Nápad na živou hiphopovou kapelu je stejně starej jako hip hop sám. Kato si v létě na festivalovejch pódiích připadal osaměle a tak přizval k DJovi ještě čtyři instrumentalisty - kytaristu, basáka, bicmena a hráče na příčnou flétnu/saxofon. Pokud Prago budou na peckách ještě makat a chystat další překvapení, vláda fesťákovejm pódiím je nevyhnutelná.
Nápad na živou hiphopovou kapelu je stejně starej jako hip hop sám. Matně si vzpomínám, že u nás s tímhle konceptem sklízeli úspěch Bow Wave, celosvětově předtím koncept proslavili asi hlavně Beastie Boys a Run–D.M.C., přičemž k prvním jmenovaným mají Prago blízko hlavně po stránce struktury fanoušků. Beastie Boys byli první rapeři, jejichž fanoušci se rekrutovali hojně z alternativně rockovejch subkultur a nejinak je tomu u bandy kolem Kata. Kromě toho nevím o jiný hiphopový kapele, jejíž fanoušci by si kupovali trička a jinej merch ve stejným měřítku jako třeba metloši.
Kato si v létě na festivalovejch pódiích připadal osaměle, a tak přizval k DJovi ještě čtyři instrumentalisty v nástrojovým obsazení kytara, basa, bicí a příčná flétna/saxofon. V týhle sestavě Prago čtyři měsíce nehráli (od dvojkoncertu v Lucerně), takže live band se na prknech objevil poprvý v tomhle roce a vůbec poprvý v Brně.
Za předinternetovejch věků sloužily koncerty jako reklama na desku, dneska slouží deska jako reklama na koncerty. A jelikož je Dezorient Express miláčkem kritiky a už i poměrně široký veřejnosti, platí značka Prago Union na klubový scéně za poměrně velký jméno, z čehož se dá odvodit předpokládaná návštěva a hrací čas. Nakonec se na Flédě podle mýho hrubýho odhadu sešlo něco mezi 350-400 hlavama, což bylo trošku pod moje očekávání, ale na druhou stranu se všichni do jednoho přišli podívat na koncert, což je v rámci tohohle žánru velkej rozdíl oproti většině pozérskejch mejdanů, kam se chodí zevlovat a hulit. Větší překvapení byl hrací čas, dalo se čekat, že Prago začnou pozdě, ale to, že začali hrát až o půlnoci, bylo už hodně přehnaný, i když z kapitalistickýho hlediska je to ze strany klubu celkem jasnej krok. Set měl slabou hodinku a většina lidí po něm odešla domů.
S Katkou jsme dorazili asi o půl desátý, takže jsme si čekání mohli zpříjemnit, ale bejt tam sám, byl bych pěkně nasranej. Před koncertem samotným v sále někdo pouštěl starý pecky, mezi kterejma nechyběli třeba i zmiňovaný Beastie Boys, ale kromě obléhání barů se tam nic nedělo a většina návštěvníků felila ve skupinkách v předsálí.
Jakmile se ale těsně před půlnocí začala chystat kapela, většina lidí se velice rychle nahrnula do sálu, a než spustila úvodní tóny, už tam byli všichni. Z úvodního intro brnkání bylo jasný, kdo je tady dneska král, i když si nejsem úplně jistej, jestli to nadšení šlo přímo na konto toho opakování několika jednoduchejch motivů, nebo bylo způsobený tím, že se konečně začalo něco dít. Kato zatím zůstával ukryt v zákulisí, ale stačilo, aby prohodil dvě slova do mikrofonu a lidi začali skandovat a řvát. A když se s začátkem úvodního songu objevil na pódiu, publikum ho přivítalo vřele jako probuzení z vlhkýho snu, takže tentokrát žádný rozehřívání ztuhlejch lidí jako minule, Brno nadšeně paří od první chvíle a z kapely rychle odpadává nervozita.
Od prvního songu byla na Prago vidět snaha o větší písničkovitost a vstřícnej krok k nehiphopovýmu publiku, nástrojový smyčky byly sem tam protknutý instrumentálním výjezdem (teda s výjimkou bicích, který jely striktní beat) a některý fráze byly protahovaný až do jakejchsi polozpěvů, z čehož jsem měl mírně rozpačitej dojem, ale postupem času jsem si zvykl a navíc jich ubývalo, jak se Kato Express rozjížděl k dýl hranejm a líp namemorovanejm peckám, který dával s větším groovem. Zvuk se místama slejval, ale větší část času se daly nástroje rozeznávat bez větších problémů, jen by si Kato už možná mohl pořídit ty zuby, i když drtivá většina publika znala texty zpaměti, takže rozuměla všemu a dobře věděla, kde je v textech její místo, viz třeba Verbální atentát.
Výborně se bavící Fléda si nakonec vynutila trojitej přídavek, do kterýho se vloudil i song HEY!, kterej mi přijde jako jedinej slabej (zato vyloženě) na nový desce a ani živě to nebylo o nic lepší, nicméně dvě největší hitovky z HDP nakonec zajistily, že Prago + band odcházeli v nejlepším.
Z hráčů mě nejvíc dostaly saxíkový party v Procházce parkem, ostatně foukař mi přišel celkově jako nejmuzikálnější člověk na podiu, u ostatních nástrojů se jinak nekonaly žádný závody ve hraní not, většinu času šlo o feeling a mírný úpravy smyček. Zhruba u půlky songů mi aranže přišly dotažený a u půlky vidím ještě dost prostoru pro další progres, i když samozřejmě velkou část pozornosti na sebe strhává MC a navíc ne po celou dobu byl zvuk úplně čitelnej. Pokud ale budou Prago na peckách ještě makat a chystat další překvapení jako mix dvou songů (textově i hudebně, viz playlist), vláda fesťákovejm pódiím je nevyhnutelná. Koneckonců, víc festivalů u nás letos asi nikdo neodjede.
Setlist:
1. Intro jam
2. Ántré
3. Dezorient Express
4. Flinci a floutci (Pecka S Kurtem)
5. Verbální / Rozcvička
6. Myšlenkovej pochod
7. Procházka parkem
8. Zvířátka
9. Apropó
10. 1/4 na prd
11. Hip Hop
12. Furt to tak máme…
--
13. HEY!
14. Kandidát vět
15. Verbální atentát
P.S.: Pokud se pohybujete v okolí Flédy a vyčkáváte na koncert nebo chcete prostě jen zajít na pivo/jídlo, vřele doporučuju restauraci U Bílého Beránka situovanou o pár Bbaráků dál směrem do města.
Vložit komentář