Kdy: 22. listopad 2024
Kde: Praha, Divadlo Hybernia
Fotky: Oskar, Zbytečné fotky

Zopakovat vystoupení Cult Of Fire s Bohemian Symphony Orchestra ke 200. výročí narození Bedřicha Smetany, které bylo hlavní atrakcí letošního Brutal Assaultu, i na prknech koncertní síně, byl dozajista výborný nápad. Vystoupení mělo na festivalu úspěch a není tedy divu, že lístky na koncert v sále zmizely docela rychle. Přeci jen koncertů, kde metalová kapela doprovází orchestr přehrávající klasiku, zde konkrétně skladby Bedřicha Smetany, se moc neorganizuje.

Pořadatel pro velký zájem přidal ještě odpolední show, kterého jsem byl svědkem, a které bylo ve finále vlastně divadelní premiérou. Vyprodáno nebylo, ale koncertní sál Hybernia s kapacitou cca 800 míst byl i na tento podvečerní gig zaplněn téměř celý.

Střet metalu a vážné hudby na Brutalu, kde vládne uvolněná atmosféra, proběhl úspěšně. Působil ale spíš jako zpestření akce a nehledělo se tolik na detaily. V prostorech určených pro vážné umění a za střízliva je to však trochu něco jiného. Atmosféra místa i dojem z performance jsou jiné a takto spektakulární umění je více pod drobnohledem. Očekávání tedy provázela z mé strany mírná nervozita.

Akci zahajoval klavírní virtuos Vojtěch Libich (též člen Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip), který na podiu osamocen pouze se svým nástrojem přehrál tři skladby taktéž od Bedřicha Smetany.

První dvě byly fajn, Vojtovy libé tóny bavily. Užíval jsem si, jak byly náročné party zahrány s citem a na vysoké úrovni. První dvě skladby měly i příjemně plynoucí tempo a motivy mě též bavily. Třetí kus byl pravda kapku náročnější a ne až tak plynulý, ale zase bylo slyšet, že Smetanovo dílo je různorodější.

Vojta dle informací přehrál koncertní etudy Na břehu mořském (1861), koncertní etudu C dur (1859) a klavírní skicu Macbeth a čarodějnice (1859) a šlo o poutavé vystoupení, které příjemně navnadilo na hlavní chod.

Cult Of Fire s orchestrem začali chvíli nato a začali odvážně. Smetanova skladba Z Českých luhů a hájů je v reálu poklidná, tichá a hloubavá, zde však byla podpořena pěkně nasypaným blast beatem, což znělo překvapivě nejen díky aranži, ale též v tom smyslu, že umělci do neusazeného zvuku spustili hned na úvod palbu. Ovšem povedlo se a úvod koncertu byl díky tomu hodně efektní.

Vzpomínám, že v létě na festivalu nebylo nazvučení ideální. Orchestr nebyl moc slyšet a naopak příliš nahlas zněly kapelní bubny. Zde tento nešvar odpadl a nazvučení bylo v pořádku. Samozřejmě mouchy lze najít vždy, kupříkladu ve druhé Vyšehrad jsem neslyšel moc kytaru, ale celkově si myslím, že zvuk se povedl velmi dobře a poměr kapela versus orchestr, resp. kytary a bicí versus smyčce byl nastaven ideálně. Oceňuji zejména potlačené kopáky u bicích, díky čemuž byly slyšet i subtilnější nástroje a také příjemně čitelnou baskytaru.

Přišlo mi, že skladby mají trochu jiné vyznění než na BA, a sice v tom smyslu, že kapela zvukově i aranžemi víc podporuje orchestr. V první polovině měl možná trochu víc navrch orchestr, v té druhé, kdy za to hoši z Cult Of Fire víc vzali, se do popředí dostala kapela. Celkově vzato však koncert nebyl tolik o kytarách a bicích, resp. metalu, jako spíš o Smetanovi, což bylo jen dobře. Zapomeňte tedy na nějaké symfo-metalové agro. Vystoupení působilo příjemně uměleckým dojmem a bylo zajímavé sledovat, nakolik se z vcelku poklidných Bedřichových skladeb stává metal.

Jako pozitivní vnímám, že hudba měla drive. Nebylo to žádné utahané fidli fidli, ale naopak po hudební stránce spojení dvou různých hudebních světů šlapalo. Konkrétně poslední dvě skladby Triumfální Symfonie a Váh měly překvapivě solidní tlak.

Zajímavý byl i vizuál. Bavily mě zejména momenty, kdy projekce promítala krajinu z perspektivy letící kamery. V ten moment díky velkému plátnu scéna vypadala, že celá show i s hudebníky letí prostorem. Poutavé byly samozřejmě i ohně, což v koncertních sálech určených pro vážnou hudbu nebývá zřejmě běžné.

Původně jsem očekával, že sál zaplní výhradně a pouze metalheads, ale nebylo tomu tak. Bylo vidět, že zdaleka ne všichni v sálu jsou metloši z Brutalu. Drtivá většina samozřejmě věděla, na co jde a líbilo se jim to (včetně mé maličkosti), všiml jsem si ale, že se našlo i pár jedinců, kteří šli zřejmě na vážnou hudbu a byli mírně řečeno překvapeni.

Každopádně se jednalo o výjimečné dílo, které bylo prezentováno s  kvalitou, a výsledný dojem byl až překvapivě dobrý. Což potvrdily mj. i vřelé ovace na závěr. Jsem určitě rád, že něco takového v tuzemsku vzniklo a je super, že česká kapela, která má mezinárodní dosah, si vybrala k tomuto druhu prezentace taktéž českého velikána. Myslím, že tato show má světové parametry a zanechá pozitivní dojem i na mezinárodní scéně.