Album (potažmo dříve jako Deka) měsíce bylo několik let nedílnou součástí každoměsíčních hudebních „žebříčků“ a tipů pocházejících z per nejen naší redakce, ale i části nejaktivnějších přispěvatelů a čtenářů, kteří svými příspěvky stále plní obsah Marastu. (Ano, pro vás všechny zde na webu jsou rozmístěny možnosti jako „Přidat recenzi“ či v samotné recenzi „Přidat vlastní recenzi“, ale samozřejmě i v dalších sekcích webu - v článcích, reportech, novinkách atd.) Pro žánrový rozptyl ale bylo nadmíru těžké každý měsíc Album měsíce naplnit alby, na kterých by došlo k větší shodě, na kterých by bylo možné „žebříček“ za dané období tvořit. Proto jsme se rozhodli období prodloužit a máte zde praktičtější „Album kvartálu”, které se premiérově zove Album zimy, tedy tipy a topy období uplynulých cca tří měsíců. Jak dopadlo?

Především ukázalo, že někteří z hlasujících se absolutně nezdají a jejich hlasy jsou naprosto neodhadnutelné, ale jak slůvko „aneb“ napovídá, technika zvítězila i nad lží a nenávistí..

1. SPAWN OF POSSESSION - Incurso

2. BENEATH THE MASSACRE - Incongruous

3. SOAP&SKIN – Narrow

4. DODECAHEDRON – Dodecahedron

5. MESHUGGAH - Koloss

V závěsu pak byla alba poslední alba Dim Mak (Emergence of Reptilian Altar), Hour Of Penance (Sedition) a Psycroptic (The Inherited Repression), které porůznu stíhají jednotlivé volby viz níže.
 
 
Bizzaro

Poslouchal jsem hodně muziky, která mi obvykle přehrávač neplní, ale dá se říct, že ani tak mi topík nenaplnila. Nová Anathema se mi na rozdíl od ostatních hodně líbí, ale nadšení po třech skladbách tak nějak opadne, dost jsem si opakoval a hlavně poznával desky Rush, při kterých jsem zjistil, že poslední osmnácté Snakes and Arrows je snad to jejich nejlepší, a nejen kvůli koncertům poslouchal i Chelsea Wolfe (tahle čářice mě okouzlila) nebo Marka Lanegana, ale s příchozími recenzemi i Dusilku, Kate Bush, Leonarda Cohena, Suzanne Vega nebo Sigur Rós. I tak mě ale nejvíce uhranula bosorka Anja Franziska Plaschg aka Soap&Skin a její poslední záznam Narrow, který jsem po čase poslouchání v hodnocení doklikal až na absolutorium. A cover Voyage, Voyage? NE!!

1. SOUP&SKIN – Narrow
2. SPAWN OF POSSESSION – Incurso
3. DODECAHEDRON - Dodecahedron
4. NAPALM DEATH – Utilitarian
5. GOROD – A Perfect Absolution
6. BENEATH THE MASSACRE – Incongruous
7. HOUR OF PENANCE - Sedition
8. MESHUGGAH – Koloss
9. ANATHEMA – The Weather System
 
 
-OO- (Nechce se mi psát komentáře, takže asi jen deky.)

MONOLAKE - Ghosts
Klasici berlínského techna na výletě do země zalomených beatů a zvukových miniatur.

MONARCH! - Omens
Nic nového pod sluncem, ale pořád sluníčko, pohoda, jazz.

MARK LANEGAN - Blues Funeral

OLAFUR ARNALDS - Another Happy Day (OST)

MESHUGGAH - Koloss
Ale jo, proč ne

DISCORDANCE AXIS - Ineliable Dreamless
Vražda i po letech

Nová várka desek z Polí Pět
 
 
Black_Hand

ANIMALS AS LEADERS - Weightless
Pro mě obrovské překvápko. Modern Day Babylon mi ukázali, že existuje i instrumentální djent s mizivým dopadem nudného hardcoru. Tosin Abasi je opravdu neskutečný kytarista a spektrum vlivů, které dokáže do jeho hudby nenásilně zakomponovat, je dech beroucí. Nedělá mu problém začít klasikou, přejít do djentu navázat jazzem a to všechno v ne zrovna triviálním balení.

MODERN DAY BABYLON – The Manipulation Theory
Viz recenze :P, čili „Co to ten pitomec recenzuje, když tomu rozumí jako stará Blažková částicovému urychlovači? Proč to nenechá Brutovi?“

DIM MAK – The Emergence of Reptilian Altars
Kupodivu mi zde už tolik nevadí ty trochu corovitější vokály starších alb, jsou blíže klasickému deathu. Důraz na zábavnou rytmiku se mísí se netradičními riffy a to mi je velmi blízké.

OPETH – Blackwater Park
Přípravka na koncert samozřejmě. Pomalu bych zapomněl, jak unikání atmosféru to album má.
 
 
onDRajs

BIOHAZARD – Reborn in Defiance
Poslech návratové desky brooklynských veteránů předcházela maximální opatrnost a skepse vzniklá ze všech předchozích možných i zhola nemožných reunionů. Možná i proto je album veliké překvapení. Deska není ani zoufalé retro, které předhazuje známé momenty z legendární fošny State of the World Address, ani brutální stylový skok do neznáma. Není to ale instantně předpřipravený pokrm z 20 let známých stylových ingrediencí. Deska se pohybuje po všech hranách výše řečeného – někde si u ní člověk zavzpomíná, onde si díky ní projede momenty vývoje kapely, dojde i jímavější a alternativnější chvíle, avšak mnohde ho album překvapí svou nesmiřitelnou tvrdostí a razancí.

TENHI – Saivo
Finští neofolkoví depresáři na konci loňského roku po dost dlouhé pauze opět hrají na tklivou strunu našich emocí. To, že kapela zaujme nemetalové posluchačstvo, je jasné, tentokrát však posluchač nebude zatloukat hřebíčky do rakve tak urputně, jako tomu bylo například s předchozí deskou Maaäet. Saivo možná nemá tak silné motivy jako právě uvedená nahrávka, nicméně hypnotizující atmosféru zašlých skandinávských časů umí navodit stejně dobře. Album, k němuž se stojí zato vracet.
 
 
LordSnape

1. SWALLOW THE SUN – Emerald Forest and the Blackbird
Finští melancholici vyrazili do boje a s novým albem opět -dle mého- uspěli. Deska je to krásná a je hodně poznat, že kapela nechce stát na místě a přešlapovat. Doom metal v jejich podání dostává epický nádech, ale v jistých momentech se dočkáme i výrazného přitvrzení s výlety do vod melodického death metalu. Oproti minulé tvorbě je větší důraz kladen na klávesy a náladu, zatímco kytary zde hrají především spodky. Uvidíme, jak s tím pánové naloží příště.

2. ANATHEMA - Weather Systems
Je to opět „tradiční“ deska. Na rozdíl od experimentálněji laděného Falling Deeper je méně klávesová, více kytarová, proměnlivá jako počasí, důraz je hlavně kladen na akustiku a zpěvy, ale hudebně je pořád krásně smutná a náladová. Jestli si někdy v dohlednu budu řezat žíly, tak u toho jisto jistě budu poslouchat ANATHEMU.

3. GORATH - Apokálypsis - Unveiling the Age That is Not to Come
Progresivní black metal té nejvyšší úrovně. Výrazné nápady, skvělé přechody mezi jednotlivými kytarovými linkami, super vokály a nenahraditelný rukopis. Jedna z mých top 10.

4. SEAR BLISS - Eternal Recurrence
Atmosférické, tajemné, temné a prostě SEAR BLISS.

5. THE MEADS OF ASPHODEL - The Murder of Jesus the Jew
Naprostá šílenost. Tahle deska si mě získala hlavně díky spojení black metalu s neo-klasikou a chorálními sbory, ale najdeme zde rovněž i zástupce industriálu, nebo dance. Experimentům se meze nekladou a tenhle projekt mu dává velmi zapravdu.

6. ORANSSI PAZUZU - Kosmonument
Psychedelie není nikdy dost.

7. KIANA - Abstract Entity
Zcela typický zástupce moderního groove/melodic death metalu z Finska. Zní to nicméně jako DEAD SHAPE FIGURE, ale dobře se to poslouchá, když člověk potřebuje vysadit a uklidnit se. Hold vzdávám hlavně za vokály, jsou super nazvučené a zpěvák bezproblémově zvládá všechny polohy a díky tomu i muzika moc nenudí.

8. EINAR STRAY - Chiaroscuro
Za poslední dobu nejlepší popová deska co vyšla. Einar je vynikající pianista a jeho procítěné vokály s hostující zpěvačkou jsou dobře rozdělené. Muziku krásně doplňují housle, harfa nebo akordeon. První polovina je vyloženě melancholická, ale nejdeme zde i bubenické sólo.. zkrátka se nejedná o tradiční vlnu, nýbrž o „norské indie“.
 
 
Bros

MAYHEM - De Mysteriis dom Sathanas
Pravděpodobně nemá cenu tuhle desku představovat, skoro všichni jí slyšeli a úplně všichni slyšeli o ní. Tolik různých legend, mýtů a polopravd, co se váže k Mayhem, vydalo už na několik knih a dokumentů. Celá deska má naprosto vtahující atmosféru, která je podmíněna hned několika skutečnostmi.
Tou první je bezesporu zvuk - je chladný, nečistý a odlidštěný. Vyzdvihnout je třeba i vokální projev bývalého učitele matematiky a fyziky Attily Csihara, ten je rozhodně (i po téměř dvaceti letech) jedním z nejoriginálnějších a rozhodně nejvíce svojských v celém blackmetalovém balíčku.
A pokud bych měl vyzdvihnout jednu píseň, tak titulní song a jeho úvodní riff patří mezi výkladní skříně celého žánru. Naprosto však chápu, že leckomu může přijít hloupá, dětinská a vohudlaná, já však tuhle kartu hraju.

DODECAHEDRON - Dodecahedron
Pro bližší zkoumání této zvrácenosti lze jen doporučit recenzi některého z maniaků na českém recenzentském písečku. Věz však, poutníče, že Dodecahedron je mix Blut Aus Nord, The Axis Of Perdition a Oranssi Pazuzu.

THORNS - Thorns
Další z temných norských kapel, mozek Thorns strávil nějakou dobu ve vězení ect... Mix industriálu/black metalu s tím nejzářivějším, co může severská blackmetalová scéna nabídnout (Hellhammer, Frost...), zní trošku jako metalový soundtrack k Vetřelci. Lze doporučit jedincům, kteří rádi plivou síru a dští oheň.

IRON MAIDEN - Brave New World
Tuhle kapelu sice většinou poslouchají lidé o 30 let starší než já, ale že je Brave New World comebackem z nejlepších, není pochyb ani mezi kuřátky. Epická, melodická a přitom relativně tvrdá muzika může otevřít brány hevíku všem jeho zatvrzelým odpůrcům, nápady v takhle konsistentní podobě mi v současnosti připomínají akorát dinosauři Mastodon.
 
 
Baara

1. FLORENCE + THE MACHINE - Ceremonials
Protože mě to bere za srdce, protože je to muzikantsky skvělé a pěvecky fantastické a protože Florence má prostě neskutečné texty!

2. FOO FIGHTERS - Wasting Light
Protože to šlape jak cyp, protože je to garážovka, u které si zazpívám (Walk) a zaházím si vlasama u tvrdších kousků (White Limo), protože se mi líbil dokument Back and Forth a protože Dave Grohl je prostě skvělej.

3. MESHUGGAH - Koloss
Protože Meshuggah.
 
 
 
Kuba

SPAWN OF POSSESSION – Incurso
Myslím, že vše podstatné bylo napsáno v recenzi. Incurso je deska, která posadí na prdel a posluchače totálně uzemní svou dravostí, sílou a technickou precizností. Slova jsou v tomto případě úplně zbytečná, tohle se prostě musí slyšet!

THE CONTORTIONIST – Exoplanet
Deska, na jejíž poslech se i po dvou letech náramně těším. Skvělé nápady, atmosféra, debut jak víno. Čekání na novou desku je vážně veliké.

BENEATH THE MASSACRE – Incongruous
Kdo má BTM rád, bude mít rád i novinku. Kdo jim nepřišel na chuť, nepřijde jim na chuť ani po poslechu Incongruous. Klasická rubanice á la BTM, čili medvědí growl, kulometná palba bicích a v šíleném tempu odsýpající kytary. Na druhou stranu – čekal od této party někdo něco jiného?

VEIL OF MAYA – Eclipse
Čtveřice nahrála to, co se od nich očekávalo. Pokračuje se v šabloně id, žádné výkyvy. Za mne tedy zklamání, už by to chtělo přijít přeci jen s něčím jiným, ne tolik předvídatelným. V záplavě podobně znějících kapel je to průměr.
 
 
Gorth

Vypadá to dost tradičně, nové objevy zatím nehlásím - ani velice zajímavý elektroakustický projekt Jima Jarmusche (ano, toho, co udělal Dead Mana, jeden z nejlepších filmů vůbec) a Jozefa Van Wissema (belgický loutnista) se nedá vzhledem k reputaci obou pánů brát jako nějaké novum. 

LILACS & CHAMPAGNE - s/t
První album vedlejšího projektu skvělých, ééé, americky doomově psychedelicky sedmdesátkově post-rockových... Grails. Velice zajímavá věc podobná mateřské kapele, ovšem daleko víc spoléhající na elektroniku a parodii (ne v tom nezajímavém pattonovském stylu).  Více později.

NATURAL SNOW BUILDINGS - Beyond the Veil
Miluju tuhle kapelu. Novinka je opět roztahaný drone-folk, který není zdaleka tak minimalistický jako třeba Sunn, ale zároveň je na míle daleko typickým písňovým strukturám. Taková bomba jako sedmihodinová nálož Daughter of Darkness to sice není, ale song Spells je zatím nejkrásnější letošní věc.

ZOMBY - Dedication
Jedna z nejlepších loňských věcí. Zahalený dubstepový producent, který od zmíněného stylu přechází k popověji laděným věcem a cestou nabaluje všemožné vlivy různých pro mě zpravidla neznámých elektronických žánrů. Nesmírně silná melancholie s atmosférou velkoměst. Nej: Things Fall Apart (zpívá indie ikona Panda Bear), A Devil Lay Here, Natalia's Song (tohle milý Zomby sebral jistému Rearkovi, ale je to super song tak jako tak).

HAUS ARAFNA - You + Butterfly | SWANS - Filth + Young God + Greed + Holy Money | VANESSA - Ave Agony
Únor. No... řekněme, že věci jako You (You Without Yourself), Für Immer, Den, kdy jsme ztratili koule, Nobody, Raping a Slave nebo I Crawled dokážou zlepšit i hodně špatnou náladu. Výplach mysli a vlastně čehokoli.

JACASZEK - Glimmer
Další rest z loňska. Vynikající ambient/elektroakustika jednoho Poláka. Nádhera celou dobu a věci s cemballem mě prostě rozkládají.
 
 
Filipismo

GOROD – A Perfect Absolution

PSYCROPTIC – The Inherited Repression

DIM MAK – The Emergence of Reptilian Altars
 
 
Brutusáček

SPAWN OF POSSESSION - Incurso
Deska, na kterou jsem vlastně nečekal a zprvu jí dost vlažně přijal (samá technika a skutek utek?). Jenže tohle je přesně ten typ desky, o kterých člověk ví, že to tam je a jen se k tomu musí prokousat. Poslechů samozřejmě přibývalo a celé to puzzle do sebe krásně zapadlo. Technika pro techniku? Vůbec! Vyšperkovaný technický death metal, kde není ani jedno slabé místo a má myšlenku. A pokud nějací Taliáni chtějí do death metalu míchat symfoniku, můžou se od Spawn Of Possesion hodně učit. Zatím deska roku a plný počet bludištáků (100%), jenž letos asi někdo už stěží překoná.

NAPALM DEATH - Utilitarian
Ouha...legendy do šrotu? Že je tu tuna nových, rychlejších a zběsilejších kapel? Třeba jo, ale až  v závěsu těchto kumpánů. Léta praxe a cit pro jemné experimenty dělá z Napalm Death stále výbornou kapelu, navíc s nejlepším zvukem za poslední léta vůbec a to nepočítám ságo! Více saxofonu v tvrdý muzice!

PSYCROPTIC – The Inherited Repression
Tak tady to bylo opačně. Deska, která chytne hned, ale pak se kouzlo vytrácí. Dá se říct, že jsem jí protočil nejvíce a hodnocení lehce padlo. Přesto je to pro mě nejlepší Psycroptic, kde všechno sedí, jak má - od zvuku bicích, řízné kytary a skvělého místy až „corového“ vokálu. Tazmánci válí.
 
 
AddSatan

1. KAYO DOT - Gamma Knife

2. DODECAHEDRON - s/t

3. MASTER'S HAMMER - Vracejte konve na místo
 
 
Trym

SOAP&SKIN - Narrow
V souvislosti se skvělým koncertem bylo třeba naposlouchat. Skvělé album, jiné než debut, který však pro mě asi zůstává nepřekonaný.

LEONARD COHEN - Old Ideas (i další desky)
Zasloužilí dědouškové mají v mém přehrávači vždycky přednost.

COLDPLAY - celá diskografie, především X&Y a Viva La Vida
Konečně jsem přišel na to, že se nejedná o homo pop band, ale o mimořádně zajímavou kapelu, jejíž úspěch je zasloužený. (Zhruba před třemi lety jsem měl totéž s Radiohead, jsem prostě na některé věci pomalejší.)

HURTS – Happiness
Famózní pop, takoví noví Depešáci.

FLESHGOD APOCALYPSE – Agony
Tohle mě baví! Nevím, jaký má na tuhle desku názor místní svita deathmetalových mudrců, ale tuším, že pro ně je to vyměklé a teplé. No prosím, já jsem vyměklý a teplý a tahle nová Anorexie mě tuze oslovuje - dokonce nejen jako kulisa ke spaní jako většina ostatního snesitelného death metalu.
 
 
Jamos

DEAD SWANS – Anxiety And Everything Else (2012)
Po více než dvou letech se fanoušci staré anglické hardcorové školy opět dočkali. Dead Swans jsou zpět a na novém EP Anxiety and Everything Else předvádí to nejlepší, co se vůbec mohli za dobu své existence naučit. Přímočaré, až punkové vyznění nechává vyniknout hrdelnímu vokálu, v němž niterní nasranost svádí boj se sestrou zoufalostí a v podobě tíživých myšlenek se dere na povrch. A pěkně od srdíčka, prosím. Když hárdkór, tak zkrátka rovnou od podlahy - co na tom, že se žádný zásadní progres oproti minulosti nekoná?

BENEATH THE MASSACRE – Incongruous (2012)
Těžko vybrat lepší kapelu do opozice vůči výše zmíněným Dead Swans, než kanadské řezníky BTM. Touha po progresu je sice také nesužuje (kam se taky v jejich případě posouvat že?), ale narozdíl od předešlé kapely stojí Beneath The Massacre už léta na pomyslném piedestalu současné technicky orientované hudby a na jejich vyznění je to znát. Absolutně „odemočněné“ a brutální skladby, hrubě nadstandardní kytarová ekvilibristika, vražedná dvojšlapka a… a tak dále. Však už to známe. Pro fanoušky povinnost.

A LOT LIKE BIRDS – Conversation Piece (2011)
Number Twelve Looks Like You meets Mars Volta? Proč ne? Poslouchat Conversation Piece je jako jízda na horské dráze – chvíli se jen tak vezete a pozorujete krajinu kolem, klídek, pohoda, po chvíli začnete stoupat, atmosféra houstne, cítíte, že se něco chystá. Bod zlomu, za pár okamžiků přichází ta kýženě očekávaná euforie, adrenalinový orgasmus. Vidíte ty barvy? Vystřelují všude do vzduchu jako ohňostroje, tryskají z děr, přelévají se jedna do druhé, během okamžiku mění odstín, aby se po chvíli zase mohly vrátit do svého původního stavu. A Lot Like Birds jsou zvláštním žánrovým chameleonem, pro jehož pochopení jsem však potřeboval relativně dlouhou dobu. Trpělivost se vyplatila, a tak je na místě doporučení. Jedna z nejzajímavějších nahrávek minulého roku.

Další tipy:
THE ARMED – Young & Beatiful (2011)
AND SO I WATCH YOU FROM AFAR – GANGS (2011)
MEEK IS MURDER – Algorithms (2011)
 
 
Annal

DIM MAK - The Emergence of Reptilian Altars
Jedna z kapel, co jsou „tak trochu jinde“. Poslední deska je návrat k drakovi. Chybí mi Scott Ruth a Longstrethovy karate-výsypky z Knives of Ice.

CHAOS INCEPTION - Collision with Oblivion
Jedna z nejlepších morbiďáren. Oproti předchozímu „pokračování Fleshtized“ Convergence from Within jsou Chaos Inception mohutnější a kytarovější. Nová deska již brzy u Kudrnáče [http://www.lavadome.org/].

KRISIUN – Black Force Domain, Apocalyptic Revelation, Conquerors of Armageddon, Works of Carnage
Poslední The Great Execution se moc nepovedla. Pomalý, roztahaný, provařený thrashový nástupy trvající víc než minutu... Maxův výkon je famózní, ale jen kvůli němu to poslouchat nebudu... Dobrá je Extincao em Massa a bonusová Black Force Domain. No, aspoň jsem oprášil jejich starší tvorbu...
Black Force Domain je klasika. Apocalytic Revelation zas má tu blackovou síru. Po Conquerors of Armageddon jsem kapelu přestal sledovat, což byla chyba, neboť i další desky válej. Hlavně Works of Carnage je naprostá bomba! Už chápu, proč Rutan lanařil Mojžíše do Hate Eternal.

INFERNAL WAR – Terrorfront, Redesekration, Conflagator EP
Death/black od nácků z Polska. Na fotkách vypadaj jak banda šašků a dle rozhovorů se jedná o totální vypatlance, ale hudba mě baví. AngelCorpse smíchaný s tím nejnářezovějším z Marduk. Tož hajtla!

CONDEMNED - Realms of the Ungodly
Ač mi při poslechu v mozku neustále bliká nápis Disgorge, tak už se nejedná o jejich totální kopírku. Přibylo temný melodiky, někdy to připomíná EP od Sarcolytic. Zvuk = syrová devadesátková hrubozrnnost. Angel Ochoa je naprostá špička gutturálního blitíčka. Forrest Stedt je rychlík a přetriggerovanost si šetří pro Cephalotripsy. Brutalita, z níž cítím i kořeny (sub)žánru. Brutal death metal, ne br00tal slam kšilt hop core.

7 H. TARGET – Fast-Slow Demolition
Chytřejší brutal death slammeři z Ruska. Něco mezi Abominable Putridity a Terminally Your Aborted Ghost. Retardovaný RUBDM ulta-slamy a do toho kravinky a ulítlosti podobný Cephalic Carnage nebo TYAG.

ANIMALS KILLING PEOPLE / ANDROMORPHUS REXALIA - Phylum Morph-Apokalupsis
Animals Killing People = techničtější prasogrindeath, Andromorphus Rexalia = prasáčtější Malignancy

COLOSSO - Abrasive Peace
Organic Hallucinosis od Decapitated + Ulcerate + atmosférický plochy + Dirk Verbeuren za bicíma = Colosso. Zdarma ke stažení na http://www.colossometal.com/abrasivepeace/

HOUR OF PENANCE - Sedition
Oproti předchozím deskám slabší, ale po personálních změnách se to dalo čekat.

SPAWN OF POSSESSION - Incurso
I přes odkazování na Cabinet mi to připadá upidlikaný a trochu německobscurní (nikoliv kanadobscurní). Ano, je to vymazlený do poslední noty, ale chybí mi tu říz.

MEPHISTOPHELES - Ascension Aborted
Pokud máte rádi starý Psycroptic, tak tohle je jejich techničtější verze. Vokály tu obstarává Jasonův (a Šímečkův) předchůdce Chalky.

DESECRAVITY - Implicit Obedience
Potenciál kapely je dost zazděnej produkcí. Triggery sabotujou bicmenovu snahu.

BENEATH THE MASSACRE - Incongruous
V dobách EP a debutu jsem je měl hodně rád, ale tehdy neexistovaly stovky jejich kopírek.

VITAL REMAINS - Forever Underground, Dawn of the Apocalypse, Dechrizstianize, Icons of Evil

AZARATH - Blasphemers' Maledictions
Na death/black moc nejsem, ale tohle mě baví. První skladba je naprosto geniální.

DEFEATED SANITY - Chapters of Repugnance
Myslel jsem, že mám tohle album naposlouchaný skrz naskrz, ale furt je tam ještě něco..
 
 
Zzn

SOAP AND SKIN – Narrow (2012) jsem recenzovala.

THE SUGARCUBES - Here Today, Tomorrow, Next Week! (1989)
Björk, když ještě zpívala v alternativně-rockové kapele. Pokud počítám dobře, The Sugarcubes byl (po Tappi Tíkaras a KUKL) její třetí, a zároveň před sólovou dráhou poslední, hudební projekt. Protože jsem byla docela dlouho zaseklá na debutové desce Life's Too Good, k Here Today, Tomorrow, Next Week! jsem se dostala až začátkem letoška. Vokály/výkřiky Björk a Einara Benediktssona tu dělají své, zároveň se ale nedá říct, že by album stálo jen na nich. Svou zběsilostí trochu děsivá hudba, schizofrenní a šaškoidní, ale, uf, fakt intenzivní.

GAZPACHO - March of Ghosts (2012)
Jan-Henrik Ohme, zpěvák, mi svým projevem hodně připomíná Imaada Wasifa, místy snad Morrisseyho. Kousky Porcupine Tree, malé kousky Riverside, pomálu Sigur Rós. Těžko zaškatulkovat, ale asi možno schovat pod progressive rock. Sedmá deska Norů povedená.

RADKA TONEFF - Winter Poem (1977)
Za cover písničky Mr. Bojangles (původně od Jerryho Jeffa Walkera). Dlouhá jak týden a i tak by mohla být ještě delší. Radka Toneff byla norská jazzová zpěvačka s bulharskými kořeny;  Winter Poem jejím debutem.
 
 
Sadiie

UNSANE - Wreck
Někdo mi podstrčil noise album roku.

ASTRONAUTALIS - This Is Our Sience
Stále v euforii z 007.

PELICAN - Ataraxia/Taraxis
Spolu s novýma Pg.Lost se mi to otáčí ve Winampu teprve pár dní a jen tak nepřestane.

BENEATH THE MASSACRE - Incongruous
Určite nebudu sama.

AMENRA - všechny Mass
Post HC - I like!

Plus nějaký ty Kvelertak, Madball & H20, Sights & Sounds a Red Sparrowes.
 
 
Sud

Sorry, v zimě jsem asi neslyšel ani jednu novou desku, ale technickej death metal u mě prohrává na plný čáře. Pronikal jsem do kultu Rossova zálivu, střídal to klasikou a pár vyjetostma, usilovně přemejšlel na Fenrizovou propagandou a chodil na pivo s pankáčema.

DARKTHRONE - F.O.A.D. a Dark Thrones and Black Flags
Pro mě stěžejní ideologický díla posledních let. Doporučuju důkladně prostudovat všem flanelovejm blackmetalistům. These Shores are Damned! Trochu mi to trvalo, ale dneska se při návratu z piva často chytám za hlavu nad genialitou některejch nápadů :))

BLACK WITCHERY - Inferno of Sacred Destruction a Desecration of the Holy Kingdom
Nehorázný zlo, strašná smršť nenávisti a primitivstický zloby. Úder kamenem je proti tomu pohlazení. Hymny: Command of the Iron Baphomet, Inferno of Sacred Destruction, cover Conqueror.

REVENGE - Triumph.Genocide.Antichrist
666 má dost možná pravdu, že s vyčištěním produkce na nový desce z toho vylezlo to, co to bylo vždycky: "zbrutalizovany prvni dve desky Agathocles spis na maso nez na zeleninu". Na každej pád tahle deska je zhudebněný násílí ve svý prapodstatě a James Read je staršnej antikrist. Doporučuju jako soundtrack ke globálnímu vyhlazení.

DIOCLETIAN - Doom Cult
Novej Zéland, Ross Bay cult worship, chaos worship, militantní projev, analog only. V současnoti nejsilnější kůň poli war metalu. Decimator byl ještě hodně do Conqueror/Revenge, deska mi přijde hudebnější, je to víc pocta starýmu metalu (druhá deska tuplem). Antichrist Hammerfist opět dopadá s apokalyptickou intenzitou, doporučuju mmj. všem fanouškům P. Helmkampa. Lidi z Ulcerate říkali, že na živo nehorázná vražda, tak uvidíme.

BLOOD OF KINGU - Sun in the House of the Scorpion
Sumer shall rise death/black s geniální okultní atmosférou a jako bonus nejlepší cover Beherit, co jsem kdy slyšel.

AZARATH - Blasphemers' Maledictions
Další skvělej black/death, živě prej na hovno, ale deska válcuje. Perfektní songwriting a frázování. A Zbigniew Bielak opět vládne! hymna: viz Annal + The Abjection.

ELECTRIC WIZARD - Come My Fanatics... a Dopethrone
Jejich dvě nejlepší věci z dob, kdy je zajímala primárně hudba, fet a okultismus. hymna: Wizard in Black.

CONAN - Horseback Battle Hammer
Caveman battle doom. Ošklivej bastard Sunn0))) a Black Sabbath. Nádhera.

BLUT AUS NORD - všechno
První díl ze současný trilogie, ale nejvíc Odinist, The Mystical Beast of Rebellion, The Work Which Transforms God a MoRT, to bylo naprosto geniální období. Zfetujte les, lehněte na paseku a dejte dialog s hvězdama.

NEGATIVE PLANE - Stained Glass Revelations
Od avangardních vykroucenin po surf-rock, do toho správný lesní bicí, uvnitř kříšťálový koule tundra. Psychedelický blacky teď celkem frčely, ale Oranssi Pazuzu a spol. odpustí, NP jsou výrazně dál. A nejsou pro děti. V září (pravděpodobně) opět u nás.

ARKHON INFAUSTUS - Orthodoxyn
Třetí tip po sobě, ale ne, nezačal jsem fetovat. Ale občas mi přijde, že pro plný pochopení týhle desky by to asi bylo třeba.

DHG - Monumental Possession

ULCERATE - všechno
Viz. report

BOLT THROWER - Those Once Loyal
Nádhernej jantarovej vinyl, hraje to geniálně. Málo kapel vydá svojí nejlepší desku po dvaceti letech, málo kapel se stará, aby vstupný na její koncerty bylo co nejnižší, málo kapelám záleží na hudbě i po dvaceti letech tolik, málo kapel má tenhle skvělej oldchool přístup. Mercenary, The IVth Crusade, Honour Valour Pride.

BLACK BREATH - Heavy Breathing
Současná Sentenced to Life jde obstojně ve šlépějích debutu, ale ten u mě zatím výrazně vede. Smíchejte první Dismember s Municipal Waste, přidejte pivo a speed a pořádně nakopejte do řiti, po všech stránkách super. Bookovací agent čůrák.

MARDUK - Those of the Unlight
hymna: Darkness Breeds Immortality

SARCÓFAGO - I.N.R.I.
Pralesní nenávist since 1987, kdo si myslí, že Mayhem v témže měsíci téhož roku předběhli dobu s EP Deathcrush, asi neslyšel tuhle desku. Fuck you, fuck you, fuck you Jesus Christ!

KRISIUN - první tři
Viz. Annal a viz. linkovanej report. Remaster AR je brek. Neumím si představit, jak strašně moc musela všem nakopat prdel první deska v roce '95. Ultrathrash hoblovačky a odkazy Sarcófago na ní miluju.

IMPIETY - Terroreign
Nahrával kytarista z Abhorrence, vyhlazovací násilnej black/death/thrash ze Singapuru. Asi jejich nejlepší deska, geniální obal (originál je olej na plátně 80x50cm), nenávistnej rouhačskej útok na nebeskou bránu od první do poslední minuty. Sarcofágo na speedu dovedený do dokonalosti.
 
VITAL REMAINS - poslendí tři
Buď jsem gay, nebo viz. linkovanej report.

TOM WAITS - Blood Money
Ještě jsem mistra nedostudoval, ale tahle deska je u mě zatím na prvním místě. Úplně stejně na tom jsou Psychofagist, který to dokonce z týhle desky hráli cover (je na aktuálním splitku).
 
CZ

TUMMO - s/t
Desku jsem sjel nesčetněkrát a do toho jsem si dal tři víc než přesvědčivý koncerty a poplkal s Martinem, není co řešit.

FEAR OF EXTINCTION - Promo CD 2011
Noizovej jäegerbombing disbeat. Jak říkal Blada von Slawonitz, invence 0%, nasazení 150%. Na podzim tu budou D-Clone z Japonska, což je dost podobnej případ, tak jsem zvědavej, kdo to dělá líp. Kdo u toho udělá víc jägerů je ale jasný už teď.

ESCAPE THE FLESH - Demo 2012
Tentokrát směr Coffins, ale držet si takhle osobitej rukopis od prvního dema, to se u nás moc nevidí. 23. května v Praze s Diocletian a Escarnium.