Nejsem zrovna ezo tv, takže vám to nepovím úplně přesně, ale s tím tummo to bude zhruba tak, že se jedná o výraz pro nauku nebo spíš formu jógy, zabývající se pochody vnitřního tepla, řekněme až vnitřního ohně, takže je jasný, že to správné tummo bude určitě vycházet zevnitř. Pokud se jedná o kapelu debutující nikoliv demem, nebo singlem, ale plnohodnotným albem, a přesto se jedná o debut takto povedený a plnohodnotný v pravém slova smyslu, je nabíledni, že členové mají s usměrňováním toho tumma do hudební podoby nějaké (v tomto případě bohaté) zkušenosti, a že mají o výsledné podobě dost jasnou představu. Tummo začínali 4 roky zpátky s Davidem (Thema 11, Mother, See You In Hell) v sestavě, nakonec ale zůstali s novým basákem a jen jednou kytarou se členy a ex-členy spolků a kapel Ema Camelia (Jekot, kytara), Gospel Of The Future, Space To Being, Dead Heroes Records (Pepa, vokál), More Bad News, The Loudest Silence Never Heard a Loser Crew (Martin, bicí).

To zní jako originální směska, takže jak to vlastně je s tím vnitřním ohněm? Hoří intenzívní vášní, nasraností, emocema a překvapivě bez otravnýho marihuanovýho dýmu. U nás snad nikdo nic podobnýho nehraje, představte si takovej lepší a zajímavější Weedeater, nebo to nejlepší z Cathedral, smíchaný s vlivama sabbathovskýho doomu a temnýho hardcoru. Deska se netopí v absolutním sludge bahně, jede spíš ve středních tempech a má hodně hardcore/punkovej drive, což bych viděl dost v živě znějících a živelně tepajících bicích. Ostatně i atmosféra desky není striktně metal, inspiraci bych tady hledal u temno HC kapel, co vozili právě Loser Crew, čili třeba Coliseum, Disfear snad i špetka Tragedy? Možná se ne nadarmo říká, že Brno je evropskej Portland, hehe. Nicméně šest válů zní autenticky i přes jasnou a výraznou přítomnost odkazů na slavná jména. Ale abych ve vás zbytečně nevzbouzel očekávání dalšího tápání v těžkých temnotách, vokál je sice správně zoufalej řev a texty maj k pozitivismu taky daleko, řeklo by se patos, možná, ale copak doba nediktuje potřebu neustálé (sebe)reflexe? Na každej pád hudba působí spíš dojmem očišťujícího vnitřního ohně, než toho sebedestruktivního. Vidím to jasně, tohle váš jogurt neumí. Což ostatně připomíná jeden z highlightů alba, klasická scéna z klasickýho flicku, Planeta opic roku 68‘, planeta opic roku 2011, cyklický vývoj, technickou vyspělostí ke zkáze a pak stavba od základů. Není to s tím metalem vlastně stejně? :) Hned potom další highlight alba Madness and Rush na ose Cathedral, punkovka, Black Sabbath. V jednoduchosti je krása; buď to umíte, nebo ne. A když se vám deska točí v přehrávači dokola a čas se příjemně zastavil, zdá se, že jste trefili do černýho (teda v tomto případě do bílýho).

Pokud budete mít příležitost, běžte se na Tummo podívat, naživo je to totiž naprosto uhrančivej zážitek, perfektní drtící sound aparátu, co si Tummo vozí, se postará, abyste si melodie ještě nějakou chvíli pomatovali, a taky bych řek‘, že basák bude fanda spolků jako SunnO))) nebo Conan, basa na živo skvěle vyniká a je fakt nemilosrdná! Ostatně sám jsem Tummo sice registroval jako jméno z letáků od doby, co jsem přišel do Brna, ale moje první setkání proběhlo až teprve nedávno v Yachtu před Saviours. A i když jsou Saviours se svýma 87‘ heatfýld knírama a kérama striktní rock stars retro ikony, co hrajou na narozeninovejch oslavách zbohatlickejch parchantů za 2000 $, a i když byli taky fakt super a vůbec, celý to byl příjemnej večer, doma je sjíždet nebudu. Narozdíl od Tummo, který mě ztrestali výrazně víc a u kterejch jsem okamžitě koupil desku a nějakej tejden na to mě na stejným místě přesvědčili znova. Mimochodem deska je v krásným provedení na bílým vinylu s download kódem, uvnitř texty anglicky i česky, myslím, že těch 250,- pěněz opravdu škoda není. Tak mi trochu přijde, že celý nadšení kolem Mother, možná trochu zastínilo řekněme minimálně stejně nadějnou kapelu. No na Tummo si ještě posvítíme, při nejbližší příležitosti nás navštíví v rádiu..