Struktura článku:
1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků
2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (od cca dubna 2015), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků
3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 
WORMED - Krighsu (03/2016)

- na fyziku jsem zásadně nebyl, ale řeči španělského kmene rozumím. Škoda monotónního vokálu, jinak moderní tech bdm par excellence. (bizzaro)

- se Španěly jsem se poprvé setkal v Modré Vopici a nadchli mě n(v)esmírně. Novinku jsem si tudíž, namlsán z Exodromos, s chutí poslechl a dostal přesně to, co Wormed šlechtí – nepolevující brutal-tek DM smršť s predátorským chrochtalem za mikrofonem. (LooMis)

- ani nevím, že měla vyjít nová fošna těchto sci-fařů, opět rychlá a brutální palba, jeví se mi to víc usazené a celkově to funguje mnohem víc jako celek. (brutusáček)

- tak sa mi zdá, že Wormed pomaly, ale isto prevzali žezlo kráľov technického brutal-deathu od doteraz neohrozených Origin. Wormed od posledného vynikajúceho albumu Exodromos ešte viac vyspeli. Čistejší zvuk, viac vesmíru, rovnaká brutalita. Masaker! (BandCamp) (Cronic)
 
 
 
GADGET - The Great Destroyer (03/2016)

- v přímém souboji severského grindu rozhodně vítězí na rychlost. (brutusáček)

- vydat grindcorovou desku po 10 letech, to je snad na zápis do Guinessovky. Švédové překvapili zvukově, čekal jsem větší špínu. (onDRajs)

- severská grindová nakládačka, proč ne? (Kotek)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
SETENTIA - Darkness Transcend (03/2016)

- už se tak sice děje, ale podobných kapel se budeme dočkávat ještě častěji. Setentia sice totálně do kolen nesrazí, ale materiál je to (nejen) v rozplizlejším post-deathu nadmíru dobrý, dynamický a v lecčems mi vlastně i sympatičtější, než ta ulcerózních věrozvěstů. Jejich sousedé si zde připravili mnohem jasnější kytarový sound (vyvýškovanější a víc do tech směru), sólují, ale i blackují. A atmosféra není ryze pustošící, ale harmoničtějšími kytarami i lehce tesklivá a mnohem vzdušnější. (bizzaro)

- Nový Zéland, Ulcerate styl, rozumíme si? (brutusáček)

- kapela z domoviny Ulcerate. Vliv Ulcerate je v hudbě Setentia snad nejvíce patrný. Nicméně kapela do svých kompozic roubuje také blackmetalové vlivy a pro Ulcerate tolik netypická sóla. Rozhodně velké překvapení. (BandCamp) (Kuba)

 
Ivar Bjørnson and Einar Selvik's SKUGGSJÁ - A Piece For Mind & Mirror (03/2016)

- Einar Selvik (Wardruna) a Ivar Bjørnson (Enslaved) spolu už nějaký čas kuli nějaké pikle. V březnu tohoto roku se tak dostalo na světlo prodejních pultů dílo s názvem A Piece For Mind & Mirror, které potěší jak fans Wadruny, díky své folkovosti a užitím různorodých nástrojů, tak příznivce tvrdšího stylu folku. Sice bych raději dostal do ruku roky slibované třetí album Wardruny, ale toto dílo mi to příjemně vynahrazuje a nějaký čas s ním ukojím chutě po folkové tvorbě. (Kezir)

- jedno z TOP alb uběhlého roku, ne-li vrchol. Projekt muzikantů Ivara Bjorsona a Einara Selvika překonává obě domovské kapely - Enslaved a Wardruna, minimálně jejich poslední fošny. Připravte se na propojení neofolku a zvuku Enslaved, i když v jemnější podobě. Uslyšíte zde i trubky, či nějaký ten blackmetalový vliv. Jedná se o silně atmosferické dílo, přenášející vás do dalekých norských přírodních království. (Mystic)
 
 

bizzaro

SARKE – Bogefod (03/2016)
- jednoduchý, střednětempý, harmonicky efektivní black. Nocturno vládne!

ACCUSER – The Forlorn Divide (03/2016)
- tvl, myslel jsem, že je tahle rachotina už na vrakáči, ale šlape šlape šlape! Žádnej thrashovej oldschool, žádnej trend, ale pěkně otevřenej. Tihle to dělaj, protože to z nich leze samo!

DEVIANT PROCESS – Paroxysm (03/2016)
- Kanada. Quebec. Prog death. Tahle oblast nese ovoce, paráda.

GAROTTE – Quietus (EP) (03/2016)
- techničtější death metal z Ameriky, ale žádnej pidlik, pěkně od podlahy.

NADJA – Sv (03/2016)
- čtyřicetdvaminutrvajícígradace.

CULT OF LUNA AND JULIE CHRISTMAS - Mariner (04/2016)
- moc hezky se to poslouchá!

LooMis

IN MOURNING – Afterglow (05/2016)
- libo-li depresivní verzi Opeth s blackmetalovější atmosférou, přímočarejšími kompozicemi a masivním zvukem? Hodně příjemné překvapení.

VAN CANTO - Voices Of Fire (03/2016)
- tohle jsem si poslechl tak nějak „do počtu“. A capella s bicími. Fajn, proč ne. Není to úplně blbý (samozřejmě každý jeden je dobrý zpěvák/čka), ale neustále monotónně se opakující „bambam, bubububu, didlididli domdomdom“, to táhne dolů. Výjimkou budiž třeba skvělá swingem načichlá Time And Time Again. Na MORu to ale bude hit!

INALLSENSES – Checkmate (03/2016)
- Italové se v promo materiálu zaklínají Mnemic a Fear Factory, ale ve skutečnosti se tu odehrává našlapaný melodic thrash death. Příjemné půlhodinkové EP, ale nad celou desku se to bude chtít zamyslet.

POLYPHIA – Renaissance (03/2016)
- zavřete oči, žádný spěch, rytmus pěkně tepe, uvolněte se, relaxujte, odplujte do světa, kde hudba čaruje. Instrumentální pohoda se jmenuje Polyphia.

brutusáček

STRIKER - Stand In The Fire (02/2016)
- velký vítěz března, dříve heavy, teď mnohem víc power/speed, no metal jak řemen. Velké sólování, pořádný ječáky, rychlé bicí. Maká to jak kráva.

ROTTEN SOUND - Abuse To Suffer (03/2016)
- nakonec asi to, co jsem čekal, noha z plynu a oproti Gadget víc tlak.

ORANSSI PAZUZU - Värähtelijä (02/2016)
- zdá se mi to, nebo je to stále víc a víc meditační hudba?

WALLS OF JERICHO - No One Can Save You From Yourself (03/2016)
- no jo no, metalcorevá mlátička, a to doslova, vůbec nic nového, naopak věrni kopytu, ostatní kapely bych pohřbil, ale pro sebranku kolem Candace mám pořád slabost.

VOIVOD - Post Society (EP) (02/2016)
- půlhodinka Kanady, nemůžu se dočkat na novou desku.

UXO - UXO (01/2016)
- noise v plné polní!

DAVID BOWIE - Blackstar (01/2016)
- ono to tak plyne a pořád je tam co objevovat.

onDRajs

SPHERON - A Clockwork Universe (02/2016)
- tech death z Německa. Má to blízko Obscuře, ale kytarově je to občas nadrbaný podobně jako třeba Keep of Kalessin. Sólující druhý kytarista to ovšem směřuje do jiných, atmosférických končin. Tip pro Bizze.

Mystic

ANTIMATTER - The Judas Table (10/2015)
- čerstvá fošna rockerů Antimatter mě nadchla, neboť mám rád melancholií nasáklý rock. Kapela ve svém zvuku kombinuje progressive/gothic/ambient. Jedná se o zasněnou a křehkou muziku.

OMNIUM GATHERUM - Grey Heavens (02/2016)
- nejedná se o album, co by posadilo na prdel, ani o muziku, kterou běžně přehrávám každý den, ale deska se příjemně poslouchá a rozhodně neurazí fanoušky melodického, typicky finského death metalu.

BORKNAGAR - Winter Thrice (01/2016)
- Borknagar s novinkovým dílem schytali alespoň u nás pár facek. Já jsem však nepochopil, proč vlastně. Desku přehrávám snad denně a přijde mi jako to nejlepší, co norští progresivní viking/blackmetalisté nahráli. Nepopsatelně krásné vokály, silné melodie, propracované aranže a mocná atmosféra. Pro mě také vrchol uběhlého roku.

ROTTING CHRIST - Rituals (02/2016)
- i když jsem při prvních posleších trpěl nudou, nakonec mě tohle CD dostalo a podmanilo si mou chtivou duši. Je pravda, že se Sakis se svým bratrem moc opakují, dokonce vykrádají. Stejné postupy se opakují pořád dokola a leckoho už to prostě nebaví. Atmosféra je však tak moc působivá, že si prostě nemůžu pomoci a stejně Rituals musím poslouchat. Rotting Christ umí i přes to vše překvapovat v detailech, například ve sborech, či nečekaně použitých čistých zpěvech. Pořád jsou k nalezení silné momenty, ale měli by se pánové zamyslet nad tím, co dál, neboť zde cítím katastrofální úpadek.

DESTRÖYER 666 - Wildfire (02/2016)
- tato australská black/thrash mlátička si mě rovněž získala. I když se mnou mnoho lidí souhlasit nebude, protože buou opět chránit své old school klasiky, pro mě je novinka nejpestřejším a nejdospělejším albem, jaké skupina nahrála. Především až epické, hymnické pasáže mě dostávají. Prozatím jedno z u mě nejposlouchanějších alb.

ENISUM - Arpitanian Lands (11/2015)
- Itálie - atmospheric black metal. Žal a nářek linoucí se z horských průsmyků, nahánějící husí kůži. Věc pro snílky a milovníky smutné, ale povznášející atmosféry. Jeden z letošních objevů.

KRODA - GinnungaGap GinnungaGaldr GinnungaKaos (01/2016)
- jedna z mých nej kapel a jedno z jejich nej alb. Deska má kratší skladby, ubylo epičnosti, ale přibylo agrese a intenzity. Přesto skladby ohromí dechberoucími flétnami jako v minulosti. Smečka nestagnuje, ale piluje svůj zaběhnutý výraz.

BATUSHKA - Litourgiya (12/2015)
- pro mě TOP BM objev letoška. O kapele jsem již psal, proto ji rozebírat nebudu. Jen dodám, že jsem na albu závislý a s chutí si vychutnávám temné zpěvy a famózní riffy s doomovými pasážemi.

MÅNEGARM - Manegarm (11/2015)
- Švédové vsadili na melodičtější a chytlavější notu. Mně se však jejich vývoj líbí, nač být pořád co nejvíc agresivní a rádoby zlí. Muzika je to i přes vážná témata pozitivní, uvolňující a při poslechu je mi tak nějak dobře. Kapela je však za tento posun často odsuzována.

Cronic

ALTARAGE - NIHL (02/2016)
- ďalšia španielska deathmetalová zloba. Na rozdiel od spolubojovníkov Teitanblood menej beštiálnosti a šialenstva, ale zato viac deathmetalovosti a temnoty. Mocný zvuk a neskutočne choré vokály! (BandCamp)

NORDJEVEL - Nordjevel (01/2016)
- taký neškodný nasypaný melodický black. Dobré spracovanie, pár dobrých melódii, ale z môjho pohľadu nič extra.

RITUAL CHAMBER (02/2016) - Obscurations (To Feast on the Seraphim)
- one man death-doom Incantation band. (BandCamp)

Kezir

LIVEEVIL – Blacktracks (02/2016)
- LE opět servírují povedenou fošnu, která obsahuje slušnou porci zapamatovatelné, chytlavé muziky. Což je to, co této české bandě jde velice dobře. Snad každá píseň má potenciál stát se koncertním hitem, který si bude prozpěvovat celý klub. Není to nikterak složité, těžko stravitelné album, ale za pár poslechů stojí.

FLESHGOD APOCALYPSE – King (02/2016)
- FA jsem nikdy moc nemusel, popravdě moc nemusím celkově kapely, co míchají klasiku a metal. Ne, že bych neměl klasiku rád, ale v těch všech kytarách a bicích a já nevím čím, to tak nějak zanikalo. Nebo to byl jen problém FA, u nichž jsem prostě ten zvuk ne a ne překousat. Aktuální placka je sice v podobném duchu, je tam toho opět moc na sobě, ale je to lépe čitelné, je více čistého vokálu a zatím mě deska na dva poslechy bavila, a to hodně!

HYPNO5E — Shores of the Abstract Line (02/2016)
- na jednu stranu klidná, pomalu kráčející nahrávka, na straně druhé drává řeka, co vezme vše, co jí vstoupí do cesty. Toť vše.

MOONSORROW - Jumalten Aika (03/2016)
- první poslech mě opravdu nadchl, což se mi moc často nestává a těžko popsat proč. Raději si to pusťte také a snad se mnou bude souhlasit.

Kuba

VIPASSI - Śūnyatā (02/2016)
- instrumentální tech death s ambientními prvky evokující tvorbu Fallujah. Skladby nejsou zbytečně táhlé a dominující bezpražec (á la Forest z Augury) prostě vraždí. A zase ta Austrálie. Určitě deska, která se objeví na konci roku v konečném zúčtování. (BandCamp)

Herelson

AN AGE LOST - The Path of Solitude (02/2016)
- atmo/prog death metal.

DIVINE REALM - Tectum Argenti (02/2016)
- instrumental progressive metal.

ORDINANCE - The Ides of March (02/2016)
- progressive death metal.

Pablo Esko

THE BODY & FULL OF HELL - One Day (03/2016)
- kolaborace s Merzbow je pro mě nejoblíbenějšim grindcore albem vůbec. Těšil jsem se i na tuhle, i když The Body nejsou zrovna můj šálek kávy. Nenašel jsem bohužel moc momentů, který by chytily mojí pozornost. Ani opakovanej poslech nenabízí lepší poznatky - maximálně tři dobrý tracky. Noise/industrial prvky se vezou v nudě a deska nepřináší nihilismus v takový míře, jak jsem jí očekával. Dát týhle desce 10/10 je prostě výsměch. Potvrzuje se mi tim stanovisko, že The Body jsou přeceněná kapela. Sorry.

IN LOVE WITH A GHOST - Let's Go (03/2016)
- objev roku na poli future garage/chillwave. Autor vytváří beaty (typický pro tenhle žánr) pomocí nahrávek šplouchání vody v kýblu a podobně. K tomu připočtěte vysamplovaný hlasy jako zpěv a romantický pianový linky, a máte hotový EP s pocitem japonských soundtracků jako Final Fantasy. Nikdo zdaleka neudělal tak experimentální pokrok v již provařeným žánru.

THE SCREAMING WIND - No Wind, No Words (11/2015)
- při poslechu se naskytuje otázka: "Je tohle ještě post-black metal, nebo už jde o úplně jinou sféru?" Narozdíl od transcendentních kapel jako Dressed In Streams nebo Hypnologica totiž tahle opouští od kytar, a využívá jenom bicí a éterický synthy s pobožným chorálem. Musím říct, že jde o silně duchovní záležitost. Jestli nejste typ člověka, co si k black metalu uloupne kus cannabis másla, ruce (uši) pryč.

YELLOW EYES - Sick With Bloom (12/2015)
- takhle má moderní, atmosférickej black metal znít. Zběsilý tremolo, precizní budování a nezapomenutelný riffy. "Churavý z bujení" budu do konce života. Pro posluchače Wolves In The Throne Room nebo Krallice jsou YE povinnost! 6.5. je pořádá HARD BONES production v klubu Famu.

Kotek

KERRIDGE – Fatal Light Attraction (02/2016)
- noise industrial techno žádná melodie. Super nakládačka.

NEVERMEN – Nevermen (01/2016)
- Mike Patton se vrací s projektem podobným Peeping Tom. Teatrální popina s velkým hitovým potenciálem. Některý písničky se z hlavy dostávaj fakt těžko.

TRAAMS – Modern Dancing (11/2015)
- moc příjemej post-hardcore s lehce melancholickým nádechem, dobrým vokálem a hitovým potenciálem.

SHAPED NOISE – Different Selves (12/2015)
- uf, těžká záležitost. Temný industriální samply, pod kterejma bublaj pomalý, masivní beaty. Zvukohradby.

GUERILLA TOSS – Eraser Stargazer (03/2016)
- noise rock z New Yorku, kterej koketuje s funkem výrazně víc než je zvykem. Ten groove!

MEATRAFFLE – HiFi Classics (11/2015)
- jedovatej, špinavej, levicovej post-punk, kterej ke skvělejm textům přidává i akutně nakažlivý melodie.

Martin Schuster

STEVEN WILSON - 4 ½ (01/2016)
INTRONAUT - The Direction Of Last Things (11/2015)
OBSCURA - Akróasis (02/2016)

LooMis

WATCHTOWER – Mathematics (10/2015)
- 4 skladby na 19 minutách. Tihle pánové toho sice moc nevydávají, ale když už něco, tak to stojí za to. Tady je prostě všechno - neuvěřitelná hudba (u Arguments Against Design se skoro pravidelně rozbrečím, jak lehce to zní, ale ten MASAKR!), neskutečný nadhled a úžasná energie! Praotci veškerého technického metalu, smekám a těším se na letní přídavek! Chci pobíhání s kukuřicí na hlavě a hraní golfu!

brutusáček

MOTÖRHEAD - Bad Magic (2015)
- rozhodně mají spousty jiných, lepších desek, ale poslední album fakt šlape.

MAYHEM - Ordo Ad Chao (2007)
- pořád skvělý kanál! Měli by hrát v Žižkostele!

IRON MAIDEN - od Dance Of Death (2003) po The Book of Souls (2015)
- v heavy metalu je síla!

NEGATIVE SELF - Negative Self (2015)
- velká, severská pocta Suicidal Tendencies ale s větší depkou.

LENKA DUSILOVÁ - Baromantika (2011)
- hodně pozdě jsem se k této desce dostal a je fakt dobrá, jen místy je tam moc zvuků, moc „samplů“, ale jako celek rozhodně dobrý.

onDRajs

INIQUITOUS DEEDS - Incessant Hallucinations (2015)
- strašně natlakovaný USBDM. 99 procent lidí to odsoudí jako hroznou blbost, zbytek to bude hrozně milovat.

MADVILLAIN - Madvillainy (2004)
- někteří to označují jako jednu z NEJ alternativních hiphopových desek vůbec. Je fakt, že takovou kolážovitou směsici úryvků z filmů, jazzové pohody, mafiánských ústřižků a rytmů jen tak neuslyšíte.

Mystic

NETHERFELL - Między Wschodem a Zachodem (2015)
- tahle banda z Polska mi utkvěla v hlavě s prvním koncertním zážitkem na jedné akci v Brně. Zaujalo mě kombinování folk metalu a deathcoru. Na to, že je deska debutní počin, je vymazlená a plná skvělých hudebních nápadů.

CELTIC FROST - Monotheist (2006)
- naprostá klasika a moje nejoblíbenější album od této již zaniklé kultovní smečky. Tom "Gabriel" Warrior je legenda. I když mnoho fanoušků vyznává kultovnější alba, pro mě je vrcholem tohle dílo, plné hypnotického doom metalu, vlivů thrashe a okultna.

ANCESTRAL VOLKHVES - Perun Do Vas!!! (2008)
- kult ze Slovenska, mnou až nyní objevený a celkem se za to stydím. Klasický slovanský pagan/black metal, plný blackmetalového riffování a skřeků, ale také ženských popěvků.

DARKEND - Grand Guignol - Book I (2012)
- Roy moje oblíbená deska od italských DarkEnd mi hraje poměrně často. Filosofický, symfonický black metal. Temná mše, rituály, mnoho samplů a smyčců, skřeků, ale i čistých zpěvů. Nic pro ortodox fans, ale pro nadšence symfonickho black metalu a také okultní odnože žánru jako jsem já, příjemná fošna.

FIRTAN - Niedergang (2014)
- německý pagan/black metal, nic zvláštního. Po poslechu mi spadla čelist. Spojení pagan metalu a post/depressive black metalu se málokdy slyší. Neskutečná atmosféra, výborný, depresivní vokál a ostré riffy. Kapela vystoupí na Hellhammer festivalu, už se na ně těším.

GRAI - Mlada (2014)
- příjemný ruský folk metal, nic výjimečného, avšak album je plné kvalitní folkařiny, mám je rád a tato placka je od kapely moje nejhranější.

DECAPITATED - Blood Mantra (2014)
- Poláci Decapitated mě baví od předešlé desky Carnival is Forever. Nasadili techničnost, temnou atmosféru a nenávist v každém tónu. Sound je okořeněný elektronikou. Originalita, technika spojená s atmosférou, takhle má znít death metal. Celé to podporuje masivní zvuk, ostrý jako pila.

Cronic

GENOCIDE SUPERSTARS - Superstar Destroyer (2003)
- neskutočný rokec a veľká škoda Mieszka Talarczyka. Neviem, či som vôbec počul od vtedy nejaký lepší rock'n'roll. Hudba, ktorá ma všetko. Nápady, drajv, nadhľad a hlavne GULE. RIP Mieszko. (BandCamp)

IRON REAGAN - The Tyranny Of Will (2014)
- už teraz sa teším na peklo, ktoré rozpútajú na Brutale. Thrash till death! (BandCamp)

A FOREST OF STARS - A Shadowplay For Yesterdays (2012)
- vynikajúca a rozmanitá blacková avantgarda. (BandCamp)

Kezir

SIX DEGREES OF SEPARATION - The Hike & Other Laments (12/2013)
- i po letech mě ta deska nepřestává překvapovat svými nápady.

PAROV STELAR - The Demon Diaries (05/2015)
- mám rád jazz, přičuchávám k elektru a tato kombinace mi zrovna jde do noty. Moc se od předchozí tvorby, aspoň dle mého, neliší. Avšak i tak je to povedený kus hudby na takové to večerní relaxování.

Kuba

PSYCROPTIC - Ob(Servant) (2008)
- už se nám to pěkně blíží, proto je důležitá náležitá příprava.

BRODEQUIN - Methods of Execution (2004)
- kapela ohlásila tento rok reunion, tak snad se podívají i do Prahy. Klasická BDM střela. (YouTube)

Herelson

CASCUS - Cascus (EP)
- progressive death metal (2013)

Pablo Esko

TUKAARIA - Raw To The Rapine (2013)
- (Lo-fi) třískání pravěkých kamenů o hlavy cizích, domorodých kmenů a ceremoniály oslavující lidský maso. Tukaaria výjimečně spojuje špinavost s kvalitní riffáží.

Kotek

LAKKER – Tundra (2015)
- místy temný industriálnější věci, místy post-rockovější šimrání, celkově propracovaná elektronika. Lepší název než Tundra těžko vymyslet, ta odtažitá severská atmosféra tam je do puntíku.

THE ICARUS LINE – All Things Under Heaven (10/2015)
- super kytarovka se svojskou atmosférou, která se občas až nebezpečně blíží Swans (většinou hlavně kvalitou vlastních nápadů, ale občas je tam cítit až přehnaná inspirace). Hraje se spíš na chlípný, nízký pudy než na chytrý kompozice. I když ty občas taky.

OWINY SIGOMA BAND – Nyanza (2015)
- hodně nakažlivě pozitivní věc, exotický rytmy, který nakopávaj i hodně šedivý rána.

Martin Schuster

NO-MAN - Together We're Strangers (2003)
MASSIVE ATTACK - 100th Window (2003)
BRUCE SOORD - Bruce Soord (2015)
MARILLION - Marbles (2004)
BASS COMMUNION - I, II, III (1998, 1999, 2001)
TANGERINE DREAM - Stratosfear (1976)
DEAD CAN DANCE - Within The Realm Of A Dying Sun (1987)
OPETH - Damnation (Steven Wilson remix) (2015)