Rozhovor bych zahájila otázkou, která mi už dlouho vrtá hlavou – demo, které jste vydali, má deset skladeb, ale Zákon chaosu má jenom čtyři. Většinou tomu bývá naopak.
Od začátku do Imperium Satana, našeho prvního dema, jsem skládal asi 3 roky. Kapela předtím fungovala asi dva roky, takže jsme toho měli fakt hodně. Taky jsme se s tím až tak nemazali, bicí byly takový primitivní, naprogramovaný automatem, Guitar Pro, tedy midi převedený do mp3, takže žádný velký sraní. Zákon chaosu už je provedený o hodně precizněji. Morbivod dělal bicí, taky jsme se víc patlali se zvukem, s masteringem, který jsem se musel od začátku naučit – to jsem s Morbivodem všechno konzultoval. A taky bylo vydané po… těžké skladatelské krizi. Po vydání Imperia jsem byl vyčerpaný, vlastně všichni, takže to šlo dost špatně. No a nakonec jsme se dokopali k těm čtyřem songům, kterým jsme věnovali opravdu velkou péči.
 
Když jsi zmínil Morbivoda – chtěla jsem se zeptat, proč zrovna on. Oslovili jste vy jeho, nebo on vás? Jaký k němu máte vztah?
On si nás všimnul na začátku na Bandzone, to jsme ještě neměli ani to demo. A ještě se s ním kámošíme přes jednu známou, která na nás chodí od začátku. No a já jsem mu ještě nahrával nějaký sóla pro War For War a Umbrtku. Tak nějak si rozumíme, prostě dobrej týpek, líbí se mu ta naše muzika, podle všeho…
 
Takže si všimnul on vás?
Ano. Za to jsme rádi.
 
Na nové album počítáte s automatem, nebo máte někoho nového?
Asi stejně jako předtím. Morbivod.
 
Takže není na obzoru žádný bubeník, který by s vámi mohl stabilně hrát?
Ne. Zkoušel jsem to… Letos jsem si dokonce i zajel do Písku s jedním bubeníkem zahrát, jenomže to nedopadlo. On byl dobrej, jenomže… Nechtělo se mu opustit kapelu, kterou má. Navíc je to i dálka. Takže Morbivod.
 
Teď bych se chtěla chvíli věnovat textům. Filipismo ve své recenzi Zákon chaosu citoval dva z vašich čtyř textů a já jsem se dozvěděla, že ty texty napsal zpěvák, Bathor, na cestě na nahrávání. Je to pravda?
U Zákonu chaosu úplně ne. To bylo na Imperiu. Zákon skládal poměrně zavčasu. Relativně, teda na jeho poměry. (smích)
 
To znamená, že Bathor je jediným autorem textů?
Ano. I když vlastně úplně ne, jedna slečna mu s tím pomáhala, konkrétně s jedním songem, ale ne nijak výrazně.
 
Jaký má zbytek kapely podíl na textech? Probíhala o textech nějaká diskuze, než jste začali nahrávat?
Samozřejmě. Bathor nám je posílá. To, co udělá, pošle ve Wordu, kus po kuse, když je tvoří… A potom se na tom dohodneme. To, co je špatné, se vyřadí.
 
Byly k těm textům nějaké větší výhrady?
No, k něčemu jo. Některý text musel úplně zrušit, musel začít úplně od znovu, takže nějak halabala to není.
 
V textech používáte archaickou češtinu, která vede až k samotnému patosu…
To tam má být.
 
Každopádně oceňuju, že se češtiny nebojíte. S tím souvisí další otázka. Plánujete nějakou expanzi do zahraničí? Že byste texty překládali do angličtiny nebo do jiného jazyka?
Do angličtiny bychom to překládali maximálně na booklet. Rozhodně budeme dál zpívat česky. I kdyby to mělo jít do ciziny, zůstane to v češtině, to není vůbec žádný problém. To mi třeba vadí na Root – od té doby, co začali zpívat anglicky, mě to moc nebere. Takže pro nás je důležitá čeština, to nás baví. Navíc Bathor neumí vyslovovat anglicky, tak by to ani nešlo. Na Imperiu byly první dva songy anglicky a dva česky, abychom to vyzkoušeli – Rise of Blasphemy a Satan Storm jsou anglicky. A kdo umí anglicky, tomu se nad tím chce zvracet. Nejde ale jen o to, že by mu angličtina nešla, my prostě chceme zpívat česky.
 
Teď bych se chvíli chtěla věnovat grafice vašeho alba. V rozhovoru pro Mortem zine ses už o obalu zmiňoval. Řekl jsi, že žena je tam jako symbol, že žena je chaotické stvoření. Proč je pro vás žena chaotické stvoření? Deska se jmenuje Zákon chaosu, přitom kontrastně obal desky působí sice depresivně, ale v zásadě poklidně.
To může být i poklidný. Proč by chaos neměl být poklidný?
 
Abych byla upřímná, obal vaší desky se mi líbí. Ve srovnání s obaly ostatních tuzemských blackmetalových kapel si myslím, že je to opravdu dobré. Přesto tam nevidím žádnou souvislost s názvem alba.
My jsme to taky udělali tak, že ten obal s tím zbytkem nesouvisí. Je to chaos. Ačkoli růžovej králíček by tam nemohl být. (smích) Ten obal je vlastně udělaný za flašku vodky, takže hodně levně. Chtěli jsme se vyhnout klišé, protože klišé jsme měli příšerně moc na tom předchozím. Tentokrát jsme to prostě chtěli udělat jinak. Je to decentní. Ta dívka je přivázaná ke stromu a ví, že něco přijde, ale něco úplně neurčitýho.
 
Moje další otázka se týká opět grafiky. Kdo dělal logo kapely? Oceňuju na něm, že se drží žánru, ale zároveň je čitelné.
My to bereme tak, že logo musí být čitelné. Dělal ho náš basák (Mornath, pozn. aut.). Je graficky hodně nadanej, myslím, že to načmáral někdy v hodině ve škole, ještě na střední… Takže je přímo naše. Je to naskenované z toho původního obrázku, originál ještě někde mám. Tohle je převedené do vektoru, to dělal kytarák (Revan, pozn. aut.), aby to byla lepší kvalita.
 
V jednom rozhovoru jsi říkal, že váš název, Naurrakar, je vlastně jen hříčka hrubých hlásek, kterou skládal Mornath.
To je pravda, ale ne že to vůbec nic neznamená. Znamená to náš přístup, náš feeling, naše kapelní smýšlení, naši kapelu. Prostě všechno, co děláme. Zvukově i graficky. Při vymýšlení názvu se inspiroval Tolkienem. Ale není to nic, co bychom přečetli. Je to nové a jde o to, že to zní dobře. Nemyslím si, že by to muselo něco konkrétního znamenat. Proč? Naše jméno není žánrové klišé a nemusíme se na nic upínat. ne všechno musí dávat úplný smysl. Chaos.
 
Také ses zmínil o tom, že vaší kapele nesluší úplně křišťálově čistý sound. Dozvěděla jsem se, že Zákon chaosu jste nahrávali na jeden malý mikrofon… To je odvaha.
Byl to mikrofon od Skypu. Nenazval bych to jako odvahu, už dávno to máme vyzkoušený. Byla to taky trochu snaha mít jiný zvuk než ostatní. Prostě kdybychom chtěli jiný zvuk, udělali bychom to jinak. Ono to není žádná sranda, protože se to musí nastavit úplně přesně před to kombo, vzdálenost pozice od středu repráku…
 
Moje další otázka se týká filosofie kapely. Konkrétně by mě zajímalo vaše pojetí satanismu, čarodějnictví, temnoty atd. Co pro vás znamená satanismus?
Satanismus pro nás to znamená přirozenost, svobodu, nějaký duševní vývoj, sílu a tu esenci, kterou dáváme do své hudby. Je to satanismus ve smyslu revolty, osvobození. Satan představuje vzdor vůči většinové společnosti, v uvozovkách proti „obyčejným, normálním lidem“. Není to praktikovaný satanismus na úrovni nějakého náboženství. Je to prostě takový blackmetalový satanismus. A čarodějnictví, to je všímat si, jak věci fungují. A jak je ovlivnit. A filosofie chaosu, to je naše vlastní pojetí.
 
A teď co se týče skládání hudby…
Hudbu skládám hlavně já, protože Revan už na to nemá moc čas, takže na tom novém albu jsou všechny věci čistě ode mě. Včetně bicích. A Bathor dělá texty a pak je konzultuje s kapelou. Všechno se konzultuje, samozřejmě. Taky už mi na nové album neprošly asi čtyři songy.
 
Jak jste daleko s prací na novém albu a kdy by asi mělo vyjít?
Za půl roku bychom to měli mít udělané a nahrané. Jsou udělaný bicí a šest songů, z toho dva ne úplně celý. Pak nějaký songy ještě přibudou, stejně tak jako nějaký mezistopy, jako intermezza. A texty ještě nejsou vůbec, musíme počkat na Bathora, až z něj něco vyleze.
 
Vím, že tohle by byla otázka spíš na Bathora, ale zeptám se tebe. Jak je to s technikou jeho zpěvu? Je v téhle technice zpěvu školený?
Vůbec. Ale on vlastně už moc nezpívá. Zpívá na koncertech, při nahrávání… Taky s námi nezkouší. Je ve Vimperku nebo pracuje v Německu. Bathor nemá žádné školení, řve fakt docela málo… Ale je hodně chválený. Spousta lidí říká, že je nejlepší blackmetalový vokalista v Česku.
 
Teď otázka na to, jak vizuálně působíte na pódiu. Máte corpse paint kromě… basáka v plynové masce.
Ano. On si totiž ten vůl (smích) ostříhal vlasy a vypadá jak kretén. On teď vypadá jako takovej méďa. Kytarák ostříhání vlasů přežil bez větších problémů, že k němu paint ještě jde, ale u basáka už to prostě nešlo. Takže zvolil radši tu masku, ve který se příšerně potí. Stříhání vlasů je problém. Bathor vyhrožoval, ale nakonec si je nechal.
 
Ptala jsem se také proto, že na koncertě v Exit-usu, kde jsem vás naposledy viděla, po vás hrála Gorgonea Prima. U nich jsem měla dojem, že jsou hodně zaměření na to, jak vypadají. Proto mě napadlo, jestli vaše plynová maska nemá také nějakou symboliku…
No, oni mají dvě kytary, neumí si to nazvučit, myslí si, jak nejsou originální. A to, co hrajou, se mi taky vůbec nelíbí. Pořadatel na ně byl naštvaný, že jsou arogantní. Tohle opravdu ne, to nemám rád. Jsou v tomhle jediní v Česku a z toho těží, ale originální to není.
 
Filipismo: Já jsem se tě chtěl zeptat na label, protože dnes má spousta mladých kapel problém někde své desky vydat. Na Zákonu chaosu je logo Werewolf productions – je to Morbivodova práce? Nebo jak jste se k tomuhle labelu dostali?
To bylo myslím v době, kdy jsme dělali Imperium Satana, hráli jsme na Phantoms of Pilsen, třetí ročník, tam nás Morbivod doporučil. A pak jsme asi zaujali pár lidí z Panychidy a ti se znají s Jiřím z Werewolfu. Jiřímu se to taky líbilo, tak nás podporoval nejdřív tričkama – vlastně neznámé kapele udělal trika, za to jsme mu dost vděční. A na svém shopu prodával ta naše CD vyrobená doma. A teď nám pomohl s tím novým, že jsme se i s ním složili na to vydání. Jenomže on se na to potom, co jsme to vydali, vykašlal, protože CD moc nenesou, a dělá jenom vinyly. Takže to budeme muset platit sami a nevydáme to asi u nikoho, jak to zatím vypadá. Ono je to stejně skoro jedno. Aby to mělo cenu vydávat u nějakého labelu, tak to by chtělo nějaký větší, který to rozšíří úplně. Každopádně se poptáme, kdo by to tu chtěl vydat. Posílali jsme Zákon chaosu a vlastně i Imperium po dvou CD do celého světa, labelům. Některé se ozvaly, že v pohodě, ale nechtějí to vydat, některé se neozvaly vůbec a některé se nám ani nedaly vědět a začaly to prodávat pod svojí značkou za trojnásobnou cenu. Ale tohle řešit nebudeme, to je ztráta času. Rádio Beat nám taky neřeklo, že nás hraje.
 
Na druhou stranu je to ale určitě dobrý pocit, že vás hraje rádio, ne?
To každopádně. Já jsem rád, že nás hrajou, ale mohli nám aspoň napsat mail.
 
Můj další dotaz je trochu kontroverzní. Říká se, že blackmetalová scéna je prolezlá neonacismem a black metal se s tímhle často spojuje. Jak k tomu přistupujete vy? Setkali jste se někdy s přístupem black metal = nácci? Pokud hrajete na živých akcích, tak jste s kontroverzními kapelami hrát museli.
Taky jsme s takovými hráli. To se nedá ošetřit. Když se v publiku nebo mezi fanoušky objeví někdo takový, tak je to spíš jeho věc. Když někdo zahajluje na koncertě, kapela s tím nemá nic společného. Jednou i nás označili za „problémovou kapelu“. Když nám jeden zkrachovalec z konkurenční „blackový“ kapely záviděl, že nás pozvali na výročí Pařátu, tak o nás napsali, že jsme NS parodie na norskou scénu. Nijak jsme na to nereagovali, je to spíš směšný. Black metal je hodně o krvi a o původu. A na to se chytají náckové. Jiný to nebude. Black metal je hodně o hrdosti na rasu, ale to neznamená, že je člověk rasista nebo nácek.
 
Jak se hrdost na rasu odráží u vás?
Je to hrdost na rasu, na předky, na kulturu národa. O tom je black metal. Základ hudby je i v tom původu. A to všechno je inkorporovaný v naší melodice. Náckům se tahle myšlenka líbí. Tak se chytají blacku. Podle mě je to špatně. Nerad vidím nácky na koncertech.
 
Napadá tě nějaký způsob, jak by se tomu dalo zamezit?
S tím se asi nic dělat nedá. Kapela s tím nemá nic společného. Často to taky může být provokace. Ten daný člověk třeba hajluje „jen“ jako provokaci. Problém je v tom, že lidé to vidí stejně. Ale nemáme strach, že bychom mohli být spojovaní s něčím takovým.
 
Napadlo vás, že byste se jako kapela např. na Bandzone proti tomu nějak vymezili? Ne distancovat se od vlastenectví, ale distancovat se od nácků.
Je to jak jsem řekl, black je o původu a o krvi a náckům se to líbí. Takhle se proti tomu vymezovat, to není řešení. O každé kapele se to ví. A o nás se ví, že náckové nejsme.
 
Slyšela jsem, že tvoje fotka je v monografii „Kmeny“. Jak k té fotce přišli?
Morbivod se mi ozval, že se za týden fotí ve Stromovce do nějaké knihy o subkulturách, tak jsem tam přišel, půjčil jsem si od basáka náboje a takovýhle věci, který normálně nenosím, a prostě se tam fotilo. To je vlastně všechno. Mám k tomu úplně neutrální přístup, naše kapela tam jmenovitě uvedená není.
 
Teď úplně odjinud. Jak jste se jako kapela dali dohromady?
Když jsem začínal hrát, bylo mi šestnáct a dostal jsem se do jedné kapely přes spolužáka. Tam jsme se vlastně jenom hádali, co hrát. A já jsem chtěl jít do blacku. V té době jsem poslouchal Cradle Of Filth a takovýhle věci, co blackař musí nesnášet… (smích) A pak jsem se dal dohromady s basákem, který byl o třídu vedle na střední, a začali jsme zkoušet. Potom přišel jeho bratranec, kytarista Revan. A Bathor se potom po několika měsících přidal na inzerát. Při prvním koncertě jsme měli na výpomoc bubeníka Ilju. To byl rok 2008, listopad. Už to budou čtyři roky. A od té doby jsme – kromě těch bubeníků – pořád v původní sestavě.
 
Máš nějaké klasické hudební vzdělání? Jak ses dostal ke kytaře?
V šestnácti jsem začal hrát na kytaru. Hrál jsem rok a půl a pak jsem se dostal k jednomu učiteli, k mému mistrovi, ke kterému jsem chodil tři roky. Teď už k němu zase nechodím. Cvičím sám.
 
V rozhovoru pro Mortem zine je otázka, kterým kapelám byste nejraději dělali předskokany. Mimo jiné jsi uvedl Behemoth. Přemýšleli jste o tom, že byste stylově přešli k black-deathu jako Behemoth, nebo chcete zůstat u čistého black metalu?
Může to přerůst až do tohohle bodu, ale nemusí. Spíš asi ne. I když na black máme trochu techničtější hraní, kompozice není čistě blacková… Opakovat jeden riff pět minut… No nevím. Jsme podobní spíš trashi nebo jiným stylům. Asi budeme hrát podobně jako teď. Nebo možná ani nebudeme, to se neví.
 
Filipismo: A líbí se ti Behemoth hudebně, nebo se ti líbí, kam až to celkově Nergal dokázal dotáhnout?
Nergal je pro mě jedna z největších a nejlepších osobností v metalu. Navíc mám pořád pocit, že oni ten black nezradili. Nemám rád škatulkování, takže když používají palm-muting (tlumení strun dlaní u kobyly, pozn. bizzaro) a takový ty dvojšlapkový breakdowny, neznamená to, že to není black. Na škatulky moc nejsem. Venom je taky black, i když je to takový spíš rock´n´roll. Našli se lidi, který říkají, že jsme nepraví, protože používáme palm-muting a hrajeme trochu technicky. Škatulkování je pozérství.
 
Takže kapela v pohodě, žádný rozpory, probíhá příprava dalšího alba.
Ano.
 
Máte už představu, jak se nové album bude jmenovat, jestli bude konceptuální…
Bude to tematicky apokalypsa, chaos, Satan v tom našem pojetí. Máme asi tak šest, sedm songů. Bude tam asi sedm, osm songů. Nebudeme opakovat, co bylo na Imperiu. Těch dvanáct songů už ani omylem, protože všechno děláme precizněji, všemu věnujeme víc času a naplácat tam jedenáct skladeb nemá cenu. A co se vydání týče, poptáme se, a když se nikdo nechytne, tak si to vydáme sami.
 
Filipismo: Jak je pro tebe důležité živé hraní? Jak často hrajete? Jak často bys chtěl hrát a nehraješ?
Živé hraní je jedna z nejdůležitějších věcí, to mě baví. Chtěli bychom hrát o něco častěji, ale zpěvák to při své práci v Německu nestíhá. Letos to bylo trochu slabší. Měli jsme v létě hrát na Metalfestu ve Volyni, jenomže to padlo, takže v létě jsme neměli žádný open-air, což mě trochu nasralo… Ale zase třeba hrát v Praze každý den nemá cenu, to jsme dělali ze začátku, když jsme byli posedlí hraním. Navíc podmínky v klubech byly lepší, ale kluby zdražily, ještě k tomu jich spousta skončila. Teď jsme objevili jeden klub v Mladé Boleslavi, kam lidi hodně chodí a taky si nejvíc kupují CD. V Praze plánujeme koncert na listopad. Se Sodomou Gomorou. Je to správně zvrhlý.
 
Filipismo: Takže Řezník se tady chytil… (smích)
Jo, Řezník jo, Konečný řešení… (smích) Super. Kult. Ono je to tak odporný a hnusný, až to člověk musí poslouchat.
 
Takže hrát budete v Exit-Us. Jak vám tenhle klub vyhovuje?
Exit je dobrý, že tam není moc začmoudíno. Jinak stará Chmelnice byla lepší kvůli backstage. Hlavní nevýhoda nového Exitu je v tom, že podium je hrozně vzadu a není tam žádnýho úniku, ani do stran. Člověk tam musí vylézt zepředu. A backstage je jen taková komůrka. Ale horší věc je zvuk, ten se tam ne vždycky povede. S bicími je tam vždycky obrovský problém. Zvuk je tam hodně problematický. Na druhou stranu koncerty tam byly vždycky hodně úspěšný. Hráli jsme tam dvakrát a vždycky to byl masakr. Nevím, čím to je, ale lidi tam vždycky byli super. Je to dobrý klub.
 
Říkal jsi, že zpěváka, Bathora, jste sehnali přes inzerát. Nemělo by cenu dát si inzerát i na bubeníka?
To jsme dělali, akorát teď už by to nemělo smysl, protože o nás každý ví. Kdyby byl bubeník, tak bychom s ním samozřejmě hráli, ale automat má… taky výhody. Hrajeme s ním a nevidíme v tom žádný velký problém. Měli jsme bubeníky, ale všichni dělali nějaké problémy, nakonec vždycky odešli. Nevím, čím to je, protože u nás se bubeník vyblbne docela slušně.
 
Filipismo: Je na české scéně někdo, kdo se ti opravdu líbí? Nemusí to být úplně čistý black.
No, já tu českou scénu moc nemusím. Problém české scény je v tom, že je to neposlouchatelné. Každý zneužívá slovo „underground“. Underground není kapela, která nic neumí, ale kapela, která hraje bez účelu zisku. A vymlouvat se na underground a nic neumět, to je pozérství. Bavili mě Satanchist z éry Master's Hammer, ale to hned skončilo, stala se z toho grindovka – Hermafrodit. Satanchist, to byl jenom jeden demáč, ale pravý underground. Ten zvuk byl brutální, snad i analogově natáčený, to bylo neskutečný. A potom mě baví Svatý Vincent. Jdu po jeho stopách, čtu o něm všechno, co je k sehnání. Svatého Vincenta poslouchám fakt hodně. Docela jsem poslouchal Stíny plamenů, album Mrtvá komora. Potom si myslím, že je docela slušná kapela Silva Nigra. Jinak mě nic extra nebere, nebylo nic, co by mě zaujalo natolik, abych to fakt poslouchal. Z český scény nejvíc poslouchám nás. Hudbu dělám pro sebe a to, že to dál sděluju lidem, je v těsném závěsu za tím.
 
Kdybys měl Last FM, co by tam u tebe bylo na prvním místě?
Slayer. Mám nejradši Slayer. Všechno od nich. Slayer nezklamali ani těmi novými věcmi. A potom mám takový období, kdy třeba tři měsíce poslouchám Gorgoroth. Teď třeba nejvíc poslouchám Immortal. Na Brutalu jsem byl v první řadě. Tam jsme byli se ženou posluchači číslo jedna. Painty to teda skoro nepřežily, ale bylo to skvělý.
 
Filipismo: A co posloucháš kromě blacku? Vstřebáváš vlivy i z jiné muziky?
Poslouchám taky hodně vážnou hudbu. Bach, Beethoven, teď hlavně Beethoven. Celkově mám taky rád Vivaldiho. A taky mám rád blues.
 
A teď osobní otázka. Kromě zpěváka jste v kapele všichni studenti?
Zpěvák už vystudoval. On je magistr geologie a otročí ve skladu v Německu. Já dělám Dopravní fakultu na ČVUT. Kytarák je ČVUT, informatika. Basák je kovář a pracuje v jedné strojařské firmě.
 
A co rodiče? Jaký mají přístup k tomu, co děláte? Byli na koncertě? Viděli vás?
Táta je trochu mimo muziku. Ale na Naurrakar byla jednou máma a docela se jí to líbí.