Španělé 13th Moon patří ke kapelám hrající poměrně primitivní, ale o to více zlověstný black/death. Jejich přístup k žánru a k temnotě jako takové je natolik oddaný, že se nelze divit, když se s jedinou řadovkou a pár menšími releasy na kontě stali respektovaným spolkem, který je také zván na různé elitní festivaly. Sám jsem je měl možnost vidět již dvakrát, a hlavně to druhé setkání bylo mocným zážitkem, po kterém jsem 13th Moon začal rovněž uctívat, i když mě jejich dřívější nahrávky až tak extra nezničily.

Buďme k sobě upřímní, pokud nejste totální fanatik, první dvě dema si, bez ohledu na kvalitu songů, asi mockrát nepustíte. Debut Abhorrence of Light z roku 2014, který stvořila zatím jen dvojčlenná sestava, už obsahuje, i přes jisté neduhy jako nulový mastering atd., materiál s mnohem poslouchatelnějším zvukem. Jsou na něm ale pouze tři regulérní songy s celkovou stopáží kolem 20 minut, zbytek tvoří ambientní intra a outra. Není to moc k tomu, aby si obmotali kolem prstu každého druhého posluchače, ale ty, v jejichž srdcích plane černý plamen, si rozhodně získali.

Troufám si ale tvrdit, že svou nejsilnější tvář ukázali 13th Moon až o tři roky později na nahrávce Mors Triumphans, což je vlastně dvouskladbový split s Nory Ritual Death. Song Veneration of the Mighty Dead, stejně jako jejich dřívější materiál, obsahuje kombinaci nekromantického death metalu, který je protkán blackmetalovými riffy a doplněn posedlými řevy. Poprvé jej ale nahrála plnohodnotná kapela, vše si pořádně sedlo, zvuk zní poněkud seriózněji a skladba zároveň nepostrádá temnou atmosféru.

A právě na Veneration of the Mighty Dead po dalších čtyřech letech navazují Španělé s novým EP Putridarium. Na něm se sice nachází jen jedna stejnojmenná skladba o celkové délce šestnácti a půl minut, ale je to tak silný materiál, že mi to nedalo a po několika dnech opakovaných poslechů jsem prostě musel napsat tuhle hromadu keců. Ano, kvůli jednomu šestnáctiminutovému songu, o kterém ale mohu upřímně říct, že je minimálně mezi trve black/death nahrávkami tím nejlepším, co jsem zatím letos slyšel.

Putridarium totiž obsahuje vše, co lze od podobně hnilobné hudby očekávat. Po krátkém sakrálním intru se rozjede sypačka, která tento opus nakopne a až na krátké zklidnění v polovině stopáže neztratí energii prakticky až do konce. Není to však pouze zběsilá palba, 13th Moon se nebojí ani tupavého rytmu, ale místo skočné tancovačky nebo úsměvně bestiálního war metalu díky parádním riffům neustále válcují. A stejně jak to dovedou rozjet v rychlejších tempech, o to více dovedou zhutnit v těch pomalých. Moc doomařiny se ale nedočkáte, po krátké pasáži s jasně rozpoznatelným zaříkáváním, které nemá na svědomí nikdo jiný než Mark of the Devil z Cultes des Ghoules a Death like Mass, skladba opět rychle nabírá tempo a i díky skvělým akcentům na činely vyloženě drtí kosti.

Markův hlas ale není jediný známý vokál, který na nahrávce zazní. Bleje zde rovněž Old Coffin Spirit, jehož zlý growl můžeme znát třeba z Bestial Raids, Doombringer či nových Venefices. A i když samotné doplnění hostujících řevů se záhrobním hlasem frontmana 13th Moon song výtečně obohacuje a trojice temných hlasů přidává na variabilitě, až v druhé polovině, kdy se po vkusném sólu začne přeřvávat několik hlasů naráz, začne to pořádné peklo. V daný moment nezbývá nic jiného než zběsile mlátit zaťatou pěstí nad hlavou a řvát dopičekurvaaa! Následný dojezd je už jen poklidné, ovšem důstojné zakončení námrdu nakopnutého jak zmrd.

Že přeháním, neb 13th Moon pokračují v podobné hudbě, co začali hrát třeba Demoncy nebo Archgoat už před hromadou let? Možná, ale těch kapel, které by to v dnešní době dělaly natolik povedeně a uvěřitelně, opravdu moc není. Napadají mě třeba Void Meditation Cult, kteří mají snad ještě temnější atmosféru, Ritual Death k podobné black/death mlátičce přistupují rovněž celkem poctivě. Na Putridarium se ale tahle čtveřice španělských magorů představila v doposud nesilnější podobě, já jim to naprosto nekriticky žeru a těším se na to, až jednou vydají z podobně silného materiálu pořádnou dlouhohrající desku.

I am putrefaction. Sovereign of disease.