Watain nepatří ke kapelám, které by v našich končinách hrávaly každým rokem. Vícekrát se u nás ukázali kolem roku 2010, pak jednou ve Zlíně a do letošního roku nic. Sám jsem Watain kromě jednoho Brutal Assaultu ještě pořádně nikdy neviděl, takže jsem byl rád za možnost zajít na jejich plnohodnotný gig někam do klubu. Navíc vzhledem ke změně místa konání na poslední chvíli kvůli pyrotechnickým důvodům šlo očekávat slušnou ohnivou show, jakou známe z různých záznamů.

Celý večer samozřejmě nebyl pouze o Watain, hned první kapela byla dobrým důvodem k návštěvě úterního koncertu. Profanatica zde sice nedávno hrála už dvakrát, a to platí i o koncertech v okolí. V mém případě se tentokrát jednalo už o páté setkání s Američany od roku 2016. Jelikož ale vím, jak skvělé jejich koncerty dovedou být, pochopitelně jsem nemohl Paula a spol. vynechat.

Ještě před začátkem hudební produkce jsme ale byli svědky poměrně vtipné situace, kdy dvojice chlápků s megafonem a bannerem „Bojte se Boha a vzdejte mu čest“ hlásala proslovy o Ježíši a snažila se blackmetalisty přesvědčit o tom, jak je satanismus špatný. Netřeba dodávat, že z nich měl každý akorát prdel. Po koncertě jsem je už venku stát neviděl, tak by mě zajímalo, zda odešli dobrovolně, nebo jim někdo pohrozil, že dostanou přes držku, a raději to zabalili. Dav přišel na koncert poměrně početný, tak bych se nedivil tomu, kdyby se v něm podobný magor našel.

Ale zpátky k Profanatice. Na ty přišlo (na to, že bylo před začátkem údajně vyprodáno) až podezřele málo lidí, a nemyslím si, že by za to mohl relativně brzký čas nebo venkovní divadlo. Zájem o tuhle kapelu sice poslední dobou roste, ale stále, i přes to že funguje už od roku 1990, zůstává sledována hlavně UG fanoušky. Ze začátku, během intra a prvního songu, měla trojice otřesný zvuk, ale během chvíle se vše vyrovnalo. Basa správně drtila, kytaře šlo rozumět a celkově to mělo dost slušné koule. Takovej hukot jako na Prague Death Mass to sice nebyl a pod pódiem dost lidí rovněž stálo až na pár vteřin nehybně, i tak ale řadím tento koncert mezi ty lepší. I přes to, že má Profanatica venku nové EP Altar of the Virgin Whore, hrálo se prakticky zase to samé, především tedy staré demo, Havohej songy a Unto Us He Is Born. Prostě nejjednodušší a nejstupidnější mlátičky, které jsou ale nehorázný nářez a s pořádným zvukem a naechovaným nechutným řevem fungují skvěle. Nejprimitivnější kapela večera, která ale hlavním hvězdám večera nakopala prdel.

Poté netuším, co se stalo, ale než jsem si stihl dojít pro pivo, bylo ve Futuru naprosto narváno. A tím nemyslím jen hlava na hlavě, ale fakt lidí jako sraček. Vlastně přemýšlím, jestli jsem tam někdy na tak nacpané akci byl, protože dále než ke sloupům u merche jsem se nedostal. Nevím, co je na tom pravdy, ale od kamaráda, který přišel později a lístek z předprodeje neměl, jsem slyšel, že se (i přes to, že bylo údajně vyprodáno) opět v pohodě pouštělo. Že by pořadatelé zjistili, že jde do klubu nacpat více lidí a zkusili na tom ještě trochu vydělat? Z Rotting Christ jsem každopádně viděl hovno. Nějakou dobu Řeky zpovzdálí poslouchám, ale když kromě toho, že blbě vidím, i blbě slyším, po nějaké době to vzdávám. Jejich melodický black metal s nudnými klávesami mě navíc po albu Theogonia stejně už nebaví, do toho samé „hej, hej, hej“, no raději bez komentáře. Od známých jsem ale slyšel, že prý hráli i něco z prvních desek, což bych si možná, na rozdíl od nových songů, docela poslechl.

Před headlinerem už ale na nic nečekám a tlačím se rychle do předních řad. Přeci jen jsem přišel kvůli Watain, tak z nich chci něco mít. Pár metrů od pódia si ale přeci jen nechávám rezervu, kdyby ta pyrotechnika měla fakt sílu. Na stage měli tradiční železářství jako trojzubce, kříže a další srandy, vše připraveno na pořádnou show. A když přiběhl Erik se zapálenou loučí, hned jsem si říkal „fuck, yeah!“ Lehké zklamání přišlo ale ve chvíli, kdy kromě postavení dvou hořících pochodní na předek pódia veškeré pyromanství skončilo. Kvůli tomuhle se musel přesouvat koncert z MeetFactory do menšího Futura? Jakože fakt?! Ale co už, přišel jsem hlavně kvůli hudbě, ne kvůli divadlu, které úplně opomenuto samozřejmě nebylo. Jednak byli všichni Švédové řádně zmalovaní, slušně pařili a dokonce i k nějakému tomu uctívání a vylití kalichu krve do publika došlo, a to pak byl teprve smrad. Pařilo se okamžitě ale také pod pódiem, jelikož Watain otevřeli set slušnou vypalovačkou Storm of the Antichrist, a tempo, které nastolili, si udrželi prakticky až do konce setu. Trochu jsem se bál toho, že budou hrát až moc z novinky Trident Wolf Eclipse, která až taková pecka jako staré desky není, ale nakonec byl celý koncert dobře vyrovnaný songy ze všech alb. Z nejlepšího Casus Luciferi zazněly minimálně dvě skladby, například The Golden Horns of Darash se super koncem „I see horns!“ a dokonce i na debut Rabid Death's Curse došlo. Jedním z trochu klidnějších kousků byl The Child Must Die z poněkud experimentálnějšího alba The Wild Hunt, ale vzhledem k tomu, že to je dobře složený hit, vůbec jeho zařazení nevadilo. Watain prostě hráli METAL s velkým M, a dokonce i ty nové skladby byly naživo super. V jejich hudbě jsou navíc poměrně chytře udělané melodie a kromě toho, že se na ni skvěle paří, tak se i dobře poslouchá. Úplně mi během koncertu došlo, jakou museli být Watain inspirací třeba pro Ascension, kteří to posunuli ještě o kus dál. Ve výsledku tedy super koncert i bez plamenů. Jediné, co bych vytknul, je závěr The Serpent's Chalice, který byl až příliš pomalý a natahovaný. K žádnému přídavku rovněž nedošlo, což je škoda, nějaká pořádná sypanice na závěr by se hodila mnohem víc.