HELLS CORONATION – Ritual Chalice of Hateful Blood (Godz of War, 10/2019)

Zdánlivě hodně povedenej zvuk je přesně tím, co tohle album zabil. Nezní totiž vůbec metalově, ale jako docela normální jižanskej rock. A do jižanskýho rocku s, pravda, blackmetalovým zpěvem, si představ úplně všechna klišé, která patří k black metalu.

Vezmeme to popořadě: vytí vlků, atmosférické klávesy, bečení jehňat, chřastění řetězů, praskání ohňů (pekelných) na obalu fotky borců uprostřed nějakýho extrémního rituálu, na obalu kalichy a lebky. Nejsem si jistý, jestli jsem nepřeslechl krákání krkavců, to jako jediné postrádám.
 Poslední kapka: název desky určitě pochází z náhodnýho generátoru bubáckých názvů, jinak si takovou slátaninu těžko vysvětluju.

Nebudu se zbytečně rozepisovat. Bohužel těmto Polákům nevěřím vůbec nic a připadá mi, že jen vrství klišé na klišé. Hudebně to není špatný blues, ale aby nezačalo ke konci 40 minutové stopáže zoufale nudit, k tomu bych potřeboval charizmatický a strhující zpěv. Takhle je hudba příliš monotónní (nechápej to v dobrým smyslu, není meditativní, kontemplativní, ale spíš tak něco jako Žlutej pes s hrubým vokálem).

Hodnocení 4/10

 
HELLVETRON – Trident of Tartarean Gateways (Iron Bonehead, 08/2019)

A přesný opak je Hellvetron. Proč? Hellvetron žijou bláznivým životem uctívačů Misanthropic Luciferian Order (Jona Nodtveita z Dissection, nebo Watain asi znáš) a tohle je jejich první plnohodnotný hudební vyjádření. Ty předchozí blbosti nechme úplně stranou.

Předně – zvuk téhle desky je hodně divnej, ale zdaleka ne tak moc, jak strašně zní z digitálních nahrávek. Ať jsem se snažil, jak chtěl, z digitální nahrávky mi vždycky lezl šíleně přehulený vokál a bicí, naopak kytary a basa byly zahuhlaný až k neslyšitelnosti. Kupodivu na vinylu tenhle problém vůbec není. Takže kdo si chce užít jeduplnou valivou prasečinu, pomalej podladěnej death/black metal, koupě je bohužel nutnost.

Odmění se sugestivním zážitkem, neb uhrančivější atmosféra mi z gramofonu už dlouho nelezla. Krom toho obal, který se mi zdál z malého obrázku dementní, je vlastně parádní - už jsem se na obal takhle dlouho nevynadíval. Jeho tvůrce je Antichrist Kramer, jinak též známý ze Satanic Skinhead Propaganda, rozhodně ne korektní pasr. Lyrics jsou hodně v klidesu, uctívání oltáře škorpióna, Hecate, Thaumiel atd. Dává mi to smysl a baví mě to, stejně jako mě baví přehroceně teatrální fotky týpků v šílených mundůrech u svíček. Je to sranda, když to někdo bere takhle vážně. Když dva dělají totéž, není to totéž, to u těchto dvou desek jednoznačně platí.

Hodnocení 8/10