Datum vydání: 13. září 2024
Vydali: Hyper Gal / Skin Graft Records
Žánr: noise rock, j-pop, digital hardcore
Hyper Gal jsou dvě, jsou z Ósaky, hrajou na bicí a klávesy, zpívaj, a After Image je v tomhle roce už jejich druhý album na Skin Graft Records.
Už se svým debutem Pure rozčeřily noiserockový vody, protože k muzice přeci jen přistupují trochu jinak než většina žánrovejch souputníků. Instrumentace je minimální, nápady se šetří a opakujou se do zblbnutí, protože se sází na postupný hypnotický namotávání.
To by samo o sobě
nebylo tak zvláštní, na podobnejch principech staví mraky kapel, ale Hyper Gal
rázně odlišujou hudební vlivy, ze kterejch čerpaj. Budovat drónující mlhu
z nezbednejch taškařic Melt Banana a j-pop zpívánek totiž zní na první
dobrou, když ne přímo podezřele, tak aspoň nesourodě. A co si budem, na debutu
s tímhle konceptem Hyper Gal bojovaly – náznaky, že by to mohlo fungovat
sice nějaký byly, ale většina nahrávky se spíš ztrácela ve slepejch uličkách.
After Image je
ovšem ráznej krok kupředu, tady už ta symbióza dravejch punkovejch bicí,
rozostřenejch kláves a japonskejch zpívánek šlape a namotává. Holky koncept
dotáhly takřka ve všech směrech – bicí jsou víc nakoplý a zvládnou se rytmicky
i zlehka zamotat, klávesy líp balancujou poměr líbivejch melodií a návykovýho oparu,
vokály j-popovou sladkost vyvažujou punkovou bezprostředností. Ale především se
daří daleko líp gradovat, třeba hned otvírák The Luncheon on the Grass se
rozjede do solidních otáček, který svojí intenzitou pěkně kontrastujou
s nevinným motivem, ze kterýho vyrostly.
Tohle spojení naléhavosti, infantility a hypnózy možná na papíře zní divně, ale Hyper Gal se ho na druhej pokus podařilo přetavit do funkční, zábavný nahrávky!
Vložit komentář