Včera po osmi letech od předchozího počinu Heretic oficiálně vyšla nová deska Morbid Angel pod názvem Illud Divinum Insanus a jak už to tak bývá, unikla samozřejmě na internet dřív. Tamtamy českého internetu se zastavily, aby se v zápětí spustila vlna hněvu, nenávisti a slz za padlé hudební hrdiny. Ano, Morbid Angel po krásných 8 letech od, řekněme epicky popsaného, díla Heretic ušli kus daleké cesty plné kvalitního kokeše a prvotřídního durmanu (zřejmě), a když se z toho všeho probrali, stavěli se pro rady, jak udělat desku, která by nejraději reflektovala dobu a byla moderní, u kolegů z Metallicy. Ale dost infantilního kopání do kamarádů, kterým se ve středu, kdy deska unikla na net, zbořil svět. Já je chápu a jejich názory na desku beru, leč poslechnout si to, abych vám pár řádků nad tím rozlitým mlékem sepsal, jsem nakonec taky musel.

Takže, deska začíná solidním epickým intrem a tím defakto končí vše pod jmenovkou Morbid Angel, protože následující vál zřejmě připravili nějací kluci z Horní Dolní, kteří vzhlížejí ke švédské diskomodle Pain. Na začátek moc těžká soda, jenž připomíná nevydařený d’n‘b ráno na dohořívající párty. Nevadí, jede se dál. A další vál už jeví známky pekelníků, letmým zasólováním se připomene chuť Floridy, zbytek výplně skladeb připomíná lehce „naspeedlej Amon Amarth“. A tohoto mají Morbid Angel na této desce dost k rozdávání. Až se čtvrtou skladbou mi to pomalu dochází… koho mi připomíná zpěv… nestora etno-metalu Maxe Cavaleru - vokál v jedné řadě v doprovodu hudby jednoduše houpavé, proplánované a předvídatelné; tady tuším to, kam se chtěl před třemi deskami dostat právě Max (pravověrný fanoušek MA dostává opravdu silnou kávu). Z páté I am Morbid pro změnu větřím velký stadiónový hit a pohled na zástupy těch, kteří desku už teď považují za neskutečný progres v metalu (pozn. Bizzaro: Že by Vlastimil666?), jak v jedné ruce s kelímkem a druhou ve znaku tajemného metalového paroháče se sborovým „I am Morbid!“, bude opravdu monstrózní. (Nás to čeká na Brutal Assaultu.) Skladba jako 10 More Dead víc sluší dnešní tváři Sepultury, protože ona tento styl podobný thrash-coru hraje. Co to dělá na desce MA opravdu netuším, ale nutno dodat, že to aspoň patří k tomu lepšímu. Přichází recenzentova nejoblíbenější skladba z celé desky
 Destructos Vs. the Earth / Attack. Vůbec nevadí, že hudebně je to klon Static-X a Roba Zombieho, protože ten název je epický už tak. Po tancovačce následují opět kousky z toho lepšího, co deska nabízí a troufám si říct, že Nevermore je asi tím nejlepším, co MA za těch osm let vyplodili. Zpěvný popěvek dá opět tušit velkou budoucnost pro koncertní využití. Stejným postupům se těší i následující skladba, která před posledním dvojblokem dá naposledy vzpomenout, že MA kdysi dobří byli. Ale veškeré atributy jejich nápadů krutě odvlál čas. Desku prakticky doposlouchávám z nutnosti, takže poslední dvě variace na Deathstars řízlé změklým NIN a Marilyn Mansonem čtoucího Pýchu a předsudek přežívám se zaťatým zubem. Vize death metalu pro 21. století v pojetí Morbid Angel nabylo extrémních rozměrů.

Abychom si rozuměli a uťali zlý jazyk, desce jsem věnoval několik poslechů, avšak snaha pochopit účel toho, proč Morbid Angel vydali takovou desku, mi stále uniká. Rozhodně nejsem a nikdy nebyl pravověrec Floriďanů a účelem výše popsaného není se smíchem desku shodit účelově.
 Morbid Angel vnímám jako kapelu, která ovlivnila spousty dalších, mladých kapel. Kvalitních riffů a skladeb za svou kariéru sepsali taky mnoho. Ale za cenu znít moderně zničit svou legendu? MA vytvořili směsici toho nejklišovitějšího, co metal ve své „populární“ podobě může nabídnout. Tohle se dá stejně klišovitě ukončit větou „kdyby tohle nenatočili Morbid Angel, neštěkne po tom ani pes“.

Bez srovnání s předešlou tvorbou, ale ve srovnání s tím, co vytváří jak nové spolky ale i starší legendy, co pamatují časy stejné jako MA, docházím k velmi smutnému resumé. Za hezký obal a disco-death metal ode mě sklízí 35.

ROFL milénia vyšel 6.6.2011. Takhle jsem se nepobavil! Musím uznat, že jako die hard fan Morbid Angel jsem nečekal vlastně nic převratného. Po poslechu živého provedení skladby Nevermore jsem si říkal „tohle bude plus mínus Heretic“, jen to nazpívá Vincent. Ale kurva, to jsem fakt netušil, jak mě MA převezou a natočí revoluci. V čem ji spatřuji? Já si snad nevybavím kapelu, která ze sebe na deváté desce udělá takový kašpary, že si z jejich muziky utahuje půlka sociálních sítí. A proč? Ještě kurva aby ne!

Takže tahle litanie určená pro hlavy otevřené (nejspíš pajcrem) začíná intrem, který je myslím docela slušná nuda, ale určitě si všichni vzpomenou na spousty desek s nablblým intrem, ale jinak skvělým obsahem. Tady je obsah taky skvělý, pokud to kapela myslela jako parodii, protože po osmi dlouhých letech, kdy se fanoušek těšil na studiovou desku, dostane slušnou sprchu jménem Too Extreme. Kdybych netušil, že bude něco špatně, řekl bych si, že poslouchám desku remixů. No dobrá, když začínají desky remixama, proč mají šest a půl minuty? Tahle kapela měla někdy texty jako na „Formulas Fatal to the Flesh“? Jo, jenže to byla „666“ (písmeno F je šestým v abecedě; hm, jen abych se nedočkal desky K-K-K). Tahle parta sjetých pubošů mele o tom, jak jsou „New Religion“. ROFL, a jsou to Morbid Angel? No slušná sodovka. Vincent nejspíš založil sektu latexových Mansonů někde na Floridě a to nechci vědět, co udělají v roce 2012. Oká, hoši zvolili blbej otvírak. Já myslel, že tohle udělat někdo se songem MA, tak mu za to nakopou prdel, ale oni to udělali sami?! Revoluce no.

„Rebel Vulgore“, je, světe, div se, death metal a docela na výši. Jen Vincent by furt nemusel zpívat, že je Rybalko. Ona totiž celá deska trpí jednou věcí. Pan Vincent natahuje refrény občas i v místech, kde to fakt nutný není. Ale jinak jsem nabyl dojmu, že je to solová deska Davida Vincenta. Nebo jsou ty Genitortures věci náhoda? Song číslo tři. Blades for Baal kromě toho, že je pekelně rychlej, postrádá nápad; ale jo, na kytaristu od Zyklon nebo Myrkskog docela cajk cajdáček. Yeung ukazuje, že je fakt hodně rychlej. I am Morbid. Pokud se v kuloárech tenhle song uchytil mezi jízlivci jako „Vzpílání Zemědělce z Texasu“, nezbývá než souhlasit. Tolikrát slyšet slovo morbid za minutu nemusím. Možná jen nejmenovaný člen MA chtěl ukázat svou náklonost ke Kiss nebo Cinderella? Radši nechci znát pravdu. 10 More Dead docela příslušnej název. Spousta fanoušků to nedoposlechlo až sem, ale tenhle song mi přijde ještě docela v mezích poslouchatelnosti, ale ta refrenová hitovost je taky trošku na hraně; ale jo, tahle skladba má i sóla, sice to rozhodně nikdo nemůže srovnávat s Rapture, Where the Slime Live nebo Prayers of Hatred, ale trošku záživnější to je. Ovšem další je skutečná propustka do nebe jménem Destructos Vs. The Earth / Attack. Co to jako má být? Zní to jako emzáci z Doom 3D pochodující na nákup cheesburgerů do Lídla. Takhle zaplácnout sedm minut na desce? Myslím, že páni vydavatelé z Vás mají radost. Pokud tahle deska neuspěje a myslím, že neuspěje, tak jsem zvědavej, jestli to bude opět kapela svádět na vydavatele. Nevermore považuji za nejlepší kousek. Pokud jste se párkrát prokousali celou deskou, tady byste jistojistě poznali kapelu, která se jmenuje Morbid Angel. Pokud by to někoho zajímalo z historického rozboru, song je náladou někde mezi Heretic a Gateways to Annihilation, což je proti zbytku desky sakra jinde. Další štych je song s hodně pochybným názvem Beauty Meets Beast. Jako fakt nevím, co ten Vincent bere, ale text zní, jako když se seznámil s Gen na sadlomaslo party, ale pozor, přes ROFLYRICS je to jinak docela povedenej song. Nutno dodat, že poslední solidní na desce a je v něm i docela solidní sólo. A tím by snad i deska mohla klidně skončit, protože pak se ponoří někam ještě do většího debilna. Opěvovaný Radikult (super song pro nácky a vyhazovače z diskoték) aka sedm a půl minuty trapnýho rockabilly střihnutýho s industriálem á la Marilyn Manson (super song pro nácky a vyhazovače z diskoték). Solidní sračička. Profundis - Mea Culpa aka splašená tatramatka bojující o poslední slovo s meluzínou.

Osm let půstu končí. Nutno dodat, že jsem pobaven. Tolik smíchu jsem si nenadělil dlouho. Po těch letech to vůbec nepovažuji za Morbid Angel, ale jako vtipnou parodii, kterou jsem nějak uposlouchal. A navíc, pokud se řekne Morbid Angel, musí člověk očekávat hodně signifikantní kytarovou práci páně Azagtotha, ale mám pocit, že té je na albu kurva málo.

Tahle deska je nevím co přesně, ale trošku mě děsí, že Trey Azagtoth přestal být tahoun. Už takhle by zněla deska začínající od F, ale Vincentovi tenkrát prostě řekl, že bude psát texty sám, protože ty jeho témata už nejsou ono. A ten odkráčel do Genitortures ukazovat svůj fetish šatník. A pak Vincentovi bylo kývnuto na to, že může i skládat muziku. No a ten? Vlastník jednoho z nejmocnější deathmetalových hlasů jako skladatel a textař u mne klesnul na samotné dno nezájmu. A něco mi říká, že nebudu sám.

PS: Nečekal jsem na desce Morbid Angel víc jak třicet minut sraček, ale tomu se říká revoluce.

Kontroverznější album už vyjde letos těžko. Morbid Angel platí za ortodoxní a žánrovou kapelu a pro tyto fans album bude – již vlastně je – hořkým zklamáním, pro milovníky experimentů zas naopak bude moc ortodoxní a málo experimentální. Komu je tedy album Illud Divinum Insanus určeno?

Bezpohlavní, nesoudržný kompilát všech nahodilých nápadů (přejede vás orchestrální pochod, „temný“ techno, nasypanej peklo death, dementní stadiónová vytleskávaná = tancovačka, evil techno, homo melodic polohy, indus metal a snad i nu-metalové překvápko), které by sotva ustál i sám tajtrdlík crazy Devin. Neříkám, že MA nikdy neexperimentovali. Byly tu fajnové remixy od Laibach i ambientně-elektronické pokusy na starších albech, ale když po osmi letech vydá žánrová a milníková kapela album, které postrádá jakoukoli pojící myšlenku a zní jako předprodukovaný nedodělek, to už je kopání vlastního hrobu.

A hodnotit jen ty metalové skladby? Ale jo, je tu hitovka Existo Vulgore, svižná Blades for Baal a „aáááa“ Nevermore, ale tím se tak ňák končí. A víte co? I tyhle songy jsou oproti jakýmkoli starým peckám o třídu níž. Kroutím hlavou a jdu si pustit… plyn.