kdy: 6. listopad 2024
kde: Praha, ČKD Basement

Všem známí organizátoři koncertů Obscure Promotions sídlí v budově v Libni, která skýtá mimo jiné i bývalou tovární halu strojírenského kolosu ČKD. Těchto prostor se rozhodli poprvé využít pro koncert. Než přejdeme k akci samotné, stojí za zmínku, že v ten samý den bylo v odpoledních hodinách možné skrz pořádanou prohlídku do oněch kanceláří Obscure nahlédnout. Sám jsem šance nestihl využít, ale určitě šlo o fajn přídavek k hudbě.

Do správné budovy byli návštěvníci bezproblémově navigováni a první vnitřní prostor představoval merch stánek a občerstvení. Vzhledem k podzimní klesající teplotě mnoho lidí jistě ocenilo přítomnost svařáku, ale dostupné byly i nealko nápoje či pivo v plechu. Místo WC stály venku pro nutné případy toiky.

Vstup do sklepa je už díky užším schodům o něco méně pohodlný (tzn. jednosměrný provoz), ale nic, co by způsobovalo problémy – ty si umím představit maximálně při dvakrát vyšší návštěvnosti. Dolní prostor s pódiem je vlastně zatím nenáročný, ale dostatečně velký pro kapely tohoto ražení. V jeho zadní části se pro správný feel pořád válí zbytky náčiní z tovární výroby, což slouží jako dobrá industriální kulisa. Levé a pravé reprobedny zde nejsou v jedné rovině, ale důvody jsou kvůli tvaru prostoru pochopitelné a zvuk kvůli tomu vůbec neutrpěl.

Jako předkapela pohřebních ód byli domluveni Sekeromlat, kteří mě už ze začátku velmi mile překvapovali. Tento lokální blackový projekt jsem viděl předtím několikrát hrát a vždycky to bylo hodně slité do sebe, hlavně kytarám jsem pořádně nerozuměl. Toto vystoupení mi potvrdilo, že za to opravdu mohlo pofidérní nazvučení v podivných klubech. Bylo tedy velmi příjemné slyšet jejich Mayhem-style riffovačky vyniknout.

Krom dobře čitelné kytary a jejích zábavných postupů lze vyzdvihnout i dost profi vokál se zvládnutým growlem a pěkným amelodickým cleanem. Celou dobu jsem se bavil náramně a můžu říct, že lepšího koncertu Sekery jsem zatím svědkem nebyl. O to víc, když svou hudbou okamžitě vybudovali atmosféru v zatím nezařízeném prostoru. Škoda, že odchází Abylaj, ale aspoň jsem jeho poslední gig stihl. Přítomno bylo už na začátek dost lidí a myslím, že byli spokojení.

O doomovém one-man fenoménu jménem Mizmor jsem se dozvěděl už skoro deset let zpátky, když jakýsi YouTube kanál docela slušně vypromoval jeho desku Yodh. Předpokládám, že za množství kliků ze začátku mohl dost epický obal, což je faktor, který bych jako kapela také nezanedbával. Hudba je to každopádně velice slušná a mám radost, že existuje projekt, který tak skvěle mísí funeral doom s black metalem.

Liam zpívající do dvou mikrofonů naráz zvládá spolu s ostatními muzikanty skladby na pódium přenést bez jakékoliv ztráty a sonický pohřeb odráží všechny stěny starého podzemí. I tady můžeme mluvit o až nečekaně čistém zvuku nerozpoznatelném od desek. Co se týče motivů, střídají se táhlé a udusané (přesto někdy až pěkně melodické) postupy s blackovou sypačkou, která je ale úplně stejně těžkotonážní jako její pomalý protipól.

Všechno do sebe krásně zapadá, dokud nepřichází čtyřicátá minuta vystoupení a s ní náhlý konec. Nebudu si tady stěžovat, že nám byla slíbena hodina, protože kapela se vždycky může rozhodnout sama. V tomto případě ale brzkému utnutí opravdu nerozumím. Když porovnám Prahu se setlisty z předchozích zastávek, hráli u nás skutečně kratší dobu, což vypadá na vynechání celého jednoho songu ze čtyř plánovaných. Myslím, že se mnou bude každý souhlasit, že čtyřicet minut je na takovou hudbu pramálo.

Přes tento překvapivý konec ale nelze hodnotit koncert i prostor jinak než pozitivně. Myslím, že sklep má do budoucna potenciál dobrého zvuku i dostupnosti a na takové kapely je kapacitně dostačující. Možná by se pro jeho (byť i sezónní) použití ani nemuselo více řešit vytápění, protože uvnitř rozhodně bylo oproti mému očekávání větší teplo než na ulici. A vzhledem k tomu, jak byl tento večer krátký, nevidím potíž ani s prozatímním řešením baru – prostě se hrálo a pak šlo. Osobně mi zde nic nechybělo a budu se případně těšit příště. Je ovšem možné, že pouze teoretizuji a využívat prostor v budoucnu vůbec v plánu není – necháme se překvapit.

PS: Přijde mi jako vtipný fakt, že stránka se setlisty uvádí jako jediné další použití tohoto prostoru koncert The Plastic People of the Universe v roce 1972. Osobně jsem tam opravdu nebyl, jelikož i moji rodiče byli sotva naživu, ale nějaký pamětník by mohl potvrdit či vyvrátit, zda se závodní klub nacházel na podobném místě.