Poslední pořádný koncert letošního roku, a zrovna to takhle před Vánocemi vyšlo na deathdoomový pohřeb. Spectral Voice se u nás ukázali před rokem na strahovské Sedmičce, kam je poprvé dotáhli Kreas. Tentokrát štafetu převzali Obscure Promotion, kteří tuhle americkou smrt nechali zahrát v Underdogs, což je prostor, který se na koncert podobné kapely dost hodí. Loni to bylo sice v komorním prostředí hodně intenzivní zhouba a nebyl jsem si jistý, zda se té samé kapele podaří výkon na stejné úrovni zopakovat, ale s předpokladem, že ve sklepních prostorech tahle hudba vyzní ještě lépe, jsem se na koncert Spectral Voice vydal podruhé.

V roli předskokana minule zahráli sludge/drone doomaři Blues for the Redsun, kterým to před Spectral Voice docela sedlo. Pražská Sněť, která hrála jako support tentokrát, se až tak pomalého tempa nedrží. Jejich střednětempý worship hnilobného old-school death metalu solidně šlape a kope. O tom jsme se koneckonců měli možnost přesvědčit naživo již několikrát. Rozhodně se jedná o jednu z nejnadějnějších nových kapel z českého undergroundu, čehož si postupně začínají trochu všímat i v zahraničí, kde nedávno párkrát hráli. Ne vždy jim ale úplně sedne zvuk. Díky celkovému setupu byl pro mě delší dobu nejlepší jejich vůbec první koncert, který odehráli před Krypts. Tentokrát jim to ale v Underdogs klaplo tak dobře, že už během prvních dvou songů překonali veškerá svá dřívější snažení. Oproti předchozím patnáctiminutovým setům odehráli v pátek asi půl hodiny s několika novými songy, které zněly dost dobře. Jejich základ tvoří úderné bicí a hutné riffy, které doplňují dva hnusné naechované vokály a sem tam nějaké sólo. Celá kapela se s tím navíc vůbec nesere, hraje dost energicky a na pódiu i slušně paří. Tím samozřejmě pobízí fanoušky, aby se taky trochu hýbali, a pár jedinců se do toho v Underdogs opřelo. Na zemi sice někdo roztřískal lahváče, a tancovat ve střepech nebyl zrovna dobrý nápad, takže se to časem zase uklidnilo. I tak se ale jednalo o dobře nakopnutý koncert, který musel potěšit snad všechny fanoušky pořádného death metalu. Sněť páteční večer hodně důstojně otevřela a myslím, že se můžeme těšit na to, až po svém letošním dvouskladbovém promu vydají první pořádnou nahrávku.

Po pár minutách, překvapivě hodně brzy, asi o 15 minut dříve oproti avizovanému startu, začali hrát Spectral Voice. Stejně jako minule byli totálně zahaleni mlhou a na pódiu měli několik svíček, čímž o to více podtrhávali svou pohřební atmosféru. Jedná se sice stále o death metal, ale hodně pomalý. Z minulého koncertu jsem tedy odcházel spíše s funeral doomovým feelingem, tentokrát se v doomu taky hodně brodili, ale ne tak výrazně. Začátek setu byl hodně rozvážný, jenže i když Spectral Voice hrají dost pomalu, na poměry žánru jsou poměrně zajímaví. Nejvíce to potvrzuje hra bubeníka, která je hodně progresivní. Škoda trochu, že první dva songy neměly úplně ideální zvuk, který byl zbytečně výškový a trochu kazil dobrou atmosféru. Podobné kapele mnohem více sedí, když zní víc hloubkově a masivně. To se z podobných táhlých smrtí nejvíce podařilo Grave Upheaval, kteří mě svou hnilobou totálně zavalili. Hudba Spectral Voice je ale více o temnějším pocitu než o zabití. Když na to ale přijde, má i slušné koule. Toho si u těchto kapel velice cením. Do táhlé doomové stěny zařadí klidně krátkou, ale intenzivní sypačku, jež v danou chvíli o to lépe funguje. Těch úderných pasáží ovšem v pátek hráli mnohem více než minule. Než meditativní hřbitovní koncert to byla více party hudba, což na jednu stranu trochu snížilo celkový dojem, ale zase přibylo momentů, které vás nutí se zaťatou pěstí posedle hrozit nad hlavou. Stejně jako minule, i tentokrát byl trochu utopený vokál. Bubeník Eli svůj hlas používá celkem skromně a někdy trvá i několik minut, než vox do hudby zapojí. Když se ale věnuje hlubokému growlu, často je téměř neslyšitelný. Na druhou stranu, když začne ječet, má to sílu a jeho skřeky působí až mrazivě. Spectral Voice hráli tři čtvrtě hodiny a o půl desáté se už začínali balit. Fanoušci ale jásali tolik, že se, na podobnou kapelu docela překvapivě, rozhodli zahrát ještě přídavek. Během něj poprosili, aby byla vypnuta, do té doby staticky svítící, modrá světla, plus zhasli většinu svíček. Poslední song tedy odehráli téměř úplně potmě. Jaká škoda, že to takhle nevypadalo během celého koncertu, protože atmosféra najednou vzrostla o sto procent.

I tak byl ale konec ještě před desátou, což na jednu stranu potěšilo, pokud někdo potřeboval vypadnout relativně brzo. Na druhou stranu trochu mrzí, že Spectral Voice nehráli ještě déle, což si podobná kapela rozhodně může dovolit. Sice na mě tentokrát nezanechali až tak silný dojem jako při prvním setkání, i tak se ale jednalo o dobře temné vánoční koledy. Plus nesmím zapomenout na Sněť, kteří odehráli hodně dobrý set. Konec koncertního roku jak má být.