OBEY COBRA - Mwg Drwg

recenze noise rock/industrial
Kotek
Hodnocení:
7

Párty pod úplňkěm po špatným tripu.

Datum vydání: 3. květen 2024
Vydali: Rocket Recordings
Žánr: noise rock, industrial, doom metal

Obey Cobra mě zaujali už několik let zpátky svým debutem Oblong. Barevná nahrávka, která s nadšením brala z různejch odnoží rockový muziky a moc si s tím nedělala hlavu. Hardcore, post-rock, indie, doom, co zrovna přišlo pod ruku. V jednu chvíli se uvolníš u rozverný kytarovky, jen aby ses v další skladbě propadl do zoufalejch nálad, a pak si protřepal vlasy u poctivý noiserockový rubanice. Možná to nebyla úplně nejsoudružnější deska, ale bylo zábavný poslouchat, s jakým zápalem a lehkostí kapela skáče mezi žánry, sem, tam a zpět.

Novinka Mwg Drwg je o dost kompaktnější, jako by se kapela konečně rozhodla, co chce hrát. Míchaj se houpavý noiserockový riffy, post-punkový synťáky líznutý industriálem a trocha tý okultní atmosféry. Představ si to zhruba jako srážku Psychic GraveyardMade out of Babies a Battle of Mice. Poměrně svérázná směs, která těží z protikladů. Na jedný straně je vcelku našláplá muzika plná chytlavejch melodií, u který budeš s chutí kejvat hlavou do rytmu. Na druhý straně je zvláštně uhrančivá atmosféra, která se táhne jak med a vzývá spíš k rozvážnějšímu poslechu. Párty pod úplňkěm po špatným tripu.



Škoda jen, že se v rámci budování vlastního výrazu vytratila trocha hravosti a nepředvídatelnosti. Mwg Drwg už mezi žánry neskáče, taví je dohromady do jednolitýho celku. Jednolitýho natolik, že se má sklony slejvat, zejména kvůli důrazu na dusavý střední tempa a příliš podobnejm postupům k vytváření atmosféry a tlaku. Ale co není, může být. Svojskej přístup ke kytarový alternativě si už Obey Cobra našli, a tak si snad budou na příští nahrávce zase trochu víc hrát.

Vložit komentář

bizzaro - 17.06.24 10:53:26
taky bavi, uz jsem to dal 2x. ano, neslejva se to, dobra kombinace zanru, jednodusi to je, ale funkcni a s dobrou flow vcetne zpevule
AddSatan - 17.06.24 10:18:56
jo, dost fajn věc, sice dost jednoduchý, ale v každý skladbě vlastně slyším něco trochu jinýho, takže se mi to ani neslejvá, dost mi sedla zpěvačka, formálně/typově cca míň teatrálně přepjatá Julie Christmas (teď jí vyšla sólovka), doom/occult feeling - ve 2. až Jamie Myers, ale i noir/trip hopoidní - 4. nebo poslední, vzdáleně i Kim Gordon v Sonic Youth, nebo Siouxsie and the Banshees (mj. jejich proto-trip hop Tattoo), v 8. slyším Dead Kennedys - Police Truck, v 9. The Jesus Lizard/Nirvana :), v titulní nejvíc doom věci Godflesh/Jesu řízlý trip hopem, v 1. Shit and Shine - Annoyed a "surf noise rock" :) Daughters z s/t ... no a ty Made Out of Babies určitě FFo, byť jednodušší, industriálnější atd., asi i Gnod atd. ... ten přebuzenej master vnímám teda "ambivalentně", ale u industrialu mi to asi vadí míň... pecka to není, ale už jsem to překvapivě protočil cca 8x (?) a různou měrou dle tracku baví...

Zkus tohle