1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb, které nedostaly více hlasů a jejichž stáří je maximálně 6 měsíců a jsou tedy zařazeny individuálně dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 
 

(02) ABBATH - Outstrider (07/2019)

- jak se dalo čekat, tady se nejedná o žádné zastydlé sípání z nevětrané sluje. Tenhle krákor je sofistikovanější, nestydí se za dobrou produkci, nekanálový zvuk a převažující neprvoplánovitost stejně jako sympatickou špetku sebeironie. Abbath je talentovaný kašpar, kterého navíc baví hledat, a v těch poměrně úzce vymezených mantinelech se mu to zatím vcelku daří. (piTRs)

- debut mě teda bavil více. Tohle není úplně marné album, ale připadá mi poměrně nekonzistentní. Často ztratí v půlce skladby během nesmyslné akustické pasáže tempo a hlavně některá sóla trhají uši. (BandCamp) (mIZZY)
 
 
 
 
 

(02) WORMED - Metaportal (07/2019)

- Španěláci dál valí naprosto nekompromisní BDM řádně říznutého s matrixem dnešní doby. Ubylo techniky, přibylo atmosféry, což kapele ve finále prospělo. (onDRajs)

- minulý rok náhle zesnul Guillermo Calero, takže nové EP nahrál Gabriel Valcázar. Implementace táhlých atmo pasáží, v jinak stále namakaném sci-fi BDM, mi nepřijde úplně šťastné. Uvidíme, kam to povede, každopádně se těším na jejich vystoupení na letošním Brutal Assaultu. (LooMis)

vaněna

VOIDSPHERE - To Exist | To Breathe (07/2019)
- novinka Voidspehere pro mě zatím nejlepší nahrávka letošní sezóny. Uhrančivý zvuk, monotónnost, dotyky nezemského chladu. 

PANZERFAUST - The Suns of Perdition - Chapter I: War, Horrid War (06/2019)
- kanadskej trošičku edgy totalitární deathblack. Možná se dá označit jako one-trick pony, ale mě to prostě baví. Půlhodinka je tak akorát. 

INFERNAL CONJURATION - Infernale Metallum Mortis (06/2019)
- technický deathblack, první regulérní deska a opravdu kvalitní nátlak z Mexika.

WANDAR - Zyklus (07/2019)
- německý black nijak systematicky nesleduju, ale Zyklus mi přišel jako sympatická deska ve středním tempu s dobrými nápady a výborným zvukem.

Kuba

DISENTOMB - The Decaying Light (07/2019)
- na tuhle novinku jsem se těšil opravdu hodně. Předchozí deskou mě kapela zatloukla do země. Po pěti letech je znát snaha o skladatelský posun. Snaha hledat nové cestičky, které by BDM oživily. A podařilo se.

FALLUJAH - Undying Light (03/2019)
- s delším odstupem jsem se k desce opět vrátil a funguje. Není to nejlepší, co kapela vydala, ale snese to kritický pohled posluchače.

onDRajs

THOM YORKE - Anima (06/2019)
- třetí deska frontmana Radiohead opět prozkoumává možnosti melancholické elektroniky. Už to není taková depka, ale optimista z Yorka asi nikdy nebude...

mIZZY

SEBKHA-CHOTT - CRPTS ND TPSTRZ (07/2019)
- čtyři roky od jejich údajně posledního turné a sedm let od poslední desky přichází francoužští avantgardní šílenci s dlouho slibovaným albem. Jestli je pravda, co se říká, tak tímhle Sebkha-Chott končí. Hudebně se CRPTS ND TPSTRZ nese v duchu posledních koncertů, je tady dost elektroniky, pošahaných hlasových projevů, a vlastně jim to opět žeru. Na Bandcampu tradičně za name your price. Divnější věc asi letos už neuslyšíte. (BandCamp)

BAHRATAL - Lágry všem (07/2019)
- správně nasranej, punkem načichlej hnuso black od členů Vole, Lezok, Sněť, atd. Zní to i šlape jak má. Spolu se Snětí rozhodně jedna z UG metalových kapel, co má potenciál zujmout. (BandCamp)

YHDARL - Live at Brutal Assault 2017 (07/2019)
- záznam z improvizované sypanice, která proběhla předloni na Brutale. Docela dobře nahrané, má to fajn zvuk i atmosféru. Tahle blackmetalová tvář Yhdarl mě baví. (BandCamp)

BATUSHKA - Hospodi (07/2019)
- po vydání Krzysztofovy Panihidy měla většina lidí jasno v tom, co je pravá Batushka a že Bart je zloděj. Jenže kromě toho, že Hospodi navazuje na debut méně než Panihida, tak nemohu říct, že by to bylo úplně blbé album. Jasně, žádný zázrak to není, ale to ani Litourgiya. Vlastně bych řekl, že je Hospodi zajímavější a nápaditější než Panihida. Když tedy mávnete rukou nad tím, že tahle Batushka zní jinak (což je vlastně dobře) a přenesete se přes dilema ohledně jména kapely, tak by vás to mohlo bavit podobně jako úspěšná prvotina. Osobně se sice nemohu přenést přes instrumentální složku (stejně jako u dalších dvou alb), ale zpěvy jsou opět udělané dobře. (BandCamp)

LooMis

NOSTROMO - Narrenschiff (03/2019)
- švýcarská mašina je zpátky a je to po čertech nekompromisní nakládačka! Agresivní metalcorová rozbrušovačka.

HATE - Auric Gates of Veles (06/2019)
- to nejlepší z beHemoTh a vAdEr podávané s lehkostí a citem pro melodie. Nenudící blackened deathmetalová jízda.

RAMMSTEIN - Rammstein (05/2019)
- z povinnosti a musím uznat, že mě to bavilo. Němci pořád umí skládat chytlavé tancovačky.

bizzaro

EQUIPOISE - Demiurgus (03/2019)
- dobrej namakanej tech death z Pittsburgu, kde mě sere vytaženej bezpražec fidly z Beyond Creation.

RHAPSODY, TURILLI - LIONE - Zero Gravity (Rebirth And Evolution) (2019)
- kdybych někdy zas měl poslouchat heavík, ať je to něco podobného Zero Gravity. Původně poslech jen jedné dvou skladeb pro zpestření se přetavil v překvapení, že i občasné „mňoukání“ může být zábavou. Nariffovaný, dynamický, i trošku pompézní, ale jako celek soudržný a s atakem.

Kuba

CONQUERING DYSTOPIA - Conquering Dystopia (2014)
- instrumentálních alb, které by bavily od začátku do konce, není mnoho. Tohle je ovšem jedno z nich. Snad nezůstane pouze u stejnojmeného debutu.

DODECAHEDRON - Dodecahedron (2012)
- na dlouhé letní večery ideální nahrávka. 

BLOTTED SCIENCE - The Machinations Of Dementia (2007)
- ani bych neřekl, že deska vyšla před dvanácti lety. Pokud si člověk chce trochu pocuchat nervovou soustavu, Jarzombek se o to zaručeně postará. 

onDRajs

ENTROPIA - Vacuum (2018)
- příprava na Brutal. Poláci mi připravili příjemné překvapení. Minulá deska Ufonaut byl black metal namíchaný s post metalem, na Vacuum jsou už hlavní složky naopak. Černý kov vlastně úplně zmizel, nápady se tu za pomoci až skotačivě tepajících bicích minimalisticky opakují. Promo kecy hovoří o neortodoxním přístupu podobném Oranssi Pazuzu a něco na tom bude. Na Brutalu tuhle kapelu nevynechám.

AZUSA - Heavy Yoke (2018)
- poměrně obtížně přístupný debut kapely, kde nechybí bicmen Extol David Husvik a basák The Dillinger Escape Plan Liam Wilson nebo Christer Espevoll (Extol, Benea Reach). Zpívá ženština Eleni Zafiriadou. Kromě zmíněných kapel mi to občas připomene Into The Moat.

FLESHKILLER - Awaken (2017)
- objev! Ole Børud aka Extol opět zasahuje. Vše podstatné najdete v recenzi.

LARD - všechno
- já tuhle grupu žeru. Jourgensen a Biafra spolu, to je záruka kvality. Hlavně Pure Chewing Satisfaction stojí za to.

DEAD KENNEDYS - Bedtime for Democracy (1986)
- punk vlastně neposlouchám s pouhými dvěma výjimkami - Dead Kennedys a The Exploited. Bedtime je oproti Frankenchrist rychlá jízda s kupou rychlých vypalovaček, které se mi dosud neomrzely.

LooMis

CAR BOMB – Meta (2016)
- na tuhle kapelu u mne prohíhala asi nejintenzivnější příprava na Brutal Assault - meshugovské fraktály, disonantní tóny, nekompromisní sypanice i relativně melodické pasáže střídající se rychlostí kulometných dávek. Očekávám velmi intenzivní zážitek, poprvé u nás!