Středa
Čtvrtek

Huliklaat: Jestli jsem měl včera v hubě jak v prdeli, tak vůbec nevím, jak bych charakterizoval tohle ráno. Po tom všem vypitým chlastu to musel bejt úplnej holocaust. Nicméně po ranní bouřce docela brzy začalo pálit slunce do stanu a já měl neskutečnou žízeň… No nic, jdeme se vymotat ven, protože už začínají přípravy KAOSQUAD.

Mimochodem, tohle pro vás bude taky docela dlouhý čtení. Odhadovanej čas: Dva až tři Braníky.

KAOSQUAD mě bavěj. Líbí se mi špinavost a odkaz na starý old school grindový kapely, kde vám kytary připomínaj starej dobrej death metal (díky kytarám jako bych tu slyšel Asphyx). Možná to bylo kocovinou, ale, tyvole, já v tom slyšel mix Repulsion, Peťan prý Terrorizer (a měl taky pravdu), tohle se strašně blbě přirovnává, protože to je neskutečně svý, přitom každýmu to přijde jiný. Ale všichni se shodneme, že je to prostě skvělý. A opět, jedna z českých nej kapel. Kluci dali i songy z novýho materiálu Institute for Mental Decay a je to prostě parade, tuhle kapelu bys měl znát!

Člověk taky nějak musí žít, takže jsem SHITFUCKINGSHIT, BLACKMAIL a PSYKOANALYYSI musel vypustit, a docela mě to mrzí, protože vím, že jsem v Praze asi rok a něco nazpět dělal koncert SHITFUCKINGSHIT a za boha si na něj nemůžu vzpomenout – asi jsem musel bejt tak nalitej, že si z toho nic nepamatuju. (A to se taky klidně mohlo stát.) Vím ale, že mám doma triko, a kraviny si nekupuju.

Storm: Ty vole, to už je deset? Ve stanu totální vedro, ale trochu mi to zpříjemnili KAOSQUAD, které v dáli slyším. Takže rychle vypít všechnu vodu, co mám po ruce, a šup na ně. Stihl jsem poslední dva songy, a říkám si, že mě mrzí, že jsem nestihl více… grindový pasáže tu střídají trashové riffy. Určitě jedna z kapel na český scene, kterou musíš slyšet.

Než se stihnu rozkoukat, na podiu už stojí SHITFUCKINGSHIT. A přesně tohle si říkám u jejich setu. Tahle trojice hraje parádní oldchool gore metal, který odsejpá, jak má. Pod podiem už se pomalu začínají objevovat další a další lidi a začínám si už uvědomovat, že tohle bude náročný den.

BLACKMAIL neznám, ale už při jejich zvukovce mi je jasný, že přijde kvalitní d-beat/crust. Je poznat, že se tahle maďarská partička hodně inspirovala ve Skandinávii, protože si chvílemi říkám, že zní skoro jako Skitsystem. Co mě potěšilo, že jen nefrčeli, ale zahráli i pomalejší kousky, které byly velice vydařené.

Huliklaat: Na značkách stojím až na TERROR REVOLUCIONÁRIO, kde mě mile překvapila sympaticky vypadající baskytaristka Adriana. Ta holka rozdávala úsměvy celou zvukovku a pod podiem bylo mužské osazenstvo úplně na měkko. No vlastně spíš asi na tvrdo, ale to nebudeme moc rozebírat. Prostě první řada, všechno muži, kteří na ní převážně mluvili (asi) portugalsky, když TR jsou z Brazílie. No prostě sranda hned od začátku. Od jejich hudby jsem vůbec nevěděl, co očekávat, a pak ani nevěděl, jak si jí mám zařadit. Tyjo, bylo to ale dobrý, kytary trochu fakt punkový, rychlý, žádný složitosti,ale vokál takovej… grindovej. Songy krátký, což je strašně velký plus a celkově to dobře odsejpalo. A když od toho člověk moc nečekal, byl mile překvapenej. Doma bych to určitě neposlouchal, ale na začínající odpoledne pohodička.

Nevím ani proč, ale byl jsem zvědavej na GOD'S AMERICA. Mám rád powerviolence, ale přijde mi v dnešní době, že je to (a už jsem to psal včera) trendy jak Náplavka. Hodně takových hardcore/macho harcore/líbivejch emocinálních hardcore kapel se teď snaží hrát něco rychlejšího, špinavějšího. A celkově to žánr hodně sráží. Na posledních koncertech, co jsem byl, to tak vypadalo spíš jak na hipster párty z nějaký "umělecký" školy, kde všechny učej svobodně myslet podle nějakých nesvobodných pravidel. Prostě voser a kroutím nad tím hlavou. Na klucích bylo vidět, že to ale jejich případ nebude. Vše se stíhalo s docela velkým předstihem, takže po rychlým line-checku stihli ještě vysomrovat na brko, ubalit na virblu a zhulit se. Sestava byla osekaná, chlapci byli jen ve třech, ale TO NIC NEMĚNÍ NA TOM, ŽE TO BYLA NESKUTEČNÁ MRDA. Tolik valivý energie, to tempo. Tohle byla radost poslouchat. Bejt zhulenej, tak mi asi exploduje mozek. Střídání nálad z extrémního fofru na totální pomalost, skoro až do stonerových vod, možná až bluesových. Tyvole, no prostě paráda, kdy jste slyšeli každej tón, jak se line celým areálem. Chlapi maj hodně nahrávek, ale rozhodně bych doporučil jejich jediný LP Merge with the Infinte. Rozhodně se budu těšit na to, až je tady uvidíme znova. A když mi přijde nabídka, hned po tom skáču. Skvělý.

Hlava mi běhala asi někde po areálu, protože jsem měl pocit, že mi jí GOD'S AMERICA ustřelili, takže jsem se na SLAVEBREED ani moc nesoustředil. Ale to nebylo cíleně. Mně ta kapela prostě nebaví. Zvuk dobrej, všechno dobrý, kluci za těch deset let udělali velkej progres. Naposled jsem je viděl na Fekal Party 2008, ale hudebně mám pocit, že se to nikam moc neposunulo. Nejen u nás jsou stále oblíbenější a aktivnější, a to nejen díky Ossiemu, ale díky své hudbě, jenže prostě mně to přijde takový bez ničeho. První album Pain Syndicate bylo tehdá totální rozjeb, kterej, i když se rychle oposlouchal, tak po čase zase bavil. Ale to je vše. Dethrone the Architect mělo tak maximálně dobrej obal, protože ho dělal Seth, ale jinak nic moc. Možná tím, jak rychle nahoru vystřelili, si nastavili laťku tak vysoko, že by člověk čekal něco víc. Ale což to, lidi si to užívali, a to je hlavní!

Storm: Zrovna jsem k podiu zas dorazil, když hráli SLAVEBREED. Tahle řecká parta je v našich končinách docela oblíbená. Naposled jsem je viděl, tuším, před dvěma roky v Modrý Vopici s Jig-Ai. A musím říct, že tehdy mě uchvátili vice než teď na Obscenu. Sice poctivý grindcore, jen mu letos ale tak nějak chyběl šmrnc.

Huliklaat: Teď by to chtělo nějakej taneček. Takže? Na stage se přivalili švédští RAZORRAPE, kteří jsou u nás taky skoro jako doma. Skvělej taneční goregrind. Žádná technická valivá složitost, ale prostě taková hopsačka do nepohody a přehlídka bláznivých obleků. Vždycky mě strašně dostane, když vidím vokanálující bubeníky. Všechen obdiv. Jako jasně, že to není nic hrozně těžkýho, jako kdyby do toho měl zpívat operu, asi by to ani nešlo, ale tak jako tak, prostě respekt. A tohle byla sranda. Při posledním songu Lady Gagball se rozběhal i pěknej circle pit, kterých jsme zatím viděli pomálu. A všichni měli úsměv.

Storm: Zrovna si říkám, jaké to je mít u baráku prasečák (ne ten smrad, ale ty zvuky), když slyším RAZORRAPE. Téhle švédské bandě rozhodně nechybí chrochtání a kvičení. Crew na podiu se konečně taky pořádně probralo, jelikož lidí v maskách i bez masek, v oblečení i bez oblečení tam nebylo pomálu. Prostě klasická goregrindová tancovačka, která zde nesmí žádný den chybět.

Huliklaat: Pak jsem měl jsem strašnou radost, že si mě kluci z DEATHTOPIA pamatovali, protože jsme jim v září dělali takovej skromnej koncert. Sice mě tehdá nasrali, protože jsme jim dali prachy i na hotel a oni se na to vysrali a my druhej den museli platit hotel ze svýho, protože tam ani nedorazili. Ale co, bylo to pár stovek, jsou i horší věci. Po lehkým pokecu ale už museli na stage. Tentokrát s novým bicákem ale kytaristu jsem taky nějak nepoznával, ale to je asi jedno, protože tomuhle goremetalovýmu komandu vévodí sympatickej japončík Mune. A jeho společník Marco. Takže z čistě japonský původní kapely je teď takovej světovej projekt. Tak abych to nějak shrnul. Mám rád CARCASS. Mám rád Exhumed a celkově gore metal si rád taky poslechnu. Ale tohle mě úplně zase vodkouřilo. Sice oproti studiovým nahrávkám tam byla míň znát basa a Mune zněl jako z nějaký japonský animovaný pohádky, ale byla to strašně skvělá jízda, kterou mi kazil jen menší počet přítomných pod pódiem. Po Razorrape totiž většina odešla. A docela mě to i překvapilo. Nejvíc merche jsem na Obscene Extreme viděl od CARCASS, a tak jsem čekal, že bude i početná podpora na DEATHTOPIA, ale fakt slabý. Přitom tahle kapela má potenciál bejt velká. Jestli teda budeš mít čas a náladu, poslechni si od nich něco. Na youtube je song Necro Massacre z alba Caesarean Section, ten tě přesvědčí, že si to pak celý musíš sehnat. Rozhodně jedna z nejlepších kapel OEF.

No a jak jsem si všechno spojoval, došel jsem k názoru, že ideální headliner by někdy byl CARCASS.

Storm: Jak říká Huliklaat, DEATHTOPIA jsme tu měli minulý rok, kdy jsem je nedokázal úplně docenit, jelikož jsme je dělali v klubu Nad Viktorkou a ten zvuk tam nebyl úplně podle mých představ. Ale tady to už bylo jiný kafe. Kluci rozhodně nešetřili "krví", kterou na sobě měli, a hlavní vokalista/kytarista Mune vypadal jak ze starého japonského hororu. Skvěle zahraný gore s ještě lepším zvukem. Jen škoda těch lidí, co po předešlé kapele odpadli. No každopádně já odpadl hned po nich směrem do pivního stanu, který se na pár chvil stal mým útočištěm před deštěm.

Huliklaat: Set PSYCHONEUROSIS měl bejt velkým návratem, ale taky to moc lidí nedocenilo. Horko bylo vysilující a hlavně takový jakože víte, že asi bude každou chvíli pršet. Nebylo to špatný, ale z nahrávek mě to baví mnohem víc, tohle bylo jen takový „rádoby“ energický. Krátký songy jenom pro nejvytrvalejší tanečníky.

No a pak to nejvíc schytala INFERIA, protože během začátku jejího setu se strhnul liják a lidi začali utíkat všude, kam se dalo. Pod podiem jsem napočítal asi 20 lidí, kteří tam i přes ten déšť dováděli a šlapali bahno. Přitom Inferia by díky podobnosti s Napalm Death fakt asi bavila hodně lidí. Ale chlapi vypadali moc vážně. Z grimas jsem nepochopil, jestli je sere ten déšť, nebo to patří k tý show. Každopádně hudebně to bylo dobrý. Rychlý. Štěkavý. Tak, jak to mám rád. Až skoro ke konci setu se déšť odsunul a pod podiem to vypadalo, tak jak má.

Když jsem o včerejšku mluvil o DEAD INFECTION, že mě zklamali, tak jsem byl zvědavej, s čím přijde jejich bejvalej vokalista Jaro, kterej s nima nahrál neskutečně výbornou a kultovní desku A Chapter of Accidents, kterou všichni podvědomě asi znají díky hnusnýmu obalu, kde je detail hlavy nějakýho chudáka už ve značným rozkladu. A to je přesně ono! Celej set MEAT SPREADER byl jako kdybych poslouchal starý DEAD INFECTION. A ke všemu vše braný s velkou nadsázkou. Ten člověk je prostě charakter, co se pořád usmívá a dává velkou energii do lidí. Měl jsem naposloucháno pár songů z youtube a musím uznat, že to bylo skoro jako z desky. Prostě takovej Popping Sound of Rectal Prolapse, což je i jeden jejich song. Prostě parádní grind s úplně smrtelným zvukem!

Mexičtí ANARCHUS jsou taky pořádní kolíci ! Kdo by řek, že fungují už 30 let. Opět skvěle zahranej grindcore. Takovej mexickej standard, jenže doplatili na to, že už to byla čtvrtá žánrově podobná kapela v pořadí a to v člověku probudí trochu monotónnosti, takže jsem mezi tím šel na pívo a pokukoval po buňkách, kde byly nápisy VIOLATOR, INFEST a WOLFBRIGADE.

A jak tak člověk koukal kolem, viděl takový postarší chlapíky, kteří vypadali, jako kdyby hráli v Katapultech, jak si nesou nástroje. Jojo. CRUDE SS jsou tady. Služebně druhá nejstarší kapela, která hraje od roku 1979. (První jsou Discharge, který teď oslavěj 40 let, když nebereme v potaz přestávky.) Tahle kapela vyletěla hlavně díky EP Who’ll Survive z roku 1985. Znám spoustu punkáčů, kteří znají jenom tohle, a to jim stačí. Přitom The System You Hate… is the System You Support je podle mě větší jízda. Destroy Capitalism! Nazi Go Home! Ingen Skola! Parádně vybranej set z toho, co lidi maj nejradši. Dobrý, ale pořád to beru jako rozehřívačku, protože u stage se už chystali WOLFBRIGADE.

Většina lidí je buď miluje, nebo je odsuzuje, protože je to punkovej mainstream. Punkový nadšení ale vystřídala těžká profesionalita. WOLFBRIGADE byli oblečeni podle stejného dresscode (všichni měli úplý černý slim kalhoty, který byly hodně sepraný, ale skoro jak nový) a takový strašně čistí. Tadyto už mi trochu smrdí. Vypadali otráveně, teda vokalista Micke se snad neusmál za celou návštěvu Trutnova ani jednou. Ale teď k věci. Ať si každej říká co chce, tahle kapela se stala ikonickou možná víc než Discharge a Crude SS dohromady a stala se přechodnou pro mnohý lidi, kteří by asi jinak ani letos na OEF nebyli. Jejich triko, nebo mikinu, má snad každej druhej (sám od nich mám triko Comalive) a jejich album Lycanthro Punk zná taky velká většina. Potěšilo mě, že měli hezky stanovenej průřez diskografií. Celej set rozpálilo intro March of the Wolves (album Lycanthro Punk) a z jejich novýho alba Run with the Haunted zahráli hodně skladeb, a to bylo fajn, protože to bylo to, co jsem tolik neznal, ale bavilo mě to, protože člověk, který viděl Wolfbrigade hodněkrát, tak věděl, co čekat, ale tohle bylo hodně o novým materiálu. Nový album musím pořádně naposlouchat, neskutečně chytlavý riffy, takový heavy, až deathmetalový (co jsem si zpětně našel, tak song Return to None mi v tu chvíli úplně zvedl adrenalin, že mi stříkal z uší), ale potěšilo mě, že zahráli i svoje koncertní klasiky jako Barren Dream, kterou mám strašně rád, stejně jako jejich pecku Ride the Steel. A abych se nějak konečně dokopal k závěru, WOLFBRIGADE rozbili pátek totálně. To, že maj výbornej set, jsem viděl už několikrát, ale nikdy předtím mi to nenafackovalo jako teď, takže to, že jsem na ně nejprve měl nějaký pindy ohledně úsměvů a hardům, šlo úplně stranou. Wolfbrigade jsou prostě na hardcore-punk scéně asi největší kapelou a tam už prostě ta profesionalita musí bejt znát, protože tohle už “na punk” prostě nejde. Musím tedy jen smeknout čepici, vypadá to, že mě dneska už nic nepřekvapí…

Storm: Na WOLFBRIGADE jsem se hodně těšil, a tak jsem už pár minut před začátkem stepoval pod podiem. A jak tak koukám kolem sebe, těšilo se na ně hodně lidí. Naposledy jsem je viděl minulý rok na Brutal Assaultu ve stanu, ale to se s vystoupením na Obscene nedá srovnat. Nevím, jestli to bylo tou atmosférou, anebo skvělým zvukem, ale pro mě osobně to byla špička celého festivalu. Od začátku setu až dokonce skvělé vystoupení. Nechyběly jak pecky jako Ride the Steel, ani novinky z letos vydaného alba Run with the Haunted.

Jsem zvědav na další kapelu, což je japonská šílenost SYSTEMATIC DEATH. Nekompromisní, šílený japonský hardcore s thrashovými riffy. Tahle kapela vznikla v roce 1983 a od roku 1988 až do roku 2008 si dali kratší pauzu. Každopádně od té doby vydali další 3 alba. No popravdě jsem na ně byl dost zvědavý, ale po prvních pár sonzích mi to přišlo stále to stejné dokola, takže jsem se odebral na chvilku odpočinku.

Huliklaat: SYSTEMATIC DEATH jsem nedal, protože jsem se musel jít vzpamatovat k pivu a vyřídit nějaký pracovní náležitosti, když po festu začne čas pro pracující lid, a vracím se do areálu až když jsou na pódiu akorát nastoupení VIOLATOR. Konečně je uvidím! Dvakrát jsem se je snažil dotáhnout sem do ČR, ale vždycky měli od bookingu tak blbě udělanej tourplan, že nejblíž dojeli do Německa. Nová vlna thrash metalu vzniklá po roce 2000 má neskutečný klenoty a v současně taky jedny z nejlepších kapel. Pamatuju si, jak to všechno odstartovali MUNICIPAL WASTE, a pak se spustila lavina. Sami jsme nějakej ten pátek dozadu měli v Praze výborný kapely, kterým kraloval koncert Lich King. Mám rád tenhle žánr a jsem zvědavej, co uvidím, protože VIOLATOR jsou podle mě v žánru jedna z nejlepších kapel součanosti. A vlastně bych se chtěl opravit: VIOLATOR JSOU JEDNOU Z NEJLEPŠÍCH KAPEL V ŽÁNRU. Normálně jsem tam stál a nevěřil tomu. Jako když vybouchne bomba a všichni se snažej co nejrychlejc udělat co nejvíc věcí najednou. Na dnešní poměry extrémně roztočenej circle pit, kterej nás ofukoval až vzadu na lavičkách. Na kontě mají „jen“ dvě dlouhohrající desky plus teď se chystá asi něco novýho, ale už taky patřej mezi kultýře. Skvěle rozebranej setlist a pecky jako Destinated to Die, United for Thrash, Futurephobia, Respect Existence or Expect Resistance (youtube). Kluci si to užívali, to bylo vidět. Taky mezi songy hodně povídali a pravou pěstí si pořád bouchali na levou stranu hrudního koše. Precizně odehraná show s velkou pokorou podpořená největšíma circle pitama. Paráda.

INFEST. O Infest jsme mluvili už hodněkrát. Hodněkrát je lidi Čurbymu předhazovali (taky jsem patřil mezi „rádce“, kteří do něj kvůli nim hučeli), ta kapela sem prostě patří. Celej den se areálem pomotával Joe Denunzio, kterýho beru jako poloboha. Když si ten chlapík s lopatama místo pazour stoupnul vedle nás, museli jsme ztichnout, protože budil respekt. Až divně jsem na něj zíral, a bylo mi to trapný. Vedle byl velkej kliďas a pán Chris Dodge, kterej je úzce spojovanej se SPAZZ, nebo s DESPISE YOU. A jak jsem řekl, že mě nic nepřekvapí, tyvole, tak to jsem byl hodně mimo. Tohle mě naprosto zničilo. Joe má asi nejlepší projev a „choreografii“, co jsem v životě viděl. To bylo jako nenávistnej vzkaz zoufalýho Američana, kterýmu tornádo zdemoluje dům a ve state, kde bydlí, vyhrajou republikáni. Přemejšlel jsem, jestli je až takovej blázen, nebo to s ním dělaj nějaký omamný látky, ten člověk byl na podiu celej v křeči! O INFEST se všeobecně ví, že jejich show jsou na hraně agresivity a Joe tam pár triček vytahá, ale tohle jsem fakt nečekal. A všechno naprosto precizní. Chvílema mi to připomínalo, jako kdybych viděl Henryho Rollinse. Ten člověk ztratil veškerý zábrany. A dal lidem přesně to, co se od nich očekávalo. Kontakt s publikem přímo vyžadoval, taky proto asi třikrát skočil mezi lidi, anebo se pořád válel za monitorama. Já mu všechno věřil a lidi taky! Ti vypadali jako by byli úplně v transu. Random týpek skočil na podium a začal hrát na zobcovou flétnu v půlce songu. Kurva, kde tohle uvidíš? Když hráli The World is Dead, tak jsem fakt měl pocit, že mimo areál se něco špatnýho stalo. Pak Nothing’s Changed, The Game, Where’s the Unity - byl toho kotel. A já jsem za ty roky viděl asi největšího headlinera. Viděl jsem kapelu, kterou jsem v životě neviděl a hrozně jsem si jí chtěl odškrtnout ze svýho seznamu, a to můžu s klidným srdcem udělat. Teď už vím, že mě fakt nic nepřekvapí. Ne, tohle prostě nejde. VIDĚL JSEM INFEST!

Hned po jejich setu jsem se šel projít, ale byl jsem úplně mimo. Dokonce až tak, že jsem se tam v kopci vyválel jak čurák. A ještě když jsem se postavil na nohy, tak mi to znova podjelo a já vypadal, jak kdyby mi to dělalo dobře. Narazil jsem si držku, protože jsem padal na kelímek, do kterýho jsem se pěkně zakousnul. Bylo vidět, že mě lidi litujou, dokonce mi nějaký chtěli i pomoct, cehož si vážím, ale víš co, mně to nějak bylo jedno. Já viděl INFEST!

Storm: O INFEST jsem toho hodně slyšel. Hlavně že jejich show jsou šílený, což se přesně potvrdilo. Nejsem sice fanoušek powerviolence, ale show, co předvedli na podiu, byla neskutečná. Dokázali perfektně strhnout dav, a to, co se dělo pod podiem, nejde slovy popsat. Občas jsem měl sice pocit, že to vokalista Joe před vystoupením přehnal s chlastem a dalšími věcmi, nicméně i v tomhle stavu drtili 45 minut celé Bojiště.

Hned po Infest se objevila speed/thrash legenda z Kanady - RAZOR. Určitě bylo vidět a slyšet, že tahle kapela už má za sebou něco nahráno. Skvělý kytarový riffy, bubeník přesný jak hodinky, to celé podpořil zpěvák Bob Reid, který pobíhal s mikrofonním stojanem po podidu. Po nějaké době mi ale opět přišlo, že hrají stále to stejné dokola, ale to bych přičítal hlavně únavě, která mě dostihla. Takže jsem se rychle přesunul nabrat nové síly na zítřek a za zvuků SEE YOU IN HELL usnul.

Huliklaat: No a pak začali hrát RAZOR. Pro mnohý největší kapela na letošním Obscene Extreme a vlastně se jim nedivím. Já jsem si jejich set moc nevychutnal, protože na mě byl docela dlouhej. Přeci jen přes hodinu je na mě v tuhle hodinu po takový masáži moc, ale musím uznat, že RAZOR teda jeli. Celkem to bylo asi 14 záseků, z toho jich dost z mojí nejoblíbenější desky Evil Invaders, která ovlivnila hodně lidí a asi i kapel. Takže když nad tím přemýšlím, tak rok 1985 byl taky hodně výživnej. No co k RAZOR dodat. Mně to trochu znělo jako rychlejší Motörhead, ale byla to sranda. Obecenstvo, co tam přišlo na kapely typu Wolfbrigade, Total Chaos a Discharge jejich hudbu nedocenilo, ale nám, kterým je tohle blízký, jsme si to užili. Opět se budu opakovat. Precizně zahranej set.

No a tohle měl bejt konec, protože pak jsem si šel dát pár piv a měl jsem v plánu jít odpočívat, jenže to se takhle člověk zasekne, promrdá SEE YOU IN HELL a MYTERI, o kterých mi všichni pak básnili, že to byl skvěle zahranej crust/punk. A když jsem si doma pustil jejich muziku, tak jsem se málem rozbrečel, protože jsem si, žalud, nechal utéct jejich set. Krásnej crust/punk se zvukem, jakej umí jedině Švédsko. A vrátil jsem se do značně prořídlého jeviště, když hrála GOMORA, a to je taková klasika, která mi teda teď přišla kdykoliv lepší, než co jsem ji viděl předtím. CHOKED BY OWN VOMITS už ale nedávám, tenhle den byl hodně daleko. Takže jsem chtěl jít spát, protože zejtra byl pro mě poslední a hrozně nabitej den. Ale…

Fotky © Aneta Urbancová