Eros zní jako docela generický jméno kapely, pod kterým si dokážeš představit cokoliv od romantickejch popovejch balad až po intelektuální post-metal. V tomhle případě se ovšem pod nicneříkajícím jménem schovává překvapivě zajímavá sestava, která čítá nestora potemnělýho britskýho techna Regise, basáka z australskejch dříve-noise-rock-teď-temnej-ambient My Disco (tihle dva už si spolupráci vyzkoušeli na přechozím desce Regise) a borce z Einsturzende Neubauten. Takže když se ke generickýmu Eros přiřaděj konkrétní lidé, zájem znatelně roste, přece jen od takovýhle kolaborace už očekávám určitou kvalitu.

Očekávání Eros během pěti tracků rovnoměrně rozloženejch do cca půlhodinky plní, a to jak z pohledu náplně tak kvality. Vzhledem k sestavě tě asi nepřekvapí, že se z bedýnek ozývá potemnělý techno, industriální ruchy a ambientní náladotvorba, a vlivy, který se tu do sebe slejvaj stejně přirozeně jako elektronika a živý nástroje. Dohromady je to taková táhlá cesta nočním nádražím, liduprázdno, mašin plno, mlha je hustá, zneklidňující zvuky se ozývaj jak poblíž, tak v dáli. I hudebně se tedy bavíme o docela okatým průsečíku zájmů zúčastněnjch muzikantů. Kdyby mi někdo řekl, že My Disco nahráli techno desku a pustil mi tohle, v klidu bych věřil (s tím že bych si možná povzdechl, že se vytratilo trochu hudební vynalézavosti a zneklidňujících nálad). Vlastně docela škoda, že kluci šlapou hlavně po dobře vyznačenejch cestách.

Čím ale toulky po nočním nádraží s Eros překvapí, je síla s jakou tu opuštěný lokomotivy v prostředku noci pulzujou. Srdce mašiny tepe v nepravidelně strojovejch rytmech, který jsou víc než jen předvídatelný zapadání koleček do sebe nebo jednoduchej algoritmus. Něco tu žije, možná stroj, možná místo, možná prokletá síla (ano, je tu i trochu gotiky), něco, z čeho cítíš nakažlivou energii, která ve tmě rozhejbává roky zarezlý motory. Je to síla, která během nahrávky střídavě sílí i slábne, od komorního těkání až po plnohodnotnej industriální lomoz. Je to síla, která má určitou hypnotickou kvalitu, která tě do nahrávky vtáhne a nepustí ven. Je to síla, která má vlastní směr a záměr, která z poslechu dělá o něco víc než jen sbírku náladovejch ploch, ruchů a beatů.