Tak se nám špinaví kluci vrátili do města a cestou přibrali pár kámošů. Soupiska tohoto večera značila nejednu žánrovou změnu a musím říct, že na škodu to rozhodně nebylo.

Startují němečtí Men Without God, kteří z myspace nezní vůbec špatně. Naživo bohužel doplácí, jako jiné spolky snažící se o neurotičtější pojetí hc, na jednu kytaru. Inu sólovat a sekat se najednou nedá. Bohužel nepřispěl ani zvuk, který se linul ven trošku utopeně. Rozhodně nemohu klukům upřít snahu a nasazení, některé momenty vyzněly příjemně a jen dokazují, že v Říši/Praze se rodí skupiny, které se odvracejí od tradičního metalcoru. V Říši/Praze uvádím proto, protože v Men Without God basuje někdejší basista Abhorrence Mikita, který působí v Praze, doufám, že po slabší odezvě od publika na nás nezanevřel a přiveze nám chalany třeba na 007.

Druzí na prkna naběhli Horse The Band, kteří údajně za každou cenu chtěli hrát v Praze, po chvíli se ukazuje proč. Klávesista Lord Gold, má totiž maminku Češku, která na koncertě nesměla chybět. Samotný umělec nás překvapuje mnohými českými frázemi a my se dovídáme, jaké střevní potíže ho potýkají a jak mu chutná místní pivo a svíčková, inu tu asi v LA neseženete. Hudebně předvedli asi nejšílenější set večera, grind hnaný 3bitovými klávesemi, regulerní grindová diskotéka, kde chyběly snad už jenom automaty se Super Mariem a se Space Invaders. Zvuk byl za celý večer nejpřijatelnější. Příjemní lidé, skvělé nasazení, parádní set, co víc si přát. Tak pozitivní přístup k věci a hudbě se jen tak nevidí. Návrat v dohledné době třeba s takovými Genghis Tron by nebyl od věci.

A začíná špinavější část večera. Popravdě, Doomriders mě z desky nevzali, jejich špinavý rock-a’n’roll/punk/crust, nebo dá se říct garážový rock, měl ten večer hodně příznivců, ale na mě to bylo příliš pomalé a roztahané, čekal jsem oproti desce větší jízdu. Ta nepřišla, neslo se to vše v duchu desky. Bohužel se dostavil nešvar Futura, a to přepálená hlasitost zvuku, který v zadních řadách tvořil nepříjemnou zvukovou kouli. Volba tak padla na občerstvení u baru.

Přehulený zvuk pokračuje i u Disfear, nevím čím to, ale na tento neduh si stěžovalo vícero lidí i u jiných koncertů a stále se nic neděje. Nicméně Disfear potvrzují od první písně své kvality. Začíná se jak jinak skladbou z aktuální desky Live the Storm a to Get It Off. Rock’n’roll od první chvíle. Od setu jsem očekával přístupnost, zpěvnost a dá se říct jemnost z desky, která je mnohdy Disfear právě vytýkána. Na živo to bylo naprosto jinak, všechna ta melodika, sóla, zpěv tam byly, ale pěkně schované, zašpiněné. Člověk to musel vskutku hledat, aby se pobavil a to mě, musím říct, příjemně překvapilo. Hrálo se zejména z novinky a předešlé desky Misanthropic Generation, tedy z desek, kde figuruje řvoun Tomas Lindberg, jeho hlas musím považovat za víc než charismatický a do hudby DisFear perfektně zapadající. Žádné servítky a minimální zastávky tvořily bezmála hodinový set DisFear.

Odcházím tedy plně spokojený a, opět z Futura, ohluchlý domů…

Two Shovels Events se tak pro tento večer povedlo namíchat koktejl o mnoha chutí, kde si každý příchozí zajisté našel své, mně nezbývá než poděkovat.