THRASHFEST! Honosný název ještě honosnější akce! Těšil jsem se jak malej kluk. Bohužel jsem ale před koncertem onemocněl, což se bohužel odrazilo i na všem ostatním. Vyjel jsem téměř s dvouhodinovým předstihem, ale díky sněhové kalamitě vlastně tak akorát. Po příjezdu na místo pořadatelé ale oznámili, že kapely jsou bohužel stále v kolonách a celá akce se minimálně o dvě hodiny posune, super! Za to samozřejmě nikdo nemůže, nevadí, jdeme se alespoň „posilnit“.
Ve 21 hodin se začalo pouštět. No pouštět…ehm…obrovský chumel lidí se vsoukával do jedněch malých dveří sotva pro jednoho člověka, takže trvalo dobrých 10 minut, než jsem se z příšerného mrazu dostal do alespoň relativního tepla, což mé nemoci rozhodně nepomohlo. Další, bohužel nikoli nečekaná rána pro mě byla, když jsem zahlédl upravený program. Nepříznivý pozdní čas samozřejmé zbyl na první dvě kapely. Už v tuto chvíli mi bylo jasné, že Suicidal Angels si nechám ujít; naštěstí mě ale psaní reportů neživí. Death Angel hráli po půlnoci, ale jelikož právě oni mě zajímali nejvíce, doufal jsem, že vydržím.
Do sálu jsem dorazil akorát při rozeznívání intra Exodus. Rychle pro tykadlo a zařadit se do chumlu. Když jsem se dozvěděl, že stojí 50 Kč, zhořklo mi v puse. V této ceně ale zřejmě byla obsažena i jakási záloha, ale v tom hluku jsem ničemu nerozuměl a ani se mi to nechtělo řešit. Když si navíc vedle mě někdo zapálil, okamžitě přišel sekuriťák a už mu cígo pomalu rval z huby. No, KC Vltavská/Pragokoncert, co bychom chtěli…

Exodus. Thrasheři začali pěkně od podlahy otvírákem The Ballad of Leonard and Charles z poslední desky Exhibit B – The Human Condition. Zvuk byl hodně syrový, ale zase na druhou stranu ne moc čistý, takže při skladbách, které jsem neměl úplně naposlouchané, jsem se občas trochu ztrácel. Nicméně, základy thrashingu tam byly a Exodus jsou skutečně mistři svého řemesla. Jedna smršť riffů za druhou a nádherná sóla udrží pozornost i u tak dlouhých skladeb, jako mají tyto řezníci ze San Francisca. Hned druhým songem mě Exodus neskutečně potěšili, protože dvojku Beyond the Pale z nové desky mám opravdu rád. Klasická rytmická thrashovina se spoustou zvratů, změnou temp a nádherným sólem. Všechno to zkrátka šlape a prská síru na všechny strany. Můj kapelní favorit nebyl překvapivě bubeník, ale vokalista Rob Dukes. Jeho pronikavý štěkavý vokál, který se občas promění až v anselmovsky laděný growling se do rytmu perfektně hodí a Rob se ho nebojí ozvláštnit i o další zajímavá zabarvení a polohy. Také mu nedělá problém zpívat melodicky, což diváci mohli vidět na bohužel jediné zahrané skladbě z prvního dílu kolekce Exhibit A – The Atrocity Exhibition - Children of a Worthless God. V Exodus se ale nezpívá zas tak často kvůli častým sólům a vyhrávkám. Toto nicméně Robovi nevadilo, protože během těchto pasáží paří s kapelou či různými výkřiky dodává muzice na důrazu. Pánové se ale zaměřili i na album Tempo of the Damned, ze kterého zahráli dvě skladby – Blacklist a samozřejmě koncertní stálici War is My Shepherd, která je jednoduše geniálně rytmická a návyková. Co by to ale bylo za koncert Exodus bez klasik jako Bonded by Blood či A Lesson in Violence, které excelovaly hned v závěsu. Na kapele bylo vidět, že si tyhle staré fláky neskutečně užívá. Kultovní Toxický valčík zazněl samozřejmě také, ale ten mi do setlistu příliš neseděl a skladbu jsem nikdy nijak zvlášť nemiloval. Zběsilou jízdu ukončila poslední věc novinky Good Riddance a kapela již uvolňovala pódium pro německou sebranku Kreator.

Setlist:
The Ballad of Leonard and Charles
Beyond the Pale
Children of a Worthless God
A Lesson of Violence
Blacklist
Bonded by Blood
War is My Shepherd
The Toxic Waltz
Strike of the Beast
Good Riddance

Moje nemoc ale nabrala na intenzitě a já si bohužel začal uvědomovat, že Kreator bude pro dnešek asi mou poslední kapelou, protože už sotva stojím na nohou. Kreator zvolili jako otvírák titulní skladbu z alba Violent Revolution, kterému ještě předcházelo intro The Patriarch. Jestliže nám Exodus naservírovali syrový, krvavý steak prorostlý hnilobou, Kreator nám poskytli pěkně propečený rostbíf. Kreator jsou profíci. Zvuk byl mnohem méně hlasitý, ale na druhou stranu zas mnohem čitelnější. Otázka zní - je to dobře? Když vezmeme v potaz, že zvuk nebyl ani zdaleka tak úderný jako u Exodus, záleží už na každém fanouškovi, co je pro něj důležité. Já jsem ve svém stavu rozhodně jejich poněkud uhlazenější zvuk ocenil.
Po Violent Revolution následovala ochutnávka nové desky Hordes of Chaos, a sice hned titulní skladby s podtitulem Necrologue for the Elite. Skladba jako dělaná na živé hraní. Publikum na ní samozřejmě okamžitě reagovalo a zahrána byla naprosto s přehledem. Sladoval jsem hlavně bubeníka Ventora, který bubnoval sice poměrně jednoduše, ale naprosto sebejistě, i když jsem sem tam nějakou tu bramboru zaznamenal, ne že ne :). Jako další část koncertní skládanky kapela zvolila trochu překvapivě song Phobia z alba Outcast. Valila dobře, nicméně čelist mi spadla až při následující Terrible Certainty, jejíchž nariffovaný šlapavý úvod prostě zbožňuju, zbytek skladby rozpogoval publikum a z pódia pomalu začaly šlehat pomyslné plameny, které ještě více rozdmýchal následující Betrayer z alba Extreme Aggression. Rozhodně už se mi ale nelíbilo, když sem podivně napasovali Tormentora. Nemohu si pomoci, vše jakoby najednou ztratilo na důrazu - vůbec se to tam nehodilo. Také se mi moc nelíbily Petrozzovy dlouhé úvody skladeb a pitvoření hlasu, ale proti gustu žádný dišputát, někomu to může připadat dobré. Abychom se neuvařili, trochu jsme se uklidnili s Voices od the Dead z Enemy of God. Titulní věc následovala ihned za ní. Byla samozřejmě jako vymodlený předčasný dárek k Vánocům, protože tohle je zkrátka ukázková učebnice thrashe, nicméně v moderní podobě. Další má oblíbená novinka Destroy What Destroys You ukázala skočnější tvář Kreator a zpestřila set. Novinková Amok Run naživo moc nebavila, oproti tomu klasika Endless Pain v současném zvuku a nasazení potěšila o mnoho více. Povinnosti jako Coma of Souls a Pleasure to Kill jsou na každém koncertě Kreator samozřejmostí, ale to už se mi všechno tak nějak slévalo dohromady.
Nemoc začala úřadovat. Vydržel jsem ještě na přídavek složený ze starých fláků The Pestilence a Flag of Hate. Jako poslední kapela zahrála již zmíněného Tormentora, ale to už jsem pomalu opouštěl sál.

Setlist:
The Patriarch
Violent Revolution
Hordes of Chaos
Phobia
Terrible Certainty
Betrayer
Voices of the Dead
Destroy What Destroys You
Amok Run
Endless Pain
People of the Lie
Pleasure to Kill
Coma of Souls
--------------------
Choir of the Damned
The Pestilence
Flag of Hate
Tormentor

Exodus a Kreator předvedli každý trochu jinou tvář thrashe, vytvořili tím zajímavý kontrast. Škoda jen trochu nezvládnuté organizace a nepřízně počasí, která zavinila rapidní posunutí akce až do brzkých ranních hodin.
Zpětně mě opravdu hodně mrzí, že jsem nezůstal na Death Angel, nicméně při mém stavu bych z toho stejně nic neměl a odrazilo by se to určitě i v hodnocení. Proto bych chtěl poprosit Vás, čtenáře, o to, abyste se s námi v diskuzi podělili o to, jací Death Angel byli, v neposlední řadě samozřejmě i o řeckou mladou krev Suicidal Angels. Po tom, co jsem viděl záběry z Youtube, lituji ještě více. Trocha útěchy je pro mě jen fakt, že tyto dvě kapely zahrají 30. března v Chebu. Nevím, proč zrovna tam, ale budu se snažit o to, abych na akci dorazil a přinesl Vám pomyslný druhý díl tohoto reportu. THRASH TILL DEATH!!!