AETHYRVOROUS - Akephalic Palingenesis

Datum vydání: 1. listopad 2024
Vydali: Wrought Material
Žánr: death metal, black metal, death/black

Aethyrvorous je deathmetalový projekt entity SE, která hrála jak v Impetuous Ritual, tak v Grave Upheaval. Rámec australského šíleného (v dobrém smyslu) death metalu tento projekt naplňuje, přeplňuje, nafukuje, zkresluje, deformuje, brutalizuje a natahuje do dimenzí dvojnožcům dosud neznámých.

Samozřejmě jako první se objevuje v rejstříku podobných kapel Portal, a to oprávněně. Připomenou se Abyssal, novější Teitanblood a více než jindy jsem si vzpomněl na starší album Altars.

Nevšední zážitky, které od australského death metalu tak nějak očekáváme, nabízí i Aethyrvorous. Pokud jste ale nachystaní a připravení trošku již zaprášeným demem, možná vás překvapí zdánlivá snesitelnost a stravitelnost aktuálního materiálu. Oproti demu je dlouhohrající debut poměrně přívětivý. Teprve skladba s číslem V pořádně zasolí a posluchači naloží nejen naprosto pekelným brutálním murmurem, ale i těžkým riffem.

Temné a nepříjemné pasáže, kterých je deska po okraj plná, vyplynou na povrch pozvolna. Jde o materiál na dlouhodobější zábavu, tak jak to mám rád, atmosféra zla je na Aethyrvorous navíc autentická.

BLACKDEATH - Mortui Incedere Possunt

Datum vydání: 8. listopad 2024
Vydali: End All Life Productions, noEvDia
Žánr: black metal, deathened black metal

Blackdeath je kapela, kterou jsem vzhledem k zemi původu (ačkoli je již pár let v Nizozemsku) plánovaně ignoroval.

Nelze již dále, neboť ruská parta (dvojčata Dmitrij a Denis Popovi s Mayou Kurkhuli, bubenicí, která obstarává i vokály) vydala své již jedenácté album pod zvukovým dohledem Thomase Tanenberga. Nu, a byť ne vše, čeho se TT dotkne, se automaticky mění ve zlato, každé album, které poctí dohledem, se vyplatí vyposlechnout.

Blackdeath sází nasypaný black metal se silným smrtícím vlivem („deathened black metal“) s výborným německým vokálem, přesnými bicími a dokonce ani riffostroj nezahálí.

Takhle na papíře to zní výborně. Ve skutečnosti ale kdykoli Blackdeath pouštím, těším se hlavně na zvuk, který bude boltce laskat. Jednotlivé songy naposlouchané nemám, protože mě vlastně nebaví. Nebaví mě úplně stejně jako předchozí desky.

Takže pokud se chcete potěšit opravdu výborným zvukem perkusí, bezvadně udělaným analogovým zvukem kytar, Blackdeath si na nějakých slušných sluchátkách pusťte.

WRATHPRAYER – Enkoimeterion

Datum vydání: 11. říjen 2024
Vydali: Nuclear War Now! Productions
Žánr:  death metal, war metal

Chilská death a black metalová scéna je na Marastíčku trestuhodně přehlížena a přinejmenším letošní deska Wrathprayer si určitě zmínku zaslouží.

Jejich riffy jsou na kost ohlodaná warmetalová jednoduchost, kolikrát se posouváme na hmatníku o dva až tři pražce a rozkládáme to jen tak zběžně, více by to v té rychlosti šlo těžko. Spolu s jednouchými 2/4 a 3/4 rytmy a bestiálním vokálem z toho nemůže povstat nic technicky převratného. Naštěstí tady se hraje hlavně na atmosféru.

Minimálně od páté Harpagisometha navíc začíná materiál získávat na serióznosti a nejde o maglajz v rychlostech podaných zběsilostí - tady už se hraje hudba, možná ovlivněná do určité míry black metalem (Aosoth?).

Kéž by se byli Wrathprayer vyvarovali zbytečných inter a narvali svůj materiál pod půl hodiny se stoupající gradací. Po nějakých 12 posleších už vím, že mi materiál nemá krom své nenávisti co dát. Přesto ale pro milovníky zla v atmosféře jednoznačné doporučení.