Alba, která svou délkou přesáhnou dvě hodiny, vyžadují hodně – a vždy je na místě otázka, jestli taky tolik dávají. Tobias Möckl, jediný autor a hudebník Paysage d’Hiver, je člen slovutných Darkspace, což dává naději, že dvě hodiny dokáže naplnit. Dokonce jsem tak trošku doufal, že mě posadí na prdel a budu se po dvouhodinové nakládačce jen ztěžka a motavě zvedat. Předchozí kompozice Paysage d’Hiver jsou totiž i na menší ploše hodně zajímavý. Koho baví atmosférický black metal s omrzlinama, ten na ně určitě už narazil a i milovníkům atmosférického blacku, kteří se neleknou nenavoněného zvuku, bych seznámení doporučil. Minimálně dvacetiminutovka ze splitu s Drudkh pod jménem Schnee IV je podle mě fakt mrazivá jak ruská zmrzlina. Das Tor, dlouhohrající předchůdce aktuální nahrávky, byť formálně demo, to bylo skoro 80 minut podmanivého atmo blacku na hranici s ambientem. Silná věc, která obracela minimalistický motivy na podkladě blastů.

Dopřejme si jednu žertovnou vsuvku: Prvním nosičem, na kterým si vybraných 50 posluchačů Im Wald mohlo poslechnout, bylo USB v dřevěném obalu. Dostalo se do rukou jen pozvaným účastníků facebookové události. A jeden z těchto „vyvolených“ album coby dup leaknul. Elitářství black metalu a facebook? Myslím si o tom svoje… Co jsem chtěl vypíchnout je digitální formát. Jakkoli jsem příznivec vinylů, k tomuto materiálu mi digitál dokonale sedl. Už jen otáčení desek, které narušuje soustředění, by mi vadilo. A především, s gramofonem na zádech se v lese chodí dost blbě. Jinak, než při procházení hvozdy mě Im Wald zatím ani nenapadlo poslouchat.

Aktuální materiál se stejně jako předchozí nahrávky dá popsat jako minimalistický nebo taky monotónní, velmi silně atmosférický black metal se syrovějším soundem. Nejvíce se ke srovnání samozřejmě nabízí Darkspace. Paysage d’Hiver není ani zdaleka takovej blast, je zadumanější a odkazuje mixem jednoduchých melodií a přebuzených kytar ke zvuku klasik raw blacku od Burzum dál. Vokál se objevuje jen sporadicky, střídavě kráká a ječí. Dohromady se Paysage d’Hiver podařilo vytvořit dvouhodinový natlačený monolit, který snese nejpřísnější kritéria hudby postavené na atmosféře. Kdo má čas a trpělivost, ten se dočká opravdu mimořádného zážitku. A musím dodat, že pochod lesem s Paysage d’Hiver  ve sluchátcích je zážitek vpravdě nezapomenutelný. Ačkoli jsem se původně domníval, že bude i neopakovatelný, materiál Im Wald má v sobě jakýsi magnetismus, který mě přinutil znovu (a znovu) se vracet. Stejně jako desky Darkspace.

Dvouhodinovka je opravdu dlouhá, ale v případě tohohle alba smysl má. Pokud holdujete kratším porcím, myslím, že kompozice mohou docela dobře fungovat i samostatně. V takovém případě se čtyřdeska, kterou je stále možné předobjednat i v luxusní edici, dá brát jako kompilace a pěkně si lesní syrovost dávkovat.