Je to už téměř dva roky, co jsem poprvé viděl holešovské Blues for the Redsun naživo. Bylo to v pražském Crossu, kde vystoupili s The Tower, a já, kromě tušení, že hrají nějaký doom, o nich vůbec nic nevěděl. O to větší překvapení přišlo ve chvíli, kdy rozezněli své nástroje a udupali mě k zemi svým (téměř funerálním) sludgem, který navíc umocňovala projekce, na které heroin šlehající si feťáci padali k zemi stejně pomalu, jako bubeníkovy paličky na bicí.

Za tu dobu se povědomí o kapele, i díky turné s Drom, o něco zvětšilo, byť stále ne tolik, jak by si zasloužila. Tento týden, v pátek 1. 4., se ale Blues for the Redsun naskytne příležitost zahrát si na koncertě, kde by o sobě mohli dát slušně vědět. V pražské Modré Vopici vystoupí spolu s finskými psychedelickými doomaři Dark Buddha Rising a tuzemskými Forgotten Silence (ti zde přehrají Kro Ni Ku) kam vás, i prostřednictvím této recenze, chceme pozvat.

Na konci loňského roku vydala tato pětice demo Waiting for Enlightenment, jehož samotný obal (ve kterém jsou anglické texty i s českým překladem) napoví, že věrnost tomu pravému zůstává zachována. A tím nemyslím jen „bublinky“ ve lžíci, ale také stopáž skladeb. Na demu najdete dva songy, z nichž jeden má 16 minut a druhý 10. Po splitu s V rukou osudu, na kterém je devatenáctiminutové bahno Dopehead Poetry - Echoes Of The Redlight, tedy k velké změně nedošlo, a to ani hudebně.

Drobná změna, byť se stále jedná o zabijácký, táhlý sludge, ale přeci jen nastala. Minimálně v první skladbě Left Hand Solution. Riff, který skladbu otvírá a posluchače v přibývajících minutách správně drtí, není jen brutálně těžký, ale je i správně chytlavý. Jedinou vadou na kráse je ale fakt, že je i známý. Nevím, jak moc se jedná o úmysl a touhu o napodobení či vykradení, ale vzhledem k žánrovému spříznění si nemyslím, že by kluci Funeralopolis od Electric Wizard nikdy neslyšeli. Když se ale přenesete přes to, že jste něco velmi podobného už slyšeli od jiné a známější kapely, dojde vám, že je tato melodie natolik dobrá, že vůbec nevadí, když na ní postavíte šestnáctiminutový song, v němž se k primární lince navalují další hutné riffy, údery do bicích, řev a ambientní podklad/ruch.

Blues for the Redsun se jakožto poměrně mladé kapele (první příspěvky na BandZone se objevily v roce 2010) povedlo vytvořit si naprosto zničující zvuk, jenž vás srazí na kolena a za který by se nemusela stydět ani většina velkých zahraničních sludge kapel. Paradoxem je, že zároveň i zvuk je hlavní výtkou, která mě při poslechu „Levoruké volby“ napadla. V deváté minutě se objeví kytarové sólo, jehož umístění do skladby naprosto chápu, ono ozvláštnit šestnáctiminutový flák nějakým výraznějším prvkem není vůbec špatný nápad, jen škoda, že se ten stonerový zvuk úplně nevydařil a pištění kytary navozuje pocit, že je sólo nahrané hrozně falešně. Po jeho utichnutí však až do konce pokračuje vynikající doomová masáž, doplňovaná nelidským řevem, který s trochou nadsázky může připomínat třeba Alana z Khanate, a synťákovým podkladem, jenž by z mého pohledu mohl být i o něco výraznější.

Druhá White Flood už na větší chytlavost tolik nehraje, ale posluchače o to více rozmačká. Její tempo je pomalejší, i ambientní pasáže jsou v „Bílé potopě“ výraznější, každé hrábnutí do strun mezi cinknutím na činel, úderem do kotle či jednoduchým přechodem ovšem výtečně ubíjí. Vůdčí riff je sice jednoduchý, nenajdete na něm příliš zajímavého, ale svou hlavní funkci, umlátit vás k smrti, plní perfektně, tudíž vám ani nedojde, že song, který právě skončil, měl deset minut.

Kapel jako Blues for the Redsun u nás moc není. Nejlepší český sludge se už rozpadl a mezi mladšími kapelami žádnou další, která hraje tak moc pomalu a heavy jako BftR, pravděpodobně nenajdete. Jste-li fanoušci kapel jako Khanate, Burning Witch, Noothgrush, Grief nebo třeba Grime a Cough, pak si určitě Waiting for Enlightenment poslechněte. A pokud vám 26 minut dlouhé demo, které najde na Bandcampu kapely, nebude stačit, můžete vyzkoušet i letošní singl Deadspace / Knocking On The Cemetary Gates, který se nese ve velmi podobném duchu. A hlavně v pátek doražte na koncert, určitě bude perfektní!