Punk black je žánr, který si o pozornost chce říkat často, ale zaujme jen zřídka. Nedávno jsme tu měli recenzi na kvalitní žánrový derivát jménem Daeva, a pro rok 2023 by to snad i stačilo. Jenže když se Jimmy Hamzey alias Theophonos vykašlal na Serpent Column a vydal album s novým projektem, (který nazval - nemůžeme říct příliš originálně – Theophonos) poslechy a recenze mu už vzhledem k zásluhám Serpent Column dlužím.

Ne snad, že bych Serpent Column přehnaně miloval, ale je nutné uznat, že tenhle projekt patřil k tomu nejlepšímu co z podivočeného hc/punku do black metalu přišlo. Od první, tehdy pro žánr docela zásadní desky Ornuthi Thalassa přes Mirror in Darkness, kde se od připravených vzorců Theophonos ještě více odklonil a nabídl vlastní tvář a invenci, až po finální Kathodos, který hardcore spojuje s black metalem opravdu svébytným způsobem. A stejně to platí o labutí písni Seprent Column MLP Katartisis, které je asi nejlepším materiálem, který vydal.

O projektu Theophonos se asi nedá říct, že by na Serpent Column přímo navazoval, ale je to logicky nejbližší příbuzný a z jejich desek má asi nejblíže k Mirror in Darkness. Osm písniček na třiceti minutách dá zprvu posluchači pěkně za uši. Hned zpočátku na sebe nechají vzpomenout Converge. Náladou, temnotou, povíce svižným tempem i disonantním vyzněním. Pokud se zaposloucháte pozorněji, zjistíte, že je to trošku klamání tělem, protože v zásadě je materiál Theophonos daleko přístupnější než cokoli od Serpent Column a nejde o nijak složitou ani prokomponovanou hudbu. Ne náhodou jsem v úvodu zmiňoval punk black.

Ale pozor, dozajista nemá nic společného s tisíci „projektů“ uctívajících Darkthrone ponejvíce z důvodu instrumentální impotence. Ba naopak. Jako nejpodstatnější klad desky Nightmare Vision vnímám její velkou muzikálnost. Ať už jde o punkovější pasáže, blackové sypačky, chaotické mezihry nebo riffy, vše je nejen zkomponováno s citem a nahráno s velkou suverénností.

Z mimohudební sféry mě velice potěšila sada černobílých grafik – ke každé písni jedna, které jsou správně natagované a při poslechu si tak můžete prohlédnout svého druhu komix. Velmi dobrý nápad a v digitální době velice vítaná alternativa k listování obalem.

Theophonos na krátké ploše potěšil. Přesto si ale neumím představit, že bych na tuto desku po letech vzpomínal, jako je to u Serpent Column.