Dragged into Sunlight se letos vydali na turné s Mayhem, kteří zrovna po Evropě přehrávají De Mysteriis Dom Sathanas v celé délce. Tato koncertní šňůra se však České republice vyhnula (podezřívám, že za to může exkluzivita Mayhem na Brutal Assaultu), tudíž se na Mayhem můžeme těšit až v létě. Naštěstí pro nás, Britové se od Norů po sobotním koncertě ve Vídni oddělili, místo pokračování na východ si to zamířili zpátky na západ a v neděli 9. dubna se podívali opět do Prahy, kde spolu s nimi vystoupili ještě Francouzi Monarch a japonští Birushanah.

Tento ojedinělý koncert, na kterém se podařilo spojit dvě turné, se pořadatelé Heartnoize Promotion a Mad Duck booking rozhodli udělat na pro metalové akce neobvyklém místě. Mayapur pokojíček je menší hala se soundsystémem v Modřanech, ve které se pořádají především různé techno večírky, ale poslední dobou se zde začíná objevovat i hardcore či grind. Jednou jsem zde už i já byl, ovšem ze zvuku jsem nebyl zrovna nadšený. Obavy, aby Dragged into Sunlight nedopadli katastrofálně jak před více než dvěma lety v Kokpitu, byly tedy na místě. Nicméně díky tomu, že z vlastní zkušenosti vím, jak dovedou DIS naživo vraždit, jsem neváhal a na black/sludge/doom večírek do Modřan vyrazil.

Po menším občerstvení na veganské grilovačce začala krátce po osmé hodině trojice ze Země vycházejícího slunce. Birushanah mají na pódiu jednu kytaru, bicí a hromadu kovového harampádí. Škatulka experimental sludge/doom v jejich případě znamená oživení žánru industriálním třískáním do plechů a podivnými zpěvy v japonštině. Birushanah navíc evidentně neumí ani slovo anglicky, tudíž jejich proslovy mezi skladbami byly značně komické. Když však odhlédneme od veškerého toho kovového cinkání, kterým nám rytmicky přiblížili svou rodnou zem, kytarově se jednalo o celkem heavy masáž.

Když už jsme ale u té heavy masáže, Monarch nám protáhli záda o to razantněji. Jejich hudba je sice asi o 200 bpm pomalejší, ale kdo si během houpání do masivních riffů nevyhodil páteř, jako by zde nebyl. Ve tmě osvětlené hlavně svícemi na oltáři před Emilie kydali Francouzi své temné bahno velmi rozvážně, ovšem s každým úderem donutili sklonit hlavu ještě blíž ke kolenům. Ve srovnání s jejich setem na loňském Brutal Assaultu to byl mnohem více sludge, byť na pohřební momenty rovněž došlo. Zpěv Emilie byl o poznání méně vytažený (nebo naopak o to více kytarami zazděný) a nepůsobil rušivě. Naopak mocným echem a noisovými synťáky přidával na atmosféře. A hlavně tentokrát nebylo žádné mňoukání! Na závěr ještě crustový pozdrav Japoncům v podobě coveru Mass Death and Destruction od Disclose a čau.

Poté byla světla zhasnuta úplně a na pódiu se objevil svícen (od se minula zvětšil asi na dvojnásobek) s párem lebek na kytarových aparátech. Po zapálení svící nadešel konečně čas na set Dragged into Sunlight. Jejich vystoupení na Funkenflugu řadím mezi ty úplně nejlepší věci, které jsem kdy viděl, a je tedy jasné, že jsem byl na Brity velmi natěšený. Satanužel jsem byl také svědkem již toho, jak koncert DIS v pražském sklepě může skončit i naprostým průserem. Mírnil jsem tedy svá očekávání, ale hned z počátku, kdy po noisovém intru začali s totální vypalovačkou To Heiron, bylo jasné, že zklamaný neodejdu. Kytary správně tlačily a řezaly, bubeník řádně sypal a zpěvák si vyřvával hlasivky jako na albu. Vše dostatečně rozeznatelné, avšak zároveň správně špinavé a agresivní, aby mohla vzniknout ideálně agresivní temnota. Novější songy z kolaborace s Gnaw Their Tongues byly prezentovány v poněkud více nelidské formě, aby se vyrovnal rozdíl mezi N.V. a debutem Hatred for Mankind, z něhož Dragged naživo i nadále čerpají nejvíce. Škoda jen, že to nejlepší – Boiled Angel, už ze setlistu vyřadili. Naštěstí druhou polovinu songu – Burried with Leeches - stále hrají a díky tomu, že se mezi stovkou návštěvníků našlo pár správně mrdlých jedinců, konečně jsem se dočkal během této nejnásilnější jeby i menší bitky. Aaaaaaaarrrrrggghhh!!!, a hned jsem si v mračnu kouře probíjeným blesky ze stroboskopu málem vykloubil rameno. Naprostá spokojenost, jako bych se právě v lávě zrodil. Svůj hodinový set opět končí symbolickým zhasnutím svící a desetiminutovkou Lashed to the Grinder and Stoned to Death, během které ze sebe vydá zbytek sil jak kapela, tak fanoušci.

Setlist:

1. To Hieron
2. Omniscienza
3. Absolver
4. Buried with Leeches
5. Volcanic Birth
6. Lashed to the Grinder and Stoned to Death

Svůj pražský reparát splnili Dragged into Sunlight bez jakýchkoliv problémů ke spokojenosti všech. Větší klub se silnější aparaturou jim svědčí rozhodně více než stísněné prostory, tudíž Mayapur pokojíček zpětně vnímám jako dobrou volbu. Jedinečnosti jejich koncertu na Funkenflugu to sice nedosáhlo, a to ani zvukově, i tak to byl zatím nejlepší koncert, který jsem letos viděl. Monarch mě bavili ještě více než posledně a Birushanah rovněž neurazili. Jsem zvědavý, na jaký koncert se do Modřan pojedu podívat příště. Tenhle za návštěvu rozhodně stál!