuju kofein Kofolou. Vidlo-slam pořád mlátí prázdnou slámu, debilní hecovačky, lidem se to asi líbilo, nevím, nebyl jsem tam.
WORMED konečně na pódiu, 2 kytaristi – hurá!? Zvukovka kytar ok, bubeník něco řeší s techniky. Aha, asi triggery nefungujou, možná i sluchátka? Vypadá nešťastně (i protože jen jeden bass drum s dvojšlapkou?), já se spíš opatrně raduju. A jo! Nakonec neplánovaně nejvíc trve zvuk bicích, se kterým jsem je slyšel.
Kovošroťák jako na desce, kopáky lehce mlaskavý (blána), ale hlavně fakt úderný a basový – uprostřed vepředu až moc, po stranách lepší. V-Kazar se s tím popral s vervou, případného nestíhání/chyb jsem si nestihnul všimnout. Hnidopich by mohl namítat, že to dynamicky (hlasitost úderů) nebylo úplně vyvážený, ale za mě určitě radši tahle syrová metalovost než trigger umělost. Sypal, lámal, prošlapával i najazzle „filloval“ parádně.
Zvuk se i přes dvě kytary (s)rovnal ještě rychleji než u Cenotaph. Nebudu kecat, že to bylo jak z desky a dokonalý, ale po prvních dvou skladbách už to znělo z 90 % setu skvěle. Což bude mj. i tím, že Wormed mají ostřejší, až industriální zvuk kytar než většina bdm, je to víc sekaný, víc dischordů na vyšších strunách/pražcích, méně „fofrmutingběhaček“. Jen ty nejrychlejší, frekvenčně nejnahuštěnější místa s kobercema byly čitelný hůř. Nej zvuk, se kterým jsem je slyšel - výrazně lepší než na BA i o něco než ve Vopici 2014 (ovšem paměť a pozice zkreslujou).
Phlegeton (v triku SunnO))) – u btdm muzikanta překvapí, byť vzhledem k tomu, že hraje i v Altarage tolik ne) chrlil výtečně, v porovnání s Çetinem je ten jeho guturál growl/pig squeal ještě barevnější, vlastně respekt, jak to zvěrstvo přesně formuje/frázuje. Oproti albu jen lehký reverb, i „spoken word“ pasáže bez zkreslení (což asi malinké -, na albech mi ufo-efekt sedí, ale detail). Kytary a basa až chirurgicky přesný – jak v pasážích, kdy jedou unisono, tak v těch, kdy jedna jede rytmiku a druhá do toho seká dischordy, rozklady, tremola, táhlé tóny. Třeba i část Stellar Depopulation, kdy obě kytary i basa jedou tapping-arpeggia vyzněla dobře.
Začali upraveným sample-intrem z Malignant Nexus („Organic lifeforms… final warning“), ale bez vybrnkávání, tu skladbu nehráli a navázali jinou, myslím, že Multivectorial Reionization (nebo až druhá?) z Exodromos, z něhož postupně zazněla zmíněná SD a v druhé polovině setu Tautochrone – ta živě obzvláště vyhlazovala. Z Krighsu určitě Neomorph Mindkind a Computronium Pulsar Nanarchy a ještě min. jedna, ale už nevím... Z novinky hráli očekávatelně singly – klipovka/„hitovka“ Automaton Virtulague a Protogod – její druhá polovina obráběla a mnohonásobně čtvrtila v zajetí ozubených kol (což vlastně většina setu) a zároveň psychedelicky vtahovala do kosmického Černovíru (ideální lokace pro koncert Portal?), až běhal mráz po zádech. Překvapila Ylem z debutu Planisphærium s proto-verzí jejich math-slam rozsekávaček na začátku. A pak ještě asi 3-4 další, ale už nevím které. Sice je opět uváděla cyberženská ze samplů (á la intro Hammer Revelation od Zyklon), ale polovinu jsem jí přes zkreslení nerozuměl a pár tracků spíš poznal dle nějaké výrazné pasáže, něco zapomněl.
Chladně technokratickou, temně vesmírnou atmosféru vhodně dokreslovala převážně modrá, fialová a bílá světla. Lidi spíš poslouchali a headbangovali, pár kotlících nadšenců se našlo, mně to strhávalo i trošku víc než Cenotaph. Ona to teda až na ty Cryptodeathgrind pasáže většinou není moc muzika na mosh/circle pity. Když už, tak jsou adekvátnější trhané „Tance sv. Víta“, tak trochu math/meshu pit efekt aplikovaný na death metal. Set asi 45 minut (+ -), pár lidí chce víc, vypadali, že by i přidali, ale do půlnoci pár minut (asi dohodnutá policejní hodina), takže už to asi nešlo.
Jdu k merchi pokecat s kapelou, fajn usměvaví týpci (i díky tomu megabrku, co si dávali). Klubový tour zatím v nedohlednu, takže jsem o to víc rád, že jsem vyrazil - prej složitý, mj. něco ve smyslu, že moc nezapadají do šablon (pro někoho moc/málo slam/tech/dissonant atd.). Bubeník programoval většinu skladeb z nového alba přímo do guitar pro, protože na kytaru umí jen „basic“ a nedává některý „strange chord progressions“ (sundal máňu, je trošku podobnej JSt :)). Vlivy Norska kolem 2000 s úsměvem přiznali – jmenovitě Thorns, late Emperor, Zyklon a mimo ně i Meshuggah, „a lot of influences“, neasi (na Esoteric jsem zapomněl). Kupuju triko, dlouho přemýšlím o vinylu, nakonec to nechávám na jindy, protože se mi s ním nechce tahat do rána (vyměknul!).
Pak vyrážím
nasávat genia loci a olomoucký pivo, historický města si většinou užiju víc
v noci, ulice i náměstí většinou prázdný, hezky nasvícený, navíc i
freezing fullmoon. Na náměstí u radnice s budovatelským orlojem narážím na
sympatický Jerry's Bar se zahrádkou, kde čepujou místní pivo Buchťák, 11ka
Zahořklej mi dost šmakovala. Poslední objednávky ve 2 hodiny, ve 3 se pomalu
vleču směr nádraží. Ve vlaku krize, spinkal bych, ale nejde to, zírám na
funeral fog na loukách kolem Ústí nad Orlicí a poslouchám Elysian Fields - do toho grogy stavu ideál.
Když jsem vyrážel, tak jsem trochu pochyboval, jestli to za tu štreku a nespaní bude stát - a jo! Wormed byli snad i trošku lepší než jsem (v tom lepším scénáři) předpokládal, i díky zvuku, od kterýho jsem preventivně neměl velký očekávání, většina setu vyzněla skvěle, zvukaři/Rotten Festu palec hore! Po Khanate druhý (se nedá moc srovnávat), nebo zatím „rychlometalový“ koncert roku, resp. asi nej od loňských Negative Plane a v rámci btdm/dis deathu – no, to bych musel dlouho přemýšlet. V rámci srovnatelnýho jeden z nej koncertů vůbec. A Cenotaph taky naložili fest. Další ročník snad bude. Co takhle příště dotáhnout další latino-turecký kombo Internal Suffering a Molested Divinity?
i druhej track velmi aaargh v pořádku ... bubeník/basákovi je 19, kytar/vokalista nebude o moc starší :)