Americká jednočlenná engima Lamp of Murmuur víří vody hudebního undergroundu již od vydání raných nosičů. Po řadě vřele přijatých dem, EP a splitu přišlo na plnohodnotný debut, který kumuluje to nejlepší z předešlých releasů do ucelené formy. Heir of Ecliptical Romanticism staví na popularitě lo-fi produkce a depresivním zvuku západu, který na začátku nového milénia na západě kultivovali zejména Xasthur a Wrest z Leviathan.

Lamp of Murmuur se od zmíněných USBM klasik liší obohacováním black metalu o rozumně dávkované dungeon-synth mezihry a pomalejší rytmické, nežánrově působící vyhrávky. V neposlední řadě tvorbou prostupuje nádech temné romantiky, do které se od začátku svého působení pouštěli francoužští Celestia.

S romantikou lze v black metalu operovat několika způsoby – nejčastěji kapely končí u křečovitého DSBM nebo symfonických nadstavb. Lamp of Murmuur na Submission and Slavery nerazí ani jednu ze zajetých cest, raději začínají koketovat s gotikou, což zjevně, byť kýčovitě, demonstruje cover přetvářející vizuál Floodland od The Sisters of Mercy. Grafikou poctěná kapela se přitom na zvuku desky tolik neodráží. Submission and Slavery instrumentálně nejvíce čerpá z Christian Death, The Cure nebo z novějších Soror Dolorosa, od kterých si Lamp of Murmuur půjčují pulzující tempo, basovou rytmiku a chladnou post-punkovou kytaru.

Do kontur gotiky ovšem kapela nakračuje s rezervou. Submission and Slavery otevírá nejdelší a zároveň nejvíce krocená skladba desky. Reduced to Submission and Slavery zní jako recyklát už dříve slyšeného – jak hudebními postupy, tak riffy připomíná otvírák z minulé desky i starší skladby. Track překvapuje jen aplikací nových vokálních poloh, které spíše než gotickými vlivy zavání Atillovskými nápěvy a ubrečeným Kvarforthem.

Submission and Slavery překlopí do nových rovin synthová mezihra Thine Be The Calvary. Následující Dominatrix's Call se pouští do gothrockového rázu a post-punkového chladu téměř od začátku – hned poté, co bezproblémově naváže na blackmetalové intro. Fúze dvou temných světů funguje překvapivě dobře. Návaznost pojišťuje zmíněná romantická aura, díky které překlopení zkresleného kytarového tónu do studeného brnkání nepůsobí kýčovitě. Naopak dává smysl a překvapuje pouze unikátností.

Deformed Erotic Visage opět věnuje více času black metalu, vlivy gotiky ovšem neopomíjí. Do pozadí vstupují neoklasical-darkwaveové motivy ve stylu Dead Can Dance, které Lamp of Murmuur na minulé desce poctili coverem. Do post-punkové polohy se skladba opře až v závěru, kde vygraduje v podobném stylu a intenzitě jako zkroušenější Free Bird.

Desku uzavírá cover skladby As Evening Falls od Christian Death. Předělávka sice neuhrane jako předchozí fúze, dává ale najevo, odkud se vzala hlavní inspirace pro experiment, který kapela potřebovala. Lamp of Murmuur se pomalu začínali točit v tuctovosti a sebevykrádání, čemu Submission and Slavery částečně zabránila. Odvahy se ale mohlo dostavit ještě více.